Jak se vyznat v obalech?

27.02.2012 Ing. Jana Poděbradská

Obal slouží nejen jako tichý prodavač, který nás láká k nákupu, je i cenným zdrojem informací o konkrétní potravině. Za potravinu uvedenou na trh v plném rozsahu odpovídá osoba uvedená na výrobku, bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce, prodejce, dovozce nebo balírnu.

Informace na obale musejí být srozumitelné, snadno čitelné, uvedené na viditelném místě, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a v českém jazyce (kromě obchodního názvu potraviny), nesmějí být klamavé ani zavádějící.

Co vše můžeme z obalu zjistit?

·        Výživové hodnoty

Jsou uvedeny formou tabulky, kde je uvedeno množství energie a živin. Hodnoty se vztahují na 100 g, 100 ml nebo na jinou vyznačenou dávku. Energie se vyjadřuje buď v kaloriích, nebo kilojoulech (1 kilokalorie = 4,2 kilojoulu). Kromě hodnoty na 100 g může být uvedena energetická hodnota v 1 porci. To je od výrobců docela chyták, jelikož 1 porce bývá méně než 100 g.

·        Doporučená denní dávka

Je vědecky stanovené množství živin, které by člověk do sebe měl dostat během dne, aby si udržel dobré zdraví. Na obalech ji najdeme značenou jako DDD nebo GDA (Guideline Daily Amounts).

 Nejčastější otázky:          

·        Jak je možné, že najdeme údaje o energetické hodnotě jen u některých výrobků?                               

Povinnost uvádět hodnoty je zatím jen u výrobků, které uvádějí výživové tvrzení (např. s nízkým obsahem tuku). Povinně musejí být uváděny u potravinových doplňků a potravin pro zvláštní výživu.

·        Proč je velikost písma na obalech tak malá?                                                                                          

Velikost písma není stanovena, volba je jen na výrobci. Argumentují tím, že informací je moc na tak malou plochu. Problematické jsou zejména obaly, které se vyvážejí do více zemí.

·        Musí být uveden původ výrobku u všech potravin?                                                                                 

Musí být povinně uveden jen u hovězího masa, čerstvého ovoce a zeleniny. Na obalech musí být jméno a plná adresa toho, kdo za výrobek odpovídá. Označení se vyžaduje u potravin, kdy by neuvedení uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu potraviny.

·        Co znamenají čísla uvedena u data trvanlivosti např. L8657895?                                                                     

Je to číslo šarže, což je množství výrobků, které byly vyrobeny za stejných podmínek. Šarže musí být uvedena z důvodu, aby bylo možné v případě závady dohledat zdroj a vadnou dávku stáhnout z trhu.

·        Jestliže nenajdu ve složení žádná „éčka“, znamená to, že je výrobek bez přídavných látek?                                                                                                                                                                 

Bohužel ne. Aditiva se uvádějí buď názvem látky (guma guar) nebo číselným kódem (E 423). Vždy musí být uvedena i kategorie přídatné látky (zahušťovadlo, barvivo).

·        Proč je uvedeno zastoupení jednotlivých složek v procentech jen u některých výrobků?                      

Množství složky se uvádí jen, když se složka objeví v názvu (např. sýr s křenem). Podíl musí být uveden i tehdy, je-li složka na obalu zdůrazněna graficky. Pizza může být označena jako šunková a na obalu mít spoustu šunky, i když ve skutečnosti obsahuje jen 0,2 %. Výrobce totiž splnil povinnost – napsal do složení, kolik šunky použil k výrobě. Způsob označení nesmí uvádět spotřebitele v omyl. Jenže i s tím se výrobci dokáží vypořádat. Stačí, když k obrázku připojí větu „ilustrační foto“, „tip na konzumaci“ či „doporučená úprava“.

·        Co znamená, je-li uvedeno na obalu „ionizováno“?                                                                                    

Některé potraviny se ošetřují ionizačním zářením, které má chránit před zkažením. Tento údaj nalezneme na koření, bylinných čajích a instantních polévkách.

·        Jaký je rozdíl mezi datem použitelnosti a datem minimální trvanlivosti?                                                        

Datum použitelnost (DP) se uvádí slovy „spotřebujte do“. Následuje den, měsíc a rok. Je-li potravina označena DP, musejí být uvedeny i údaje o podmínkách skladování. DP se uvádí u těch potravin, které podléhají rychle zkáze.
Datum minimální trvanlivost (DMT) se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do“ a následuje uvedení dne, měsíce a roku. Pokud je DMT 3 měsíce a méně, nemusí být uveden rok. Je-li DMT delší než 3 měsíce, ale maximálně 18 měsíců, nemusí být uveden den, a pokud je DMT delší než 18 měsíců, nemusí být uveden ani den ani měsíc. DMT se označují většinou ty potraviny, které se rychle nekazí.                                                                                                           

Nevěřte tedy jen lákavým obrázkům na obalech. Se skutečným obsahem korespondují jen málokdy. Obraťte raději na druhou stranu a přečtěte si, co je napsáno i tím nejmenším písmen.