JE LIBO LED? RADĚJI NE, DĚKUJI

22.08.2023 Jana Čiháková

Je sice teplo, při objednávání nápojů s ledem ale opatrně! Jistě, že vás osvěží, ale možná, že i za vysokou cenu. Ačkoli jsou hodnoty na teploměru jakkoli vysoko, mnoho ledu může organismu spíše uškodit.

Naše tělo je snad ten nejpropracovanější systém na světě, jehož některé funkce nejsou ani přes tisíce let existence doposud stoprocentně prozkoumány. Příroda je skutečně mocná a nastavila náš organismus na extrémy. Vybavila lidské tělo kortizolem, abychom dokázali čelit stresovým situacím, umí nás upozornit, že je potřeba doplnit její zásobu vyloučením hormonu hladu – ghrelinu, dokáže hospodařit se zbylou vodou i tři dny a rozvrhnout si ji tak, aby nestrádala žádná buňka, umí ukládat tuky do zásob, abychom měli z čeho čerpat… Jakákoli nadstandartní situace ale představuje pro lidský organismus zvýšenou zátěž, na jejíž odstranění spotřebuje o mnoho více energie, než by mělo…

LED NUTNÝ?

To platí i v případě konzumace nápojů s ledem a ledu obecně. Všechny takové potraviny a nápoje se v těle musí nejprve ohřát, na tom musí ovšem buňky ale docela zapracovat. Tento proces může nějakou dobu však potrvat, takže v krajním případě hrozí i riziko dehydratace, organismus se také vysiluje. Popíjení ledových nápojů navíc podněcuje pocit žízně – když jej uhasíme dalším drinkem s ledem, negativa se prohlubují. Z tohoto důvodu je například popíjení chlazených nápojů pro některé profese zcela zakázáno, například v tavírnách, slévárnách a sklárnách.

Jinými slovy – v teplých dnech daleko účinněji tělu doplníme tekutiny konzumací vlažného čaje či vody než popíjením chlazených nápojů. Je dokázáno, že organismus i lépe ochladíme. Zní to možná jako klišé, ale jde o vědecky podložený fakt. Konzumace teplého nápoje podněcuje sekreci potu, zvýšené odpařování vody pak vede k lepšímu chlazení povrchu těla. Dochází k podobnému účinku, jako když v místnosti, kde se nachází centrálně ovládané topení, otevřete okno a spustí se centrální termostat. Kanadští vědci z University of Ottawa tento fakt popsali i ve studii, kdy dobrovolníci pili během cvičení nápoje o různých teplotách (od 1, 5 stupně do 50 stupňů). Ukázalo se, že při konzumaci horké tekutiny se dobrovolníci nejen více zpotili, ale celkově se cítili méně unavení a neměli pocit žízně.

ZRÁDNÉ LÉTO

Dodržování pitného režimu je důležité v každém ročním období, nicméně v létě je v každém případě potřeba příjem tekutin zvýšit. Zatímco během dne při pokojové teplotě člověk vypotí asi půl litru, ve vedrech se ztráta může i čtyřnásobit během jedné, dvou hodin, zvlášť zvýšíte-li zároveň i fyzický výkon. Nemusíte být přitom vrcholoví sportovci. Půl až tři čtvrtě litru lze během hodiny ztratit i při lehčích pracích na zahradě, například při sekání trávy. Obecná poučka zní vypít během dne 30 až 45 mililitrů tekutin na každý kilogram vlastní hmotnosti, vážíte-li 70 kilogramů, minimální denní příjem jsou pak tedy dva litry tekutin. V létě je však potřeba toto množství navýšit úměrně ztrátám. Minimem by měly být tři litry, při fyzické aktivitě je pak potřeba dopít ještě tekutiny vypocené. Pít by se pak mělo průběžně, nezapomeňte, že žízeň je poslední varování.

HROZBA DEHYDRATACE

Pitný režim by si měli hlídat obzvlášť rizikové skupiny – senioři a děti (u těch samozřejmě musí pomoci rodiče). „V letním období riziko dehydratace ještě zvyšuje sport, práce v horku nebo i prostá návštěva koupaliště v tropických dnech. Pokud zanedbáme pitný režim, nemusíme být ztracení turisté na poušti, a přesto se můžeme dostat do ohrožení života. V extrémních situacích se může potřeba tekutin na den zvýšit až o několik litrů. Důležité je přitom nejen jejich množství, ale i složení,“ varuje Věra Boháčová, DiS na stránkách STOBklubu a dodává: „V horkých letních dnech, kdy tělo ztrácí s tekutinami i minerální látky (močí zejména draslík a potem sodík), je potřebuje doplnit stejně jako tekutiny. Běžnému zdravému člověku přísun těchto látek zajistí spolu s dostatečným pitným režimem pravidelná vyvážená strava. Vhodné je i doplnění v podobě minerálních vod. Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, pokud se v létě více potíme, více sportujeme apod., měly by přijít na řadu i minerálky silně mineralizované.“

BAKTERIE Z LEDU

Ve prospěch konzumace nápojů bez ledu ale mluví obecně více faktů. Každoročně je hlášeno mnoho případů zažívacích potíží po vypití vody z destinace, na kterou naše tělo není zvyklé. Problém se týká zejména exotických zemí, kde se ve vodě mohou nacházet nejen bakterie, ale i jiná skladba minerálních látek. Typickými zeměmi, kde se popíjení vody z kohoutku, a tedy ani konzumace ledu nedoporučuje, jsou Egypt, Tunisko, Albánie, Turecko anebo například Maroko. To samé platí pro konzumaci ovocných šťáv anebo freshů, které mohou být vodou ředěny, či ledem chlazeny.

Kontaminace bakteriemi se ale zdaleka netýká jen zemí vzdálených tisíce kilometrů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce vydala varování i před ledem z našich zeměpisných šířek. Podle zprávy z roku 2019 se v ledu objevují bakterie Escherichia coli, Clostridium perfringens, enterokoci, koliformní bakterie a bakteriální kolonie. „Významná část provozovatelů stále hrubě podceňuje rizika spojená s nedodržením hygienických postupů při výrobě, skladování a prodeji ledu. S tím souvisí porušení hygienických limitů pro přítomnost mikroorganismů," uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Příčinou problémů je nedostatečná sanitace výrobníků ledu.

Cukr navíc řadě bakterií nahrává do karet, slouží jim jako zdroj výživy a podněcuje je k množení. Platí tedy, že čím je nápoj sladší, tím větší riziko bakteriální nákazy z něj plyne.

Nesporný je také fakt, že pakliže si objednáte v restauraci nebo v baru drink s ledem, zaplatíte stejné peníze za menší obsah nápoje. To je samozřejmě dáno prostým fungováním Archimedova zákona. Navíc v drinku celkově nepříznivě mutuje chuť, neb led obsah sklenice naředí. Některým ušlechtilým alkoholickým nápojům led vyloženě nesvědčí, zcela ztrácí původní chuť.