A KOLIK TO STOJÍ? DIVOKÉ ŠACHY S CENAMI V OBCHODECH

09.09.2022 KATEŘINA KMECOVÁ

Při nákupu potravin se rozhodujeme podle řady parametrů, mezi nimiž cena zaujímá jednu z předních pozic. Je proto velmi důležité, aby obchodníci informovali o cenách tak, aby se měl zákazník možnost orientovat v kompletní nabídce a rozhodnout se o nákupu na základě všech relevantních údajů. Ne vždy ale prodejci zacházejí s cenami podle těchto zásad, které vycházejí ze zákona na ochranu spotřebitele, a zákazníkovi tak výrazně znesnadňují nákup.

Obchodník je povinen zákazníka seznámit s cenou při prvním kontaktu se zbožím tak, aby měl možnost si koupi v dostatečném předstihu rozmyslet. Cena může být uvedena přímo na výrobku, v regále či formou ceníku v bezprostřední blízkosti zboží.

DVĚ CENY - PATRNĚ NA VÝBĚR?

Prodejní cena je samozřejmě hlavní informací, ovšem není to jediný údaj, který na cenovce musíte najít. Prodejci jsou povinni uvádět i cenu za měrnou jednotku. Tou se rozumí 1 kilogram, 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční atd. Je možné uvádět i měrnou cenu za kus, 100 gramů, 100 mililitrů nebo 100 milimetrů, pokud to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to odpovídá povaze výrobku. U výrobků v nálevu, jako jsou nakládané okurky a kompoty, je nutné kromě celkové hmotnosti uvádět i hmotnost pevného podílu. V takovém případě se měrná cena vztahuje k hmotnosti pevné potraviny.

Nejdříve jsme si od roku 2004 zvykali na měrné ceny u zboží v supermarketech a hypermarketech. Platilo, že malé prodejny (do 400 metrů čtverečních) mohly uvádět pouze cenu prodejní. Od května 2014 byla však povinnost uvádět u balených výrobků i ceny měrné zavedena také pro ně. Měrné ceny tak musejí uvádět všichni prodejci v obchodech všech velikostí při pultovém prodeji s obsluhou, při prodeji formou samoobsluhy i u výrobků nabízených v prodejních automatech. Tato povinnost se netýká jen kamenných obchodů, ale také e-shopů s potravinami.

HLEDEJ VÝHODY

Vždy je cílem, aby bylo možné jednotlivé výrobky o rozdílných objemech nebo rozměrech mezi sebou porovnat. Je tedy v zásadě na obchodníkovi, zda zvolí přepočet na 1 kilogram nebo 100 gramů, ale měl by volit stejnou hodnotu u všech prodávaných produktů stejného typu tak, aby zákazník u podobných výrobků našel srovnatelnou informaci na cenovce. Jestliže se tedy obchodník rozhodne u čokolád uvádět měrnou cenu za sto gramů, měl by tak učinit u všech nabízených čokolád, aby zákazník na první pohled viděl, který z výrobků při přepočtu na stejnou gramáž vychází cenově výhodněji. Povinnost uvádět jednotkovou cenu platí také pro reklamní materiál, ve kterém se prodejní cena uvádí.

POKUTY DO MILIÓNŮ

Zákon vymezuje, za jakých okolností obchodníci měrnou cenu uvádět nemusejí. Jde zejména o případy, kdy je měrná cena shodná s cenou prodejní. Dále u výrobků, u kterých by vzhledem k povaze nebo účelu takové označení nebylo vhodné nebo bylo zavádějící (například dekorační cukrovinky, čokoládové figurky apod.). Měrnou cenu nemusíme najít ani u zlevněných výrobků z důvodu blížícího se data spotřeby nebo prošlé doby minimální trvanlivosti. Není třeba ji uvádět ani u výrobků podléhajících významným změnám na hmotnosti nebo objemu, v případě kombinace různých výrobků v jednom obalu nebo výrobků, které jsou nabízeny během poskytování služby (typicky v restauracích nebo ubytovacích službách).

Pokud prodejci v rozporu se svými povinnosti měrné ceny neuvádějí, vystavují se riziku pokuty od České obchodní inspekce nebo živnostenského úřadu. Ta se může pohybovat v řádu tisíců, ovšem v případě opakovaného porušení bude až několikanásobně vyšší. Maximální pokuta za porušení zákona o ochraně spotřebitele se může vyšplhat až na 5 milionů korun.

CENA PLATÍ OD ZÍTRA

S modelovou situací, kdy je na regále uvedena jiná cena, než je účtována u pokladny, se setkal snad každý zákazník. Často končí tato situace odůvodněním, že uvedená cena již neplatí, případně akční cena teprve platit začne, a na regále se cena ocitla nedopatřením či něčí chybou. Řada obchodů přeceňuje své zboží z časových důvodů již v předvečer akční nabídky. I v takovém případě však musí prodávající zajistit, aby byl spotřebitel seznámen s aktuální cenou, která mu bude na pokladně následně účtována. Odůvodnění, že cena, která se nachází na regále, bude platit až od zítra, jak je uvedeno i v letáku, prostě neobstojí. Pokud vyšší cenu platit odmítáte, jednoduše můžete zboží z nákupu nechat vyřadit. Máte ale právo požadovat, abyste zboží dostali za cenu, která byla uvedena na regále?

Obchodník v tomto případě porušil svou povinnost zboží správně účtovat. Vystavení zboží či uvedení v letáku s novou cenou je pro obchodníka závazné. Zákazník má právo být informován o ceně platné v okamžiku nabídky, cena deklarovaná u výrobku by se měla shodovat s částkou účtovanou na pokladně. Problém je, že řešení na místě bývá někdy nesnadné, pokladní nemají pravomoc účtovanou cenu měnit. Zpravidla je možné řešit tuto situaci na informacích či s odpovědným zaměstnancem. V ideálním případě vám bude rozdíl mezi deklarovanou a zaplacenou cenou vyplacen. Pokud obchodník rozdíl v cenách vyplatit odmítne, zákazníkovi nezbývá než se s vyšší cenou smířit, případně požadovat vyřazení zboží z nákupu a vrácení odpovídající částky. Může pak podat podnět na ČOI, která rozhodne o případném udělení pokuty, ale nemůže obchodníka nutit, aby zákazníkovi produkt za cenu uvedenou na regále prodal. V případě, že by cena byla chybně uvedena úmyslně, bylo by to možné považovat za klamavé konání a porušení zákona o ochraně spotřebitele. Reklamovat neoprávněný přeplatek můžeme i zpětně, pokud na chybu přijdeme až doma. Obchodníci samozřejmě spoléhají na to, že v případě potravin jde často o nižší částky, kvůli kterým se spotřebiteli nebude chtít trávit čas dohadováním v obchodě nebo podáváním podnětu kontrolním orgánům.