Hřešit se má zásadně s rozkoší

20.03.2013 Jaroslav Panenka

„Před zpíváním se nikdy nepřejím, ale pocit hladu je také na nic. Na místě je zodpovědnost ke svému tělu, po kterém chci výkon. Musí přece na něco jet, ne?“ usmívá se Leona Machálková. Ačkoli byste to do štíhlé atraktivní zpěvačky možná neřekli, umí se za jídelním stolem docela odvázat.

Kdysi jste v rozhovoru uvedla: „Nikdy bych do sebe neřekla, že budu tak ráda a často vařit." Znamená to, že byly doby, kdy jste se kuchyňské lince vyhýbala obloukem?

Dříve, než jsem měla rodinu, jsem toho moc nenavařila. Uměla jsem řízek, pečené kuře, špagety na několik způsobů a podobně. Vše se dalo s chutí jíst, ale o kulinářství nemohla být řeč. Ten nezájem o vaření pramenil ze způsobu života, který jsem jako mladá holka vedla. Starala jsem se jen o sebe a měla jsem více jak dvacet večerů v měsíci zadaných pro muzikál či jiné produkce. S partnerstvím s Bořkem Šípkem a s narozením syna Artura se mnohé změnilo. Najednou jsem se stala kuchtíkem učedníkem. Vaření mě chytlo. Zjistila jsem, že nejen ráda jím, ale ráda jídla připravuji, že je to relax i zábava. I cestování mi v mnohém otevřelo oči dříve, než do Čech dorazil boom kuchařských pořadů.

Vzpomenete si na první jídlo, kterým jste se blýskla? A dopadl některý z kulinářských pokusů katastrofou?

Teď se budete smát, ale já jsem se naučila „exkluzivní" krupicovou kaši. Kdo ji ochutnal, říkal, že mě mé děti budou milovat už jen pro tu kaši. Později přišly kachničky, biftečky, v poslední době jsem se naučila dělat sushi. Zájem o asijskou kuchyni u mě nastartoval chuť učit se nové receptury, které miluji nejen já. Samozřejmě jsem spoustu jídel zkazila, to patří k učení. V takovou chvíli se nedá dělat nic jiného, než s těžkým srdcem ty „dobroty" vyhodit do koše…

Dávno je trendy, aby se muži uměli předvést jako dobří kuchaři. Jak na vás působí muž za sporákem?

Muž za sporákem je skvělá podívaná. S výjimečně úžasným mužem – kuchařem jsem dlouho žila a je příjemné, když muž senzačně uvaří. Navíc v Bořkově podání byla jídla i krásně naservírovaná, neupřela v něm věhlasného designéra. Vzhledem k našim dobrým vztahům spolu vaříme dál a také grilujeme, udíme… Je to krásně prožitý čas. Je nádherné si s kamarády poklábosit u dobrého žvance.

Ovlivnil vaši domácí kuchyni fakt, že jste vyrůstala na Moravě?

V naší rodině se vždy vařilo dobře. Ne moc zdravě, ale chutně. Obě babičky byly skvělé kuchařky. Zvláště ta od maminky, Liduška, byla výborná pekařka. Její trubičky, koláčky nebo třeba i nudle, které dělala ručně a byly tenounké jako vlas, měly dobrou pověst. Kořeny mám tedy dobré. S příchodem do Prahy se mi rozšířil obzor. Nejdříve jsem si zamilovala mediteránskou kuchyni. Zjistila jsem, že skopové nemusí „smrdět", jak praví předsudky, kterými jsme my Češi prošpikovaní jako bažant špekem. Naopak jsem poznala, jakou lahůdkou jsou křehoučké jehněčí kotletky na rozmarýnu s fazolkami či špenátkem, pochopitelně listovým, ne s tou hnědozelenou obludou, jakou jsme dostávali ve školní jídelně.

Na co ještě vzpomínáte jako na pokrm, který vás už od dětství děsil?

Jako dítě mě vyděsila celá řada jídel, teprve v dospělém věku jsem pochopila, že to není jídlem samotným, ale provedením. Zjistila jsem, že žemlovka může být lahodná stejně jako dobře udělaný rýžový nákyp, špenát že je senzační zelenina. Vzpomínám na hrůzné jídlo typu vařené hovězí, suché neomaštěné brambory a dušená mrkev. V jídelnách se nevařilo vždy dobře, ale na druhou stranu i já vzpomínám na řadu báječných jídel, na nichž jsem si pochutnala.

Coby zpěvačka a herečka se musíte udržovat ve formě. Berete dnes jídlo jako úhlavního nepřítele své štíhlé linie?

Vůbec ne. Jídlo je dar a my, co žijeme v té bohatší části světa, bychom měli být vděční, že máme to štěstí. Jídlo je potěšení, neměli bychom se ho zříkat, ale užívat si ho s pohodou. Řadím se mezi ty, co dávají přednost kvalitě před kvantitou. Dbám na to, abychom konzumovali čerstvé pokrmy, aby kuchyně byla pestrá a pokud možno zdravá. Mám geny po tátovi, díky nim mohu sníst cokoli kdykoli. Je ovšem fakt, že mi přejídání, po němž funím, nedělá dobře, takže se nepřejídám, během dne už vůbec ne.

Čím si po gastronomické stránce uděláte největší radost, když se rozhodnete si zahřešit?

S přáteli pořádáme obědy nebo večeře, na nichž si dobré jídlo užijeme. Lze hovořit o hřešení, ale je tady zásadní pravda: Když už si něco hříšného dáváte, tak si to nevyčítejte, naopak si to užijte s radostí a rozkoší. Ve stravování stejně jako v jiných oblastech života platí zásada, že pokud už do něčeho vědomě jdu, nevyčítám si to. Psychika je v jídle nesmírně důležitá.

Nemůžu se vás nezeptat na thajskou kuchyni.

Thajská kuchyně je věhlasná a kdo ji zkusil, ví, že jde o lásku na celý život. Může za to její rozmanitost i skutečnost, že pracuje s čerstvými surovinami, které se tepelně dlouho nezpracovávají. Jedná se často o minutkovou kuchyni. Zbožňuji ostrá jídla. Bořek byl ze mě nadšený a říkal, že vydržím jako chlap. V thajské receptuře je i spousta lahůdek, které chutnají dětem.

Ochutnala jste i něco ze „šíleností" asijské kuchyně?

V jídle jsem velmi otevřená a ochutnala jsem mnohé. Odmala navíc zbožňuji syrové maso, dnes vím, že i syrové mořské ryby. Mezi největšími raritami byli fritovaní mravenci, kteří chutnali jako oříšky, nebo hadí polévka, již jsem si dala v Koreji, a také jedovatá ryba fugu. Tu jsem jedla v Japonsku, na její přípravu musí mít kuchař speciální certifikát.

Je ještě nějaký kout světa, kde vám vyloženě chutná?

Vyhledávám etnické dobroty i v Evropě. Uctívám ale kuchyni nejen thajskou, čínskou či japonskou, miluji také indickou, mexickou, italskou nebo francouzskou. To jsou pilíře našich choutek. Když jedeme třeba na lyže do Rakouska, vždy se těším na skvělé speciality, třeba na Pinzgauer Kasnocken.

Je o vás známo, že máte diář naplněný k prasknutí. Kde vás můžeme vidět?

Ráda bych čtenáře pozvala do Divadla Kalich, kde hraji Čarodějnici v muzikálu Ondřeje Soukupa a Gábiny Osvaldové Robin Hood. Nově se objevím v obnovené rockové opeře Janka Ledeckého Hamlet jako královna Gertruda. Hodně koncertuji s kapelou, jezdím koncerty také s Big Bandem Felixe Slováčka nebo s Golden Prague Bigbandem, spolupracuji s řadou jiných orchestrů. Připravuji spolu s Vaškem Koptou komorní šansonový recitál, ale úkolem číslo jedna je realizace a vydání nového sólového alba Leona 2012. 

Až nový nosič vyjde, oslavíte ho nějakou lahůdkou na talíři?

Nejdůležitější pro mě je, aby to byla lahůdka pro duši. Chci fanouškům nabídnout album plné energie, vroucných melodií a textů, které pohladí i potěší. Vždy myslím na posluchače, já jsem odjakživa šťastná na jevišti a vážím si přízně osudu, že mohu dělat, co mě baví. Chci, aby se ta pohoda přenesla i na jiné.

Kdo je Leona Machálková

Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V první polovině 90. let hrála v divadle Semafor, moderovala na rádiu Evropa 2, uváděla hudební pořad v České televizi a zpívala s jazzrockovou kapelou Znamení dechu. Od roku 1993 účinkuje na pražské muzikálové scéně, na které se vypracovala k velkým rolím. Vydala několik sólových alb, za něž získala zlaté i platinové desky. www.leonamachalkova.cz

RECEPTY:

Thajské kuře na kokosu

Doba přípravy: 30 minut + 12 hodin marinování, pro 2 osoby

Ingredience: 2 ks kuřecích prsou, 1 lžíce medu, 2 vejce, 2 lžíce sóji, mletý pepř, hladká mouka, strouhaný kokos, tuk na pečení, thajská sladko-pálivá omáčka

Postup: Připravíme si marinádu z thajské omáčky, sóji, medu, pepře a na noc do ní naložíme kuřecí prsa nakrájená na kostky. Druhý den kostky vyndáme a obalíme je v mouce, vejci a kokosu jako v klasickém trojobalu. Upečeme v troubě na rozpáleném oleji při 220 °C. Během pečení dvakrát obrátíme. Jako přílohu můžeme podávat například jasmínovou rýži nebo hranolky.

Pikantní thajská polévkaa

Doba přípravy:  45 minut, pro 2 osoby

Ingredience: 1 litr vody, 2 zeleninové bujóny, 1 červená chilli paprička, zázvor, vyloupané krevety, 150 g žampiónů, nať koriandru nebo petržele, skleněné či rýžové nudle

Postup: Chilli papričky společně s oloupaným a na struhadle nastrouhaným zázvorem přidáme do vývaru s bujónem a uvaříme. Vyloupané krevety prohřejeme na másle, zatímco na druhé pánvi dusíme nebo smažíme žampióny. Nudle uvaříme, dáme je na talíř či do misky, přidáme krevety i žampiony a zalijeme vývarem. Zdobíme natí koriandru, případně petržele.