Čaj vedle cibule a banán v lednici?

10.04.2020 Jana Čiháková

Pokaždé, když přijdeme domů s nákupem, ho musíme někam uložit. Část ho dáme do mrazáku, část do lednice. Některé potraviny přijdou do spižírny a ten, kdo má štěstí, může něco uložit třeba i do sklepa.

Ale ukládáme potraviny skutečně tam, kde mají být skladovány? Tušíme vůbec, při jakých teplotách ta či ona potravina nejdéle vydrží? Jak tedy máme správně skladovat, případně zmrazovat, potraviny?

Čtěte obaly, je a nich uvedeno datum spotřeby, ovšem jen pokud obal neotevřete. Na to, jak dlouho je potravina jedlá po otevření obalu, neexistuje univerzální rada. Rozhodně nejezte nic, co vykazuje změnu barvy, vzhledu nebo pachu.

Ovoce a zelenina v lednici

Ukládáte některou zeleninu (salát, ředkvičky, mrkev, celer atd.) do lednice? Já ano. Nemám totiž jiný vhodný prostor. Ale pozor, některé ovoce do lednice rozhodně nedávejte. Například banány, avokádo, ananas či mango. Toto ovoce je totiž citlivé na nízké teploty a okamžitě změní barvu, vzhled i chuť. Raději ho tedy dejte jen do méně vytápěné místnosti, a pokud možno rychle spotřebujte.

Zavařenina po třech dnech

Ovoce s jadérky prý vydrží v lednici 10 až 20 dní, s peckami pak asi 3 až 10 dní. Bobule od 2 do 10 dní. Ale pozor – otevřená zavařenina v lednici zplesniví nejspíš už po třech dnech!

Proč oddělovat potraviny?
Největší riziko kontaminace mikroby hrozí mezi potravinami syrovými (např. neočištěná zelenina nebo syrové kuře, ryby, maso) a potravinami připravenými k jídlu (třeba chlebíčky nebo saláty). Uchovávejte proto tyto potraviny zabalené zvlášť.  

Jak dlouho vydrží v lednici?

Potraviny je nutné uchovávat na správném místě a při správné teplotě. Většina čerstvých potravin vyžaduje teploty do 5 °C, tedy nejlépe v chladničce (viz tabulka).

Skladovací zóny

Téměř každou domácnost lze rozdělit do několika skladovacích zón. Každá je něčím specifická a vhodná pro jiné druhy potravin.  Jedná se o suchou, chladnou, chlazenou a mrazicí zónu.

Suchá zóna je ta, kde je v místnosti přibližně 18 až 20 °C s velmi nízkou relativní vlhkostí. Může se jednat třeba o regály v kuchyni, suché kuchyňské skříňky nebo o dobře větranou spíž. Tam, v suchu a temnu, najde své místo třeba sušené ovoce. Sypké potraviny, jakými jsou koření, mouka, sůl, cukr, luštěniny, těstoviny i rýže patří do čistých, dokonale těsnících dóz. Do spíže umístíme i ořechy, konzervy, olej, ocet, čokoládu a sušenky. Své místo tu mohou mít ale i čaje, káva i cereálie. Jejich životnost můžeme hodně ovlivnit i použitým obalem.

Ve spíži nejčastěji skladujeme chleba a pečivo. I pečivo by ale mělo být ve správném obalu. Dáme-li chleba do mikrotenového sáčku, nejprve se „zpotí“ a pak zaručeně zplesniví. Chléb nejdéle uchováme, pokud ho zabalíme do plátěné utěrky řeznou stranou kolmo k ní.

Načichne nebo navoní?

 Z obchodů s parfémy ženy znají, že se k přehlušení vůní používá káva. Ovšem asi už méně lidí ví, že pachy z okolí velmi ochotně pohlcuje čaj. Není tedy dobré umístit otevřenou krabici s čajem vedle výrazného česneku nebo cibule, neboť lehce načichne. Této vlastnosti čaje lze ale úspěšně využít k odstranění nežádoucích zápachů třeba v potravinové skříňce.

Pivo ze sedmého schodu

Dalším skladovacím prostorem je takzvaná chladná zóna. Zde se teplota stabilně pohybuje kolem 12 °C a relativní vlhkost vzduchu je o něco vyšší než v suchých skladech. V praxi se může jednat o dobře větraný sklep. Hodí se zejména pro skladování ovoce, zeleniny a brambor. Teplota zde by měla být stálá, potravinám velké teplotní výkyvy škodí. Při kolísání teplot totiž kondenzuje na povrchu potravin voda a tím se vytvářejí ideální podmínky pro množení mikroorganismů.

Sklep je také ideálním místem pro balené nápoje, a to limonády, mošt, pivo, nebo víno, kterým škodí přímé světlo a především teplotní výkyvy. Ačkoli je v běžné obchodní síti často nacházíme v pokojové teplotě, pro delší skladování je tato teplota zcela nevhodná. Speciálně nefiltrovaná a nepasterovaná piva jsou na vyšší teploty velmi citlivá. A navíc, takové pivo ze sedmého schodu... kdo by odolal?

S ledničkou na chodbu

Vraťme se ale ze sklepa zpět do bytu. Konkrétně do lednice, resp. mrazáku. Zmrazování potravin je šetrný způsob, jak uchovat potraviny. Tento způsob uchovávání potravin šetří čas a uchovává potravinám jejich nutriční hodnotu. Pokud se rozhodneme pro toto uchovávání potravin, měli bychom vědět, že minimální teplota je -18 °C. Mrazničku bychom měli z důvodu co nejnižších energetických nároků umístit do chladnější místnosti, ideální teplota místnosti je kolem 10 °C. V mrazničce můžeme skladovat potraviny až šest měsíců.

Potraviny zmrazujeme nejraději čerstvé, vždy v obalu, nikdy ne bez něj. Potraviny zamrazíme rychleji, může-li kolem nich proudit vzduch. Balíme je do mikrotenového sáčku, alobalu nebo plastových nádob. Tepelně upravované potraviny uchováváme v mrazničce kratší dobu, než zmrazené z obchodu. Ty totiž byly zmraženy šokově – tedy velmi rychle.