19.07.2014 Mgr. Kateřina Kmecová
Jak se nejčastěji falšuje? A co hledat na obalu výrobku?
Falšování není jen českou výsadou, objevuje se ve všech zemích, kde se potraviny vyrábějí. Historie falšování je navíc tak stará jako lidstvo samo, ale dnes kvůli otevřenosti a provázanosti trhů v důsledku globalizace může zasáhnout obrovské množství spotřebitelů. Samo falšování česká legislativa nijak nedefinuje, ovšem je zakázáno uvádět do oběhu potraviny klamavě označené, zejména pokud jde o jejich vlastnosti, identitu, vznik, původ, způsob výroby atd. Falšované produkty většinou neohrožují zdraví zákazníků (případy jako metanolová aféra jsou naprosto výjimkou), dochází především k jejich klamání. Smutnou pravdou je, že bychom obtížně hledali komoditu, které se falšování zcela vyhýbá – i díky snížené kupní síle spotřebitelů přicházejí na řadu i základní potraviny jako med, olej či brambory. Nejčastěji se podvodní výrobci uchylují k nahrazení dražší suroviny levnější, zkreslení místa původu, nedodržení deklarované technologie či nedodržení podílu surovin.
Metody podvodníků se dostávají na špičkovou, až vědeckou úroveň. Nepoctivci jsou v tomto boji ve výhodě – díky sofistikovaným metodám falšování jsou vždy o krok napřed. Investují miliony do nových technologií a přicházejí se způsoby falšování, které nejsou známými testy určitelné. Řadu „legálních“ případů falšování můžeme odhalit pozorným čtením obalů, ze kterých byste se měli např. dozvědět, zda je kupované maso napíchané vodou či marmeláda nastavovaná jablky.
kakao: přídavek sacharózy, přídavek mletých slupek, přídavek karobu
brambory: záměny raných a pozdních brambor, odrůd nebo prodej směsi odrůd
zpracované ovoce: nižší než deklarovaný obsah ovocné složky, nahrazení dražší suroviny (zpravidla jablečnou složkou), náhrada cukru syntetickými konzervanty
med: přídavek sacharidové složky, přídavek cizorodých enzymů, přibarvování
masné výrobky: použití méně kvalitní svaloviny, přidání vody, přidání rostlinných nebo živočišných bílkovin
Podle údajů společnosti KPMG upřednostňuje 86,6 % Čechů potraviny tuzemského původu, 6,3 % potraviny z Evropské unie a jen desetinu českých spotřebitelů údaje o zemi původu nezajímají. Pro srovnání, například v oblasti kosmetiky nebo spotřební elektroniky je situace zcela opačná – při jejich nákupu sahá většina Čechů po zboží zahraničního původu.
Původ potravin tedy pro nás určitě není okrajovou informací a není divu, že tohoto faktu někteří výrobci zneužívají. Velmi obvyklá je tato situace například u vín a burčáků, kde se výrobci pokoušejí informaci o původu hroznů zkreslit. Kontrolní orgány jsou velmi sofistikovanou metodou isotopové analýzy schopny zjistit, z jaké oblasti dané víno pochází, neboť vlastnosti hroznů se mění v závislosti na klimatických podmínkách a vzdálenosti od moře. Hrozny pro výrobu burčáku musejí pocházet výhradně z České republiky, není tedy pro jeho výrobu možné použít hrozny například z jižních zemí, kde dozrávají samozřejmě dříve.
Ne vždy jsme z obalu potraviny schopni zjistit, odkud potravina pochází. V současné době se tato povinnost týká především hovězího masa, vajec, čerstvého ovoce a zeleniny. Díky nařízení EU se od poloviny prosince letošního roku tuto informaci dozvíme již u všech druhů baleného masa. Jiných potravin se nařízení zatím netýká, i když nelze vyloučit, že ho později Unie rozšíří i na další prodávané komodity. Česká novela zákona o potravinách povinnost informovat o původu potraviny (v tomto případě nejde o zemi původu, ale adresu výrobce) rozšiřuje i na potraviny nebalené.
Senzorické vlastnosti výrobku, tedy především jeho vzhled, vůně a chuť, nám u většiny potravin zůstanou skryty až do momentu, kdy je doneseme domů a rozhodneme se je konzumovat. A často tak na nás čeká nepříjemné překvapení. Jak se mu můžeme vyhnout?
Často je velkou nápovědou, jak bude výrobek chutnat, jeho složení. Pokud z obalu vyčtete, že například masný výrobek obsahuje jen minimální množství masa, zato je doplněn o spoustu přídatných látek, je nasnadě, že se tento fakt odrazí i na jeho smyslových vlastnostech. Pozor byste měli dávat také na to, zda je výrobek správně skladován. Dodržování doporučených podmínek skladování může mít samozřejmě na vlastnosti výrobku zásadní vliv, přesto je v řadě případů obchodníci ignorují. Samozřejmě se může stát, že vám přes kvalitní složení výrobek z nějakého důvodu nevyhovuje – v tom případě lze doporučit: kupujte značky a produkty, které máte vyzkoušené a u kterých víte, co můžete čekat.
18.12.2015 | Ačkoli si naprostá většina rodin alespoň jedenkrát za rok do lesa na houby vyrazí, musí řada domácností své zásoby doplnit také na tržištích nebo nákupem u cesty. Je však bezpečné tyto houby kupovat? A jaké platí pro prodej hub pravidla? Jak si s houbami poradit, aby nám nepřinesly více škody než užitku?
17.10.2014 | Bezlepkové potraviny jsou často mylně považovány za speciální zboží určené pouze pro celiaky. Mohou však být dobrým pomocníkem v rámci prevence onemocnění spojených s výskytem lepku v potravinách, zejména alergie na lepek.
13.10.2015 | Plátky sýru a kvalitní šunky spolu s přídavkem listové zeleniny, to vše ukryté do dvou krajíčků celozrnného chleba. Takovou, či podobně připravenou svačinu ukládají maminky do aktovek svých ratolestí v přesvědčení, že pro dítě udělaly to nejlepší. Jenže pravdu mají jen někdy.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.