7 jarních tipů pro zdraví, pohodu, ale i pro dobrou chuť

29.04.2021 Jana Čiháková

Příroda konečně otevřela své srdce dokořán, sbírejte bylinky i květy, pochutnejte si na prvních plodech a kouzlete i s našimi sedmi tipy.

1) Udělejte si bylinkové máslo

Dříve bylo máslo dostupné jen pro bohaté, dokonce šlo o tak vzácný atribut, že fungovalo jako platidlo. Později se dostalo i mezi prostý lid a ženy jej pracně stloukaly v máselnicích. Dnes už jej považujeme za samozřejmou součást jídelníčku a je dostupné ve všech prodejnách potravin. Když navíc do změklého másla přidáte další přísady, pozdvihnete své kulinářské umění o level výše. Ochucené máslo je výborné ke grilovaným pochoutkám, natřené na čerstvém pečivu nebo topinkách zase představuje ideální rychlou a dobrou svačinu či večeři. Můžete zkoušet různé kombinace chutí a experimentovat. Přidávat lze bylinky, jarní cibulku, česnek, sušená rajčata, hořčici, pesto...

Nám chutná nejvíce máslo s pažitkou, petrželkou, česnekem a citronovou kůrou. Recept je zde:

Ingredience:

200 g změklého másla, lžička strouhané kůry chemicky neošetřeného citronu, 3 stroužky prolisovaného česneku, sůl, hrst čerstvě nasekané petrželky, pažitka nebo jarní cibulka. Lze přidat i čerstvý tymián či oregano.

Příprava:

Máslo nakrájejte na kostky a nechte změknout. Pokud máte mixér, můžete ingredience spojit promixováním. Jestliže jej nemáte, nasekejte bylinky nadrobno, s máslem a prolisovaným česnekem promíchejte vidličkou a utřete dohladka. Osolte dle chuti a můžete buď rovnou servírovat, nebo dát ve fólii ztuhnout do lednice.

2. Uvařte si rizoto s kopřivami

Zní to netradičně, ale je to zatraceně dobré. Příprava zabere asi jen 5 minut i s vařením máte do půl hodinky na stole skvělý lehký oběd nebo večeři. 

Ingredience: 

450 g rýže na risotto (arborio, carnaroli, vialone nano), 2 šalotky, 150 g kopřivových lístků, 1 sklenka bílého nebo růžového vína, zeleninový vývar podle potřeby, 2 lžíce strouhaného parmazánu, 50 g másla, olivový olej, sůl

Postup: 

Kopřivové lístky omyjeme, osušíme, pokrájíme a orestujeme na olivovém oleji s drobně pokrájenou šalotkou. Přidáme rýži, podlijeme vínem, promícháme a necháme odpařit alkohol. Postupně přiléváme po menších dávkách horký zeleninový vývar a při vyšší teplotě za častého míchání vaříme až do změknutí rýže. Závěrem vmícháme do rizota máslo a parmazánský sýr. Pokud je to nutné, přidáme trochu soli.

3) Vsaďte na pyré

Za pyré i jeho „comeback“ patrně vděčíme Francii, kde má taková příprava zeleniny (a někdy i ovoce) hlubší tradici. Francouzi jsou také na své purée náležitě pyšní. Zatímco u nás není definována hranice mezi tím, co je kaše a co pyré, francouzští šéfkuchaři vám vyjmenují minimálně deset rozdílů. Z těch, které dokáže určit i laik, je pak patrné, že pyré je daleko jemnější, má hladší konzistenci a nepřipouští se v něm žádné tuhé části. To protože se zelenina po rozmixování ještě pasíruje.

U pyré můžete zapojit vlastní fantazii. Začít můžete s různými ochucenými variantami bramborové kaše. Dopřejete si nejen novou chuť, ale i více vitamínů. Na začátek můžete zkusit například kombinaci brambor a mrkve, brambor a celeru, nebo brambor a hrášku. Skvěle propasírované pyré vám půjde do bramborového základu krásně vmíchat. Poté se můžete pustit i do samotných druhů. Velmi brzy zjistíte, jaké chutě si rozumějí. Už při vaření můžete zeleninu ochutit. K mrkvi se hodí třeba římský kmín, k celeru muškátový oříšek nebo lanýžový olej, dýně je skvělá s kurkumou a chilli. Kromě chuti se dá krásně regulovat i hustota, a to mlékem, vývarem, smetanou, máslem, vhodným řešením je i naředění vodou, v níž se daná surovina vařila. Vyhrát si můžete i s luštěninami. Světově proslulý je třeba arabský cizrnový krém hummus. Výtečné je však i pyré z červené čočky nebo hráškové. Jen počítejte s tím, že luštěniny potřebují pro hladkou konzistenci více tekutiny, hodně totiž „sají“.

4) Pusťte mobil ke grilu

Chytré telefony pronikly do všech oblastí našich životů – a využít je můžete už i při grilování. Některé WiFi grily dokonce umožňují ovládání na dálku prostřednictvím smartphonu – lze tak nažhavit gril již cestou domů, nastavit jeho teplotu či dobu grilování. Ale i při běžném grilování na obyčejném grilu vám mohou pomoci různé aplikace. Například „Grilování a rožnění časovač“ vám pohlídá správnou dobu v závislosti na tom, co grilujete (druh masa, tloušťka, hmotnost atd.), existuje také řada aplikací s grilovacími recepty – stáhněte si je do svého telefonu!

Tip: Ti, kdo rádi používají technické zlepšováky, uvítají i digitální termosondu, která měří teplotu grilovaného pokrmu. Jde přes Bluetooth spárovat s chytrým telefonem a sledovat tak stav jídla na dálku. Lze používat na jakémkoliv grilu a dosáhne i několik desítek metrů, takže si klidně můžete zaskočit na pokec k sousedům a nemusíte se bát, že se vám dobrota na roštu spálí...

5) Dejte si rebarboru

Jde o rostlinu prastarou, rozšířenou do Evropy z Číny a Tibetu. O její evropský věhlas se zasloužili arabští obchodníci, kteří ji cenili nejen jako potravinu, ale také jako mocný lék i prostředek magie. Zelené stonky rebarbory platily za ingredienci lásky a měly zajistit podobně šťavnaté a řízné vztahy jako je rostlina sama.

Rebarbora patří díky své výrazné nakyslé chuti mezi oblíbené jedlé rostliny. I když ji v Číně používají už více než 2000 let, tak v evropské kuchyni získala své místo až v 17. století. Používá se hlavně do dezertů a její výhoda je, že na sebe váže tuk, čímž může pomáhat při detoxikaci i boji s nadváhou.

Navíc obsahuje velké množství minerálů a pro tělo potřebných látek, jako je hořčík, draslík, železo, fosfor, jód, vitamíny skupiny B, kyselinu citronovou a další. Rebarbora má ovšem i stinné stránky. Měly by se jí vyhnout nastávající maminky, ale i lidé s potížemi ledvin, močového měchýře a žaludku. Obsahuje totiž kyselinu šťavelovou, jež ve větším množství tělu škodí. Proto se v kuchyni používají řapíky listů, kde je kyseliny nejméně. Ve větším množství má rebarbora projímavé účinky, ale ve velmi malém naopak při průjmech pomáhá.

6) Nechte rozkvést i talíře

Při výběru vhodného zdobení musíte být opatrní a volit pouze ty rostliny, které jsou zaručeně bezpečné a jedlé. Takových druhů je naštěstí mnoho a o výběr tak nouzi mít nebudete, stačí se jen řídit instrukcemi pro jejich sběr.

"Sbírané květy musí být mladé, plně rozvinuté, jinak mají hořkou pachuť. Květiny, které můžete bez obav použít jsou třeba fialky, růže, levandule, sedmikrásky, pampelišky, afrikány, chryzantémy, měsíček, chrpy, karafiáty… Vše bez stonku, pouze hlavičky květů,“ radí Olga Ceralová, cukrářka z Dortisimo.cz. Mezi oblíbený druh patří také macešky, které jsou k dostání v mnoha barvách. Zajímavou chuťovou kombinaci vytvoří například s kozím sýrem. Fialkami výborně doplníte hummus a sedmikrásky přisypte k chutnému guacamole.

Velkou chybou by tak bylo zaměřit se na jedlé kvítí pouze ve sladkých receptech. Hojně se užívají také pro zpestření salátů, k dozdobení pomazánek a dipů, místo sypání do polévek... Inspiraci hledejte na internetu a květy vždy ochutnejte nejdřív samotné. 

„Rozhodně se vyhněte azalkám, konvalinkám, lobelkám, narcisům, rododendronu, hrachoru a dalším nejedlým a jedovatým rostlinám,“ upozorňuje Olga Ceralová.

7. Restartujte trávení 

Zelí je bohaté na vitamíny A, B, C, E a K, draslík, dobře vstřebatelný vápník, fosfor, hořčík, železo a síru. Čistí a zprůchodňuje střeva, díky mléčnému kvašení napravuje narušený střevní mikrobiom. Ten je zásadní pro celkovou imunitu, ale i psychickou odolnost a pohodu. Obsahu fytochemikálií, sulforafanu, epigeninu, anthokyanu (jen v červeném zelí) a glukosinolátu se zase přičítá antikarcinogenní potenciál (má mít vliv na rakovinu kůže, jícnu, slinivky, prostaty a prsu), chrání ale i proti cukrovce, vředům a zánětu žaludku. 

Kysané zelí můžete připravit doma (ve speciálním keramickém hrnci „zelňáku“, ale i v obyčejných sklenicích), lze ho ale koupit také již hotové. Pozor ovšem na kysané zelí, které je k nám dováženo ze zahraničí. V minulosti se dle údajů SZPI na trhu objevilo opakovaně nekvalitní zelí z Polska, zadržené pro obsah u nás nepovolené látky pro použití v potravinářství E 236, kyseliny mravenčí, nebo plísní napadené nakládané zelí z Číny. 

Text Jana Tobrmanová Čiháková (archiv), foto shutterstock