Chutě českých regionů IV

10.06.2014 Renata Reihserová

Vydáme se po stopách rybářů k Sečské přehradě. Ochutnáme přitom jahelník i švestkovku.

Pardubický kraj je známý především díky hřebčínu v Kladrubech nad Labem, nejtěžšímu a nejstaršímu koňskému dostihu Velká pardubická, ale i voňavému pardubickému perníku. Tento region tvoří okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Zveme vás tentokrát na Chrudimsko, kde se projdeme okolo největší vodní nádrže v Železných horách – Seče.

Jako v mnohých jiných i v tomto kraji byl v dobách minulých jídelníček obyčejných lidí velmi skromný. Zdejšímu kraji se v zemědělství totiž díky poloze a podnebí nikdy moc nedařilo. Proto se zde jídávaly hodně polévky (k snídani i obědu), do nichž se přidávaly bylinky jako kopřiva, libeček, majoránka a divoký kmín. Dělaly se tzv. vodové, ale i chlebové – do vody se namočil chléb, přidala se majoránka, kmín, vše se přivedlo k varu, přidal se kousek sádla a vejce. Polévky byly ale i tzv. hladké, máslové – to, když se rozmíchala máslová jíška ve sladkém mléce a povařila. Podávala se s vařenými bramborami.

Když se později na jídelníčku objevily brambory a mleté obilí, byl o mnoho bohatší. Pečivo se běžně peklo ze žitné mouky, později však i nemajetní lidé přešli na mouku bílou.

 Recept: Švestkovka

Ingredience: 35 zralých švestek, ½  l vody, 60 g bílé housky, kousek celé skořice, 3-6 ks hřebíčků (podle chuti), 1 l bílého stolního vína, cukr, máslo, houska na osmažení

Postup: Švestky podusíme na mírném ohni v hrnci v půl litru vody s kouskem celé skořice, několika hřebíčky a tvrdou, jemnou žemlí. Hmotu pak zalijeme dobrým bílým stolním vínem – může být 1 l vína nebo 0,5 l vína a 0,5 l vody –  a procedíme. Polévku pocukrujeme podle chuti práškovým cukrem. Podáváme s na másle osmaženou na kostičky nakrájenou houskou. 

Ráj pro rybáře i turisty

Výchozím bodem naší procházky je hráz sečské přehrady. Při pohledu z hráze na vodu můžeme v létě těsně u hladiny spatřit ohromné množství nádherných ryb.

Stavba tohoto monumentálního vodního díla  trvala od roku 1924 do 1935. Její oblouk je vestavěn mezi skalnaté vrchy se zříceninami hradů Oheb a Vildštejn. Vzniklé jezero je dlouhé 6,5 km a hluboké místy 30 m. Nádrž pojme 22 milionů krychlových vody. Prvotním cílem bylo zamezit ničivým povodním na řece Chrudimce, o dvanáct let později byla ještě přistavěna vodní elektrárna.

V batohu české potraviny

Na cestu bychom se ale rozhodně neměli vydávat hladoví, a tak se napřed posilněme třeba Královským chlebem, který vyrábí AGRO VYSOČINA BYSTRÉ a k němu si můžeme dát Choceňské pomazánkové máslo. Do batůžku můžeme zabalit  Perštýnskou klobásu z produkce firmy UZENINY KOŘÍNEK z Nabočan u Chrudimi. Pokud byste snad měli chuť i na sladké, můžete si přibalit např. i ořechový závin ze SMÉKALOVO PEKAŘSTVÍ, jehož výrobky mají značku kvality KLASA.

Jahelník z Vildštejna

Vydejme se ale na trasu procházky, jejíž začátek jsme naplánovali na hráz přehrady Seče, kam se dostaneme tunelem pod zříceninou hradu Vildštejn. Tento hrad byl vybudován ve 13. st.,  ale sloužil svému účelu jen krátce. Už v roce 1450 byl opuštěn. Zachovala se z něj už jen část bašty a věže s malým gotickým okénkem. A  kdo ví, možná právě tady jídávali obyvatelé hradu kaši podobnou našemu staročeskému receptu na jahelník.

Recept Jahelník

Ingredience: 500 g žlutých jáhel, 750 ml mléka, 1 lžíce soli, 2 žloutky z vejce, 80 g másla, 150 ml smetany na šlehání, cukr, skořice, muškátový oříšek, 2 lžíce oleje, 200 g sušeného ovoce (rozinky, švestky, meruňky)

Postup: Jáhly propláchneme vařící vodou a dáme je uvařit do směsi: 1 díl vody, 1 díl mléka, 1 lžíce soli, 1 lžíce cukru, trochu skořice, muškátového oříšku a 2 lžíce oleje. Pomalu tuto směs uvaříme do měkka. Do jáhel dále vmícháme dle chutí ještě cukr, kus másla, smetanu, žloutky, rozinky, sušené švestky a dobře vyprané sušené meruňky. Do máslem vymazané formy přendáme směs a zapečeme jako nákyp.

Medovina na chuť i odvahu

Nebo že by si zbrojnoši z hradu dali raději nějakou medovinu? Popravdě řečeno, možná jeden kalíšek na posilněnou, odvahu a kuráž při slézání z hradu by zřejmě neuškodil, větší množství bych ale ani dnes rozhodně nedoporučovala, pokud budete chtít šplhat po zdejších skalnatých kopcích. Hlinecká medovina patří do kategorie nejkvalitnějších medovin produkovaných v celé České republice. Je vyráběna studenou cestou, bez dolihování, barvení, konzervačních látek a cukru. Na její výrobu bylo použito cca 450 kg medu na 1000 l medového roztoku. Medovinka Hlinsko vyrábí nejvíce druhů medovin v ČR, a to medovin čistých, nebo s různými příchutěmi, s bylinkami i ovocem. Výrobky se pyšní titulem Regionální potravina.

Po hrázi na hrad Oheb

Zelená turistická značka stoupá za hrází ještě čtyři sta metrů po silnici a vede nás  k rozcestníku Pod Ohebem. Vpravo z ní můžeme odbočit na příkrou lesní cestu značenou modrou značkou, která vede strmě do kopce přímo ke zřícenině hradu Oheb. Jediný pohled shora a pochopíme, jak a proč ke svému názvu hrad přišel. Řeka, stejně jako dnešní přehrada, se zde prudce stáčí téměř o 180° kolem skalního rulového výběžku. Přilehlé okolí hradu je přírodní rezervací, protože se tady nachází unikátní ekosystém suťového lesa s výskytem velkého počtu mlžů a plžů.

Klokočovská památná lípa

Z Ohebu jdeme lesem přes osadu Ústupky až k řece Chrudimce, která se zde vlévá do sečské přehrady. Cesta vede nad řekou až k lávce, jež spojuje Klokočov a chatu Na Pilce na levém břehu s tzv. Oblastí klidu kolem Přemilova a Horního bradla na břehu pravém. Po žluté dojdeme do Klokočova. V této malebné vesničce kromě zámečku z 18. století stojí i památná Klokočovská lípa. Tento rozložitý starý strom se stal roce 2008 vítězem ankety Strom roku. Pamatuje toho ale mnohem a mnohem víc - stáří této lípy velkolisté je znalci odhadováno na tisíc let, obvod kmene se blíží devíti metrům a výška dosahuje 19 metrů.

Když už se pohybujeme kolem vodní nádrže, nejde neochutnat polévku z čerstvých ryb. Přesně takovou, jakou si hned na místě u vody vaří rybáři z právě nalovených ryb.

Rybářova polévka

Ingredience: 500 g drobných ryb, 300 g kapra, 300 g sumce nebo štiky, 500 g candáta, rybí krev, 2 velké cibule, 10 g pálivé papriky a 10 g sladké papriky, sůl

Postup: Polévku připravujeme v kotlíku, do kterého zpočátku necháme odkapat rybí krev. Ryby vykucháme a nakrájíme na kusy asi 5 cm široké. Na dno kotle nejdříve vložíme drobné ryby, na ně rozložíme vrstvu z kapra, pak ze sumce nebo ze štiky a nakonec vložíme kousky candáta. Jednotlivé vrstvy ryb proložíme kolečky cibule. Na takto připravené ryby nalijeme jen tolik vody, aby byly ponořeny. Vodu přivedeme k varu, vše osolíme, opepříme a přidáme papriku. Vaříme asi hodinu na mírném ohni, až se na povrchu vytvoří škraloup. Polévku nemícháme, jen potřepáváme kotlíkem. Na talíř dáme porce ryby pouze z horních, nejchutnějších vrstev a zalijeme je vývarem.

Třešnička na dortu

 Po červené turistické značce pohodlně dojdeme zpět k přehradě. Za Horní vsí nedaleko Hoješína se po pravé straně téměř na břehu nacházejí zbytky židovského hřbitova z 19. století. Rozsáhlý hřbitov s modlitebnou byl zničen v roce 1980. Od zdi hřbitova je velmi pěkný výhled na přehradu. Netrvá dlouho a přicházíme do městečka Seč, hlavního centra této rozsáhlé rekreační oblasti. Ještě musíme obejít severní část přehrady pod kempem Pláž a pak už nedaleko nad hrází přicházíme na silnici. Zde se náš vycházkový okruh uzavírá.

Po příjemné procházce nám jistě vyhládne nebo přinejmenším dostaneme chuť na nějaké dobré jídlo. A jedno takové, inspirované zdejšími lesy a loukami a také pozůstatky hradů, můžeme nabídnout. Představte si, že jste lovec, který právě skolil daňka a neví, co všechno z něj může uvařit. Tady je jeden z mnoha ověřených receptů, který by se mohl stát onou „třešničkou na dortu“.

Daňčí guláš se švestkami v perníkové omáčce

Ingredience: 100 g sušených švestek, 100 g jablečné šťávy, špetka skořice, 100 g oleje, 1 kg dančího masa (kýty), sůl, pepř, 100 g mrkve, 100 g celeru, 150 g cibule, 50 g přepasírovaných vařených rajčat, bobkový list, jalovec, 0,5 l červeného vína, 100 g strouhaného perníku

Postup: Sušené švestky namočíme do jablečné šťávy a přidáme skořici. Maso nakrájené na kousky osolíme, opepříme a opečeme na oleji. Zeleninu nakrájíme na malé kostičky a přidáme k masu a orestujeme. Pak přidáme spařená oloupaná rajčata nebo protlak, bobkový list a jalovec. Podlijeme červeným vínem a vodou. Vaříme asi hodinu a půl, až je maso měkké. Potom maso se zeleninou vyjmeme a zeleninu propasírujeme do šťávy. Nakonec do šťávy vmícháme nastrouhaný perník a necháme ho rozpustit. Maso vrátíme do omáčky a přidáme švestky. Jako přílohu podáváme například máslem promaštěné špecle.