Ceny potravin v ČR rostou rychleji než v EU

27.03.2013 Mgr. Jana Uhlířová

Ceny potravin v Česku vzrostly od roku 2005 do loňska o 30 procent. Tuzemské tempo zdražování potravin je vyšší, než činí průměr celé Evropské unie (EU). Na Žofínském fóru to uvedla členka bankovní rady České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová.

V důsledku globalizace podle Zamrazilové roste závislost lokálních trhů na světových cenách komodit. Tu mohou jednotlivé státy snížit zvýšením své potravinové soběstačnosti. Zamrazilová poukázala na důležitost zemědělství a potravinářství pro národní ekonomiku. "Každý dobrý národohospodář by měl tuto oblast považovat za velmi důležitou," podotkla Zamrazilová.

Zatímco v EU za posledních sedm let podle Zamrazilové potraviny podražily o 25 procent, v Česku bylo tempo o pět procentních bodů vyšší. Přestože cenový růst v ČR tento průměr převýšil, nedosáhl tempa jako v Pobaltí, Bulharsku a Maďarsku. Podle Zamrazilové světové ceny potravin z dlouhodobého hlediska spíše porostou, rozhodně však budou vykazovat vysokou míru kolísavosti.

Světové ceny potravin v současností kromě globalizace nejvíce ovlivňuje také rostoucí užívání zemědělské produkce na výrobu biopaliv i skutečnost, že potraviny se staly jednou z investičních komodit, míní Zamrazilová. Potraviny a nápoje představují čtvrtinu veškerých výdajů českých a moravských domácností a tuzemský spotřebitel je nadprůměrně citlivý na změny cen potravin a nápojů. "Existuje podezření, že právě vysoké ceny potravin byly tím faktorem, který oslabil spotřebu domácností v předchozím roce," podotkla bankéřka s tím, že případná stabilizace cen potravin by mohla přinést oživení domácí poptávky a tím hospodářský růst.

Zemědělci a potravináři v posledních letech upozorňovali, že Česko postrádá koncepční dokument, který by se zabýval i problematikou potravinové soběstačnosti. Ministerstvo zemědělství proto v lednu představilo strategický dokument na období od roku 2014. Podle něj se má české zemědělství do budoucna podílet především na trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní i evropské úrovni. Podle ministra zemědělství Petra Bendla to znamená soběstačnost pohybující se u jednotlivých komodit alespoň mezi 70 a 90 procenty. U řady komodit, například u vepřového masa nebo zeleniny, je dnes tuzemská soběstačnost výrazně pod touto hranicí.