DEJTE ŠANCI CELÝM ZRNŮM! MŮŽETE JEN ZÍSKAT...

09.03.2022 ČTTP, Obiloviny - Daniel Koval

V posledních letech se neustále zvyšuje spotřeba výrobků z celozrnných mouk, které spotřebiteli nabízí určité výživové a zdravotní výhody. Víte, co můžete konzumací celozrnného pečiva získat?

Většina lidí dnes ví, že celozrnné mouky jsou lidskému tělu prospěšnější než klasická pšeničná světlá hladká mouka. Jejich prospěšnost je dána odlišnou technologií výroby, protože celozrnné mouky obsahují všechny části obilného zrna, tedy endosperm, obalové a podobalové vrstvy a klíček.

Celozrnná mouka má (v porovnání se světlou moukou) vyšší obsah vlákniny, vitaminů, minerálních látek a biologicky aktivních látek, které pozitivně působí na zdraví člověka. Jedním z nejdůležitějších přínosů celozrnných mouk je vysoké množství vlákniny. Přítomnost vlákniny v pečivu snižuje jeho glykemický index, a proto se člověk cítí déle sytý. Navíc dochází v krvi k pozvolnějšímu nárůstu krevního cukru a vyplavení nižšího množství inzulinu. Vláknina může preventivně působit proti rozvoji cukrovky 2. typu.

Ve střevech se navíc vláknina chová jako bariéra, která zabraňuje vstřebávání cholesterolu a tím přispívá k udržení jeho normální hladiny v krvi. V tlustém střevě je prebiotická složka vlákniny substrátem pro střevní bakterie, které ji využívají pro svůj růst a aktivitu. Tyto mikroorganismy vlákninu postupně rozštěpí na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako je kyselina octová, propionová a máselná. Tím dochází v tlustém střevě ke snížení pH, což pozitivně ovlivňuje vstřebávání některých minerálních látek, zejména vápníku. Nízké pH dále zabraňuje vzniku potencionálních karcinogenů ze žlučových solí.

Souhrnně lze uvést, že pravidelná konzumace dostatečného množství vlákniny přispívá k udržení rovnováhy střevní mikrobioty a správné funkci střev. Z mikroživin je potřeba zmínit, že celozrnná mouka má vyšší obsah vitaminů skupiny B, vitamin E a další biologicky aktivní látky jako např. fenolické sloučeniny, které mohou v těle působit jako antioxidanty, a lignany, které se řadí mezi tzv. fytoestrogeny. Tyto látky jsou předmětem nejnovějších výzkumů s cílem 13 objasnit jejich účinek na lidský organismus a zdraví člověka.