DOBRÉ A ŠPATNÉ POTRAVINY NEEXISTUJÍ! JAK SE DÍVAT NA TO, CO JÍME?

21.09.2022 Jana Čiháková

Ministerstvo zemědělství (MZe) nepodporuje zavádění povinného označování potravin, takzvaného Nutri-score, na celoevropské úrovni. Stávající systém používaný v ČR považuje za dostatečný a zavádění jednotného označování by rozdělovalo potraviny na dobré a špatné.

Po dnešním jednání s Potravinářskou komorou ČR, zástupci Parlamentu ČR a některými českými europoslanci to řekl náměstek Sekce potravinářství MZe Jindřich Fialka. MZe se shoduje s komorou na potřebě ochrany názvů potravin živočišného původu, komora názvy potravin jako je například veganský steak považuje za diskriminující pro potraviny živočišného původu.

Fialka uvedl, že bezpečnost potravin je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU a Evropská komise by podle něj měla přijít s návrhem legislativy týkající se označování potravin na evropské úrovni v prvním čtvrtletí příštího roku. Kromě výživových údajů se má také revidovat označování alkoholických nápojů nebo legislativa v oblasti data spotřeby potravin a povinné označování původu některých potravin.

Nutri-score označuje na přední straně obalu potravin písmeny A až E a barvami od zelené, přes žlutou až po červenou. Toto značení připomínající semafor zavedla již například Francie. Algoritmus výpočtu systému dává body za nutričně rizikové živiny, jako jsou cukry, nasycené mastné kyseliny nebo sůl, ale také protibody za žádoucí živiny jako jsou bílkoviny, procento ovoce nebo vláknina.

"Praxe ukazuje, že spotřebitelé rozumí systému, jak je nastaven. Má jasná pravidla, máme tabulku nutričních hodnot," řekl. Ministerstvo proto zavádění nového povinného označování nepodporuje a důležité je podávat informaci o zastoupení jednotlivých živin v potravinách, což je již součástí současné praxe, dodal.

POZOR NA RIZIKA, VARUJE KOMORA

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová uvedla, že komora se nebrání výrobě rostlinných alternativ potravin vzhledem k tomu, že určitá skupina spotřebitelů je vyžaduje, chce ale upozornit na některá rizika. Kampaně propagující tyto výrobky podle ní často dehonestují konzumenty masa a potravin živočišného původu a takový jídelníček je označován za něco neetického nebo nevhodného.

Domnívá se také, že spotřebitele může označování potravin jako například vegetariánský burger také mást. Upozornila na to, že ve srovnání některých produktů podle současné podoby Nutri-score může vegetariánská alternativa oproti klasickému masu mít lepší hodnocení, i když se skládá z řady složek jako jsou například stabilizátory, kukuřičný škrob nebo sójová omáčka.

"Vysoce zpracovaná potravina s řadou přídavných látek je označená nejlepším skóre A a klasický burger z čistě živočišné suroviny má označení C," uvedla. Podle Večeřové tento způsob označování nevede spotřebitele ke správné výživě. "Řada společností, která vyrábí produkty podle Nutri-score se uchyluje k používání sladidel a přídavných látek," doplnila. Komora proto podporuje, aby takové označení bylo pouze dobrovolné.

Maloobchodní prodeje rostlinných alternativ masa, alternativ mléčných produktů a prodeje tofu loni meziročně vzrostly 36 procent. Prodalo se zboží za 2,07 miliardy korun, z toho 55 procent tvoří prodeje rostlinných alternativ masa a ryb. Prodeje v této kategorii meziročně stouply o 44,6 procenta na 1,13 miliardy korun. Vyplývá to z průzkumu agentury Euromonitor International pro organizaci ProVeg Česko.