JARNÍ HLÁŠENÍ: VELIKONOCE DEN PO DNI + RECEPTY PRABABIČEK

21.03.2024 KOŠÍK.CZ

Vítání jara, největší křesťanský svátek… ať už slavíte Velikonoce jakkoliv, bez dobrého jídla se to pravděpodobně neobejde. Jaké pohoštění připravit pro malé i větší koledníky a která jídla by na velikonočním stole nikdy neměla chybět?

Velikonoční svatý týden přichází po čtyřicetidenním období půstu a pro věřící je vyvrcholením církevního roku. Začíná Květnou nedělí a jeho pomyslným ukončením je pak Boží hod velikonoční, který připadá na další neděli a navazuje na zmrtvýchvstání Ježíše Krista. A od jednotlivých dnů svatého týdne se odvíjí i tradiční jídla s Velikonocemi a svátky jara spojená.

ŠKAREDÁ STŘEDA

Na Škaredou středu se na talířích často objevovaly „škaredé“ placky – nejrůznější trhance, například z bramborového těsta. Zkuste si upéct třeba domácí placky z vařených brambor, které opečete nasucho na pánvi a ochutíte tvarohem či povidly.

ZELENÝ ČTVRTEK

Ve čtvrtek ráno, ještě před východem slunce, se jedí tradiční jidáše. Kynuté pečivo se splétá do tvaru provazu, aby symbolizovalo Jidášovu zradu. Pokud se pustíte do jidášů, dejte do těsta místo mléka smetanu, aby bylo jemnější. Jidáše pak podávejte s medem. Když si je dáte na Zelený čtvrtek, budete mít dle tradice pevné zdraví a získáte ochranu před uštknutím i hmyzím bodnutím.

VELKÝ PÁTEK

V den, kdy se dle pověstí otvírají poklady, vrcholilo postní období. Lidé si dříve dopřávali jídla z luštěnin, ti bohatší si pak dali rybu. Pokud se rozhodnete dodržovat půst, můžete si uvařit třeba polévku z kysaného zelí a brambor.

BÍLÁ SOBOTA

Typickým jídlem je nádivka s bylinkami a jarní polévka. V sobotu dle tradice pečou hospodyně mazance, které si nechávají v kostele požehnat. Mazanec si můžete upéct jak z kynutého, tak z lehčího, tvarohového těsta. Do nádivky pak nezapomeňte dát mladé kopřivy a maso – dle tradice by mělo být trojího druhu.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Na neděli připadá čas největšího hodování. Na stole by neměl chybět masový vývar, jehněčí, kůzlečí či telecí maso, a i kynuté buchty a beránek, který je symbolem nového života, ale také nevinnosti a obětování. Velikonoční neděle je skvělou příležitostí vyzkoušet i jídla a druhy mas, která během roku tak často nevaříte.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

Pondělí se u nás neslo a nese ve znamení koledy a pokrmů z vajec, která byla vždy považována za symbol zrození a také plodnosti.

PODLE NAŠICH PRABABIČEK

Pučálka – staročeský pokrm se připravoval z naklíčeného hrachu. Hrách zalijte studenou vodou a nechte 24 hodin máčet. Poté vodu slijte a hrách průběžně proplachujte, až začne klíčit. Naklíčený hrách pak opékejte na pánvi na másle – vyzkoušet ho můžete ve sladké variantě s medem nebo naslano se solí a utřeným česnekem.

Podplamenice – staročeské placky dříve často sloužily jako výslužka pro čeledíny. Připravit si je můžete z kynutého chlebového těsta, které rozdělíte na bochánky a vytvarujete placky. Placky potřete povidly a upečte v troubě – pokud trávíte Velikonoce na chalupě, můžete vyzkoušet i pečení u žhavých uhlíků v peci.

Šumajstr – luštěninové postní jídlo, které je variací na šoulet či kočičí tanec. Den předem si namočte do vody fazole, poté je uvařte, dochuťte kořením a solí. K fazolím přidejte uvařené kroupy, na sádle osmaženou cibuli a škvarky či slaninu. Přidejte česnek a majoránku, směs vložte do pekáčku a zapečte.