Alergie na mléko: Počet poplašných zpráv několikanásobně převyšuje počet skutečných alergiků

07.03.2019 Jana Čiháková

V posledních letech je u nás patrný významný nárůst lidí, kteří mléko raději vymění za některou z rostlinných náhražek s odůvodněním, že jim nedělá dobře. Podle odborníků se tak však zbytečně ochuzují o plejádu zdraví prospěšných látek. Plošná nesnášenlivost mléka u nás dokonce ani nemá racionální základ.

Jakost kravského mléka charakterizuje soubor ukazatelů, z nichž nejvýznamnější jsou zejména hodnoty hygienické, mikrobiologické a senzorické a obsah základních složek mléka, především tuku a bílkovin. Podle odborníků v Čechách produkujeme mléko nadprůměrné kvality, které vyčnívá i díky nepřítomnosti cizorodých a inhibičních látek, například reziduí léčiv používaných k léčení dojnic nebo zbytků dezinfekčních prostředků ze sanitace a dezinfekce dojícího zařízení. Od roku 2016 pro nás také Ministertsvo zemědělství vyhlásilo nový program režimu jakosti Q CZ, ve kterém jsou kvalitativní parametry nastavené ještě podstatně přísněji, než uvádí evropská legislativa.

Kde se bere „alergie“?

V první řadě je nutné říct, že alergie a intolerance nejsou dvě totožná onemocnění. A to i přesto, že se mohou projevovat velmi podobnými příznaky, mezi které patří nevolnost, nadýmání, bolesti břicha nebo průjmy. Zatímco při alergii jde o neschopnost těla zpracovat mléčnou bílkovinu, intolerance je zapříčiněna sníženou aktivitou enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr - laktózu. Lidé s nízkou aktivitou tohoto enzymu laktózu neumí rozštěpit, ta je následně zkvašována fyziologickou střevní mikrobiotou za vzniku plynu a některých chemických látek, které jsou odpovědné za klinické obtíže.

Zatímco v prvním případě je bohužel jedinou cestou mléko z jídelníčku zcela vyřadit, v druhém případě pomůže jen zamezit konzumaci jeho syrové formy. Mléčné výrobky, které vznikly přirozenou cestou mléčného kvašení, tedy jogurt či tvaroh, nebo byly získány sýřením, mají laktózu již rozloženou nebo ji neobsahují. Proto tyto výrobky mohou konzumovat i jedinci trpící intolerancí laktózy.

Ani jejich skutečný počet není tak vysoký, jak by se mohlo zdát. Podle odborníků za to mohou dva faktory. Jednak to, že člověk trpící těmito problémy nejde k lékaři, který by onemocnění přesně určil, a pak výsledek nekritických přejímání informací, které platí především v asijských etnicích. Jak vysvětluje prof. RNDr Jan Krejsek, CSc. z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové: „Všichni lidé mají po narození dostatečnou aktivitu laktázy, protože musí trávit mateřské mléko. Naše populace si udržuje laktázovou aktivitu i v dospělosti, a to celkem obstojně. Skutečně nemocných je u nás do 10 % lidí.“

Mléko nenahradíš...

V mléce se nachází především vysoký obsah dobře vstřebatelného vápníku, který je v optimálním poměru s fosforem, což je důležité pro zdraví kostí a zubů. Dále je mléko zdrojem vitamínu D, A, vitamínů B skupiny, včetně kyseliny listové. Důležitou složkou mléka jsou syrovátkové peptidy, které mají pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, obranyschopnost organismu, snižují krevní tlak a uplatňují se i v prevenci diabetu 2. typu. Pokud není důvod, není přínosné mléko z jídelníčku vyřazovat. Jednak si výrazně snížíme pestrost stravy, jednak se ochudíme o kvalitní bílkoviny a řadu důležitých vitamínů a minerálních látek. Nynějším dětem již například chybí ve výživě potřebné množství vápníku, u chlapců to je asi 15 %, u děvčat dokonce 30 %. Velmi nebezpečná je absence vápníků u seniorů. Třiceti pětiprocentní příjmový deficit doslova ohrožuje jejich zdraví.

Máme málo vápníku!

„Mléko a mléčné výrobky ze všech běžných potravin mají prokazatelně nejvyšší obsah vápníku a jiných minerálů a také bílkovin nutných pro fyziologickou obnovu našich kostí. Fyziologie vápníku v našem těle je nesmírně komplexní a má mnoho dopadů prakticky na všechny funkce našeho těla. Proto musí být jeho vstřebávání a další metabolismus přísně regulován. Z toho zřejmě vznikají nepravdy, že mléko snižuje vstřebávání vápníku ve střevech. Je třeba důrazně připomenout, že v mléčném tuku je (jako v málo našich potravinách) v dostatečné míře přítomen vitamín D. Ten je naprosto kriticky významný pro zdraví našich kostí. Navíc máme v současnosti jednoznačné důkazy o jeho nenahraditelnosti v řízení imunity, kde brání rozvoji imunopatologických onemocnění, i tak závažných, jako je roztroušená skleróza,“ tvrdí prof. RNDr Jan Krejsek, Csc.

Mléko (ne)zahleňuje!

Že mléko v těle přispívá k tvorbě hlenu, je velmi módní argument vyznavačů čínské medicíny. Nicméně lékaři mohou snadno tento výrok vyvrátit. „Na všech sliznicích našeho těla, včetně trávicí trubice, se nachází chemicky velmi složité struktury, které můžeme označit jako hlen. Potřebujeme ho jako přirozenou bariéru, která nás významně chrání. Tvoří ho velmi specializované buňky našich sliznic. Tvorba hlenu je přesně regulovaná podle potřeb našeho těla. Proto žádná potravina – tedy ani kravské mléko nemůže způsobit zahlenění,“ objasňuje profesor Krejsek.