Jak se změnil jídelníček Čechů po Sametové revoluci?

12.11.2014 ČTK

Jíme méně masa i másla, přesto jsme stále obéznější. Co za tím vězí?

Jídelníček obyvatel České republiky se od roku 1989 změnil. Jedí méně masa, chleba či brambor, naopak více zeleniny, rýže, bílého pečiva, ale také sladkostí. Češi pijí také více nealkoholických nápojů i alkoholu než před 25 lety. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Přestože lidé jedí relativně zdravěji než dříve, za obezitou, které přibývá především u děti, stojí hlavně nedostatek pohybu, míní odborníci.

Nejraději máme vepřové

    Zatímco v roce Sametové revoluce byla spotřeba masa v Česku historicky nejvyšší a přesahovala 97 kilogramů na osobu ročně, od té doby klesá a v roce 2012 dosahovala již jen 77,4 kilogramu. Zejména kvůli růstu jeho ceny, ale také náročnější domácí přípravě, se výrazně snížila spotřeba hovězího, ze 30 kilogramů na pouhých osm kilogramů ročně. Naopak drůbežího masa jedí dnes Češi téměř dvojnásobné množství. Přes mírný pokles zůstává nejoblíbenějším masem v zemi tradičně vepřové s více než 40 kilogramy na hlavu ročně.

Málo se hýbeme

    Obyvatelé Čech, Moravy a Slezska pili před 25 lety výrazně více mléka než dnes. Spotřeba sýrů, jogurtů a dalších mléčných výrobků byla tehdy naopak nižší. Takřka o třetinu méně jedí lidé vajec. Přestože v posledních letech opět mírně roste, takřka o polovinu od roku 1989 klesla spotřeba másla, lidé jedí také méně sádla, naopak více tuků rostlinného původu než v posledních letech socialismu.
    Podle odborníka na výživu Pavla Suchánka klesala spotřeba másla především v první polovině 90. let, což následně přispělo k výraznému poklesu výskytu kardiovaskulárních chorob. Pokles v byl největší z celé Evropy. Přestože, lidé dnes jedí relativně zdravěji než dříve, za jejich tloustnutí může především nedostatek pohybu a s ním související nadměrný energetický příjem, domnívá se Suchánek.

    Mezi příčiny obezity může patřit vyšší konzumace škrobů způsobená stoupající oblibou rýže a těstovin. Naopak brambor jedí Češi stále méně. Zásadní vliv na tloustnutí pak má rostoucí obliba cukrovinek. "Neplatí, že jedinou a zásadní příčinou obezity jsou cukrem slazené nápoje, protože ty stoupají minimálně, ale je to asi kombinace více škrobů, více tuku, více cukrovinek a méně pohybu," řekl ČTK Suchánek.
    Problémem je podle odborníků především růst podílu obézních dětí. Zatímco v roce 1951 trpělo obezitou v průměru 1,8 procenta sedmiletých chlapců a 1,6 procenta stejně starých dívek, loni to bylo zhruba sedm procent dětí v tomto věku.

Zelí nás neláká

Roční spotřeba ovoce vzrostla z předlistopadových 70 na předloňských 75 kilo, v posledních letech přitom klesá, v roce 2009 přesáhla 90 kg. Zatímco spotřeba ovoce mírného pásma mírně poklesla ze zhruba 54 kilogramů na 43 kilo, jižního ovoce jedí Češi téměř dvojnásobek proti době, kdy se na něj stály v obchodech fronty. Ročně sníme také více než o desetinu větší množství zeleniny (78 kilogramů v roce 2012). "Dochází k poklesu tradiční zeleniny zelí, ale vzrůstá spotřeba rajčat, paprik a melounů," řekl ČTK Zdeněk Kobes z ČSÚ.

Limonády nás tolik nelákají

    Lidé díky velkému nárůstu nabídky pijí výrazně více nealkoholických nápojů než v roce 1989, v posledních čtyřech letech však již jejich spotřebu omezují. Vyšší je také spotřeba alkoholických nápojů, a to díky tomu, že lidé pijí více lihovin a vína než před 25 lety. Piva, označovaného za tekutý chléb českého národa, ročně Češi vypijí zhruba o 2,5 litru na hlavu méně než před změnou režimu. Již několik let jeho spotřeba v Česku klesá, přesto je z téměř 150 litry nejvyšší na světě.
    

    Podle Kobese spotřeba potravin v Česku byla, je a bude silně ovlivněna klimatickými podmínkami i polohou naší země a nutností dovozů některých potravin. Na spotřebě jednotlivých druhů potravin se promítá změna stravovacích zvyklostí ovlivněná turistickým ruchem a počtem cizinců v naší populaci. "Největší vliv na spotřebu potravin mají ceny potravin dané růstem cen energií, osiv, krmiv, hnojiv, přípravků na ošetřování zvířat a rostlin, vysokou marží obchodních řetězců a koupěschopností obyvatelstva," míní Kobes. Je podle něj třeba vzít v úvahu i zdravotní osvětu, dostupnost jednotlivých druhů potravin na trhu a masívní reklamu.

    Spotřeba vybraných druhů potravin v letech 1989 a 2014 (na osobu a rok)