Co si v obchodě nenechat líbit?

09.06.2014 Mgr. Kateřina Bendlová

Znáte svá práva spotřebitele?

Ochranka patří k obchodům dnes již stejně jako nákupní vozíky nebo fronta u pokladny. Slušní zákazníci samozřejmě nemají důvod s ochrankou obchodu bojovat nebo jí komplikovat práci. Na druhou stranu jsou její pravomoci omezenější, než se nám někdy snaží vnutit, a je dobré si být vědomi svých práv.

Zejména velké obchody jsou ideálním místem pro nepoctivce, na což nezřídka doplácejí i poctiví zákazníci, kteří bývají podrobováni kontrolám tašek a někdy i osočováni z krádeže. Přinášíme vám proto odpovědi na nejčastější otázky spojené s právy spotřebitelů v obchodě.

Může ochranka zákazníka šacovat?

Někteří zákazníci vnímají ochranku v obchodě jako příslušníky organizace, která má větší pravomoci, než tomu ve skutečnosti je. Proto uposlechnou například výzvy o předložení občanského průkazu nebo nákupní tašky. Ochranka v obchodě však nemá v žádném případě právo zákazníka nabádat k předložení občanského průkazu či ke kontrole tašky.

„Požadovat prokázání totožnosti mají jen osoby nadané nějakou formou státní moci, respektive osoby, kterým takové právo stanoví zákon. Členové ochranky takovou pravomoc nemají,“ říká předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů Gerta Mazalová. Pokladní nebo bezpečnostní agentura vás může o předložení tašky požádat, ale v případě, že odmítnete, nemůže se ho domáhat. Neměli by zákazníka v žádném případě zastrašovat a naopak jej upozornit, že předložení nákupní tašky není jeho povinností a může se dobrovolně rozhodnout, zda pracovníkovi ochranky tašku předloží.

Má ochranka právo zákazníka zadržet?

Podle trestního řádu smí osobní svobodu osoby přistižené při trestném činu nebo bezprostředně po něm omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění totožnosti, zamezení útěku nebo zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policii. „Ochranka obchodu nemá speciální zákonnou úpravu, může tedy postupovat pouze v rovině výše uvedeného občanského zadržení. Při pouhém podezření z krádeže či jiného trestného činu tedy takovou pravomoc ochranka nemá, jedná-li se však o zadržení v době bezprostředně následující po spáchání trestného činu, pak je zadržení možné,“ upřesňuje Gerta Mazalová.

Například pípání bezpečnostního rámu není určitě možné vykládat jako trestný čin a člen ochranky by zákazníka neměl prohledávat ani zadržet, neboť nejde o situaci, kdy je osoba přistižena při páchání trestného činu či bezprostředně poté.

Pokud je ale například krádež zboží zaznamenána na kameře, může hříšníka ochranka či jakýkoli jiný zákazník zadržet a neprodleně zavolat Policii České republiky. Stále však platí, že ani v tomto případě nemá nikdo jiný než příslušník policie právo zadrženého prohledávat. Až do příjezdu policie také nemusí zadržený nikomu sdělovat své jméno.  

Může neprávem osočený zákazník požadovat odškodnění?

V případě neoprávněného zadržení, tedy pokud zákazník nic neodcizil, nemá u sebe žádné ukradené zboží a členové ochranky se ho bezdůvodně pokusí zadržet, se může poškozený bránit. Mohlo dojít k zásahu do osobnostních práv spotřebitele a omezení jeho osobní svobody, takže má právo se domáhat omluvy, případně i peněžité satisfakce jako náhrady ušlého zisku způsobeného zadržením v prodejně. Rozhodující je samozřejmě způsob, jakým byla prohlídka provedena.

Zavazují se zákazníci vstupem do prodejny k prohlídce?

V některých obchodech se můžeme setkat u vchodu s nápisem, že se zákazníci vstupem do prodejny zavazují k případné prohlídce. Taková tvrzení však nejsou v žádném případě v pořádku. Spotřebitel s takovými podmínkami nevyslovuje informovaný souhlas, který vyžaduje každý zásah do tělesné integrity člověka. Takový informovaný souhlas spotřebitel dává až v případě, že je o prohlídku požádán pokladní či členem ochranky a on tuto žádost akceptuje. Určitě ne tím, že projde pod nějakým nápisem.

Může zákazník vstoupit do obchodu i s nákupem odjinud?

Co když si již neseme nákup z jiného obchodu – znamená to, že ostatní obchody jsou nám zapovězeny a nejdřív si musíme zboží odnést domů? Podle názoru Sdružení ochrany spotřebitelů nemají v obchodě právo nás odmítnout vpustit, pokud si neseme jiný nákup, ke kterému navíc máme účtenku: „Pokud by takové opatření bylo nutné s ohledem například na velikost nákupu, aby se tím zabránilo případným škodám, pak by se o takovém omezení dalo uvažovat jako o přiměřeném opatření, ale je třeba tyto případy posuzovat individuálně a určitě to nelze stanovit jako pravidlo. Pokud má spotřebitel účtenku, má doklad, že zboží koupil i zaplatil v jiném obchodě, není tedy žádný důvod jej z důvodu ochrany vlastního majetku prodejny v jeho nákupu nějak omezovat.“

Může být zákazník nucen odložit si nákup z jiného obchodu do určených skříněk?

Podle názoru Sdružení ochrany spotřebitelů nemůže být k tomuto kroku zákazník nucen. Faktem ovšem zůstává, že v případě, že účtenku od daného zboží spotřebitel nemá, tak je asi lépe do prostor prodejny s takovým zbožím nevstupovat, neboť by se spotřebitel nemusel ubránit podezření z jeho krádeže. Případně na tuto skutečnost upozornit ochranku nebo zaměstnance informací, kteří nám na zboží mohou přilepit k tomu určenou nálepku.