Češi mají málo jódu, deficit je v některých oblastech i 12procentní

07.04.2021 Jana Čiháková

České republice hrozí vyřazení ze seznamu zemí z vyřešeným jódovým deficitem, na kterém je od roku 2004. Výsledky monitoringu saturace jódem u novorozenců jsou alarmující. Toto a další překvapivá zjištění zazněla na letošní konferenci JÓD 21.

Zatímco v oblastech s vyřešeným jodovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl přesahovat 3%, v Čechách již v roce 2019 tento podíl dosáhl čísla 3.8%., v roce 2020 pak podíl deficitních novorozenců v Čechách (nikoliv na Moravě) vystoupal plošně na 4.8%, jak vyplývá z výsledků monitoringu, který z vlastní iniciativy pravidelně vypracovávají zástupci Kliniky dětí a dorostu FNKV a 3. LF UK. V některých oblastech pak tento podíl dosahuje až 12%. Vzhledem ke kontinuálně se zhoršující situaci a nejaktuálnějším výsledkům tak při stávajícím trendu hrozí, že Česká republika bude vyřazena ze seznamu zemí s vyřešeným jodovým deficitem

MKJD iniciovala vypracování průzkumu nabídky suplementů s obsahem jodu na českém trhu. Znepokojujícím výstupem monitoringu bylo zjištění, že na trhu jsou bez jakéhokoliv upozornění volně dostupné i suplementy, které i několikanásobně přesahují doporučené dávky jódu a vystavují tak spotřebitele riziku předávkování. MKJD v současné době dokončuje podrobnější analýzu výstupů a chystá kroky další kroky.

Výnamným zdrojem jódu jsou například ryby, jejichž spotřeba je však v Čechách velmi nízká (i když se mírně zvyšuje, více o tom píšeme zde).

Potřebujeme více mléka a ryb

Potenciální rizika plynoucí z kontaminace rybího masa jsou nízká, rizikové kontaminanty v rybách jsou bezpečně pod stanovenými limity. Benefity konzumace mořských ryb, které jsou zdrojem nejen jodu, ale i dalších pro zdraví důležitých látek  (např. selen, vápník, kvalitní bílkovina, esenciální omega 3 mastné kyseliny, vitamin D, B12, A, E), tak významně přesahují jejich teoretická rizika.

V České republice je zásadním zdrojem jódu i kravské mléko, protože krmiva podávaná dojnicím jsou obohacená o jód. Proto je v rámci monitoringu dietární expozice prováděném Centrem zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu sledována koncentrace jódu ve dvou typech mléka od roku 1998. 

Přijímat jód z doplňků stravy není dobrá cesta

Na konferenci zazněly i výsledky monitoringu obsahu tohoto prvku v jednotlivých doplňcích stravy, především s důrazem na evaluaci možného rizika předávkování. V rámci šetření bylo v nabídce českých on-line prodejců nalezeno celkem 91 přípravků s obsahem jódu, a to ve formě tablet, kapslí, kapek, sprejů, tinktury, prášku, tobolek nebo pastilek, nabízející denní doporučenou dávku jodu v cenovém rozpětí od 1 Kč až do 60 Kč. Znepokojujícím výstupem monitoringu bylo zjištění, že na trhu jsou bez jakéhokoliv upozornění volně dostupné i suplementy, které i několikanásobně přesahují doporučené dávky jódu a vystavují tak spotřebitele riziku předávkování. MKJD v současné době dokončuje podrobnější analýzu výstupů a chystá kroky další kroky.

Zdroj SZÚ, redakčně upraveno, foto shutterstock