Grilovací sezona: Víte, jak si vybrat gril?

20.06.2019 Jana Čiháková

První barbecue neboli rožnění se odehrálo údajně v jedné černošské baptistické obci na Floridě. Zdejšího reverenda napadlo, že prostřednictvím prodeje grilovaného masa by mohl jednoduše získat prostředky na zvelebení obce.

Zhotovil tedy primitivní gril z rozpůleného barelu, který opatřil mřížkou, pod ní nasypal dřevěné uhlí a fenomén grilování byl na světě. A v této podobě rožnění neboli grilování zdomácnělo i u nás. Nejde jen naplnění hladového žaludku, ale především o společenskou událost, přípravou masa počínaje a samotným aktem rožnění a konzumací grilovaných dobrůtek konče. Vezměme to tedy popořádku a podívejme se, na čem lze grilovat, co lze grilovat a jak.

Pozor na karamboly

Tradiční způsob grilování spočívá v přípravě potravin na dřevěném uhlí. Ovšem i při té nejjednodušší přípravě plátku masa je třeba dodržovat určité zásady, aby rožnění proběhlo hladce. V první řadě by se v žádném případě neměly používat podomácku vyrobené grily, navzdory tomu, že se v lecjakém časopise můžeme dočíst, jak si lze doma na koleni vyrobit gril třeba z ocelového disku kola. Gril má být umístěn na vhodném místě, aby odletující jiskry či žár z grilu nepodpálily např. okolní suchou trávu či větve stromů.

Poměrně rozšířeným jevem se v poslední době stalo grilování na balkoně. V tomto případě je nejen potřeba brát ohled na sousedy kouř a zplodiny je mohou obtěžovat; ale je nutné dávat pozor i na to, aby jiskry nepodpálily záclony či sousedovo sušící se prádlo. Pro případ nenadálé události je lepší mít po ruce vždy zásobu vody. Pokud nebojujete s požárem, ale chcete jen zmírnit oheň, stačí voda v rozprašovači. Uhasí plameny a uhlí přitom neztratí žár.

Vyšlehnutí plamene lze ostatně jednoduše zabránit použitím grilovací misky či hliníkové folie, která zachytí odkapávající tuk. Po ukončení grilování je lepší použít na uhašení rozpálených uhlíků písek. Ochráníte tak nejen gril před poškozením, poškozením, ale i sebe před možným popálením párou. Tuk odkapávající z pečeného masa nás ohrožuje nejen jako možná příčina požáru. Při skapávání šťávy z masa vznikají toxické karcinogenní spaliny, které teplý vzduch vynáší zpět na potravinu. Čím častěji otevřený gril používáme a čím tučnější maso grilujeme, tím vyšší je nebezpečí onemocnění. To však neznamená, že se musíme v zájmu zachování zdraví grilovaných pochoutek vzdát. Existuje naštěstí několik zdravějších variant grilování, které jsou dnes již běžně dostupné. Ortodoxní zastánci klasického grilování sice budou postrádat romantiku spjatou se šlehajícími plameny, vůní dřeva, obracením masa a výslednou křupavou kůrčičkou, alternativní varianty rožnění však mají své četné a nesporné výhody.

Plynový nebo vodní gril?

U plynových grilů dodávají teplo výkonné plynové hořáky připojené k láhvi propan-butanu, uložené v dolním prostoru grilu. Oblíbenou variantou plynových grilů jsou grily lávové. V tomto případě plameny ohřívají lávové kameny naskládané na kovovém roštu. Během 5 až 15 minut se kameny rozžhaví a následně udržují stabilní teplotu. Protože jsou porézní, zachytávají tuk odkapávající z masa. Nedochází tedy k jeho přepalování a uvolňování škodlivých látek. Použití lávových kamenů ovlivňuje i výslednou chuť masa. Odpařování odkapávajícího tuku z kamenů dodává pokrmu specifické aroma a kameny rovněž pohlcují nežádoucí pach plynu.

Mezi ohniště a rošť je umístěna vodní lázeň. Plamen ohřívá vodu a ta ve formě vodní páry ohřívá připravovaný pokrm. Hlavní výhodou tohoto typu grilu je to, že rozpálený tuk odkapává do vodní lázně a nedochází tak při jeho spalování ke vzniku škodlivých látek. Gril je opatřen poklicí, pod níž se maso rovnoměrně griluje a není je tedy třeba ani otáčet. Pokud by vám však při plynovém či vodním grilování přece jen chybělo nezaměnitelné aroma dřeva, nabízí se jednoduchý trik. Vedle připravovaného masa položte do vody namočenou třešňovou větvičku. Při odpařování vody maso dřevem načichne.

Zdravě pomocí elektřiny

Elektrický gril je možné použít i v případě, že nemáte prostory pro venkovní grilování, či v případě nepříznivého počasí. Atmosféru spojenou s posezením venku sice nenahradí, nenahradí, ale chuť masa je přece jen jiná než z pánve a okolnosti přípravy pokrmu jsou o něco zajímavější. Hosté se sklenkou v ruce postávají nad grilovací deskou, sledují postup, komentují, radí, jak vysoké by měly být plátky masa, jak dlouho maso na grilu ponechat… Zkrátka je to malá společenská událost. Vím, o čem je řeč, protože jsem se sama stala před časem šťastnou majitelkou podobného přístroje a oceňuji na něm mimo jiné i skladnost a snadnou údržbu.