JE TO JEN ROHLÍK... I PŘI NÁKUPU PEČIVA MŮŽETE UDĚLAT ŠPATNÝ TAH

25.01.2022 archiv 2019, shutterstock

Rohlíky kupuje většina z nás takřka denně. Umíte ale vybrat ty dobré? Upozorní na ně barva, vůně, ale i značky kvality!

Pokud se při nákupu neřídíte pouze chutí a vzhledem, zásadní jsou při výběru jednotlivých druhů pečiva rozlišné výživové hodnoty. Konzumací bílého pečiva dodáváme tělu pouze prázdné kalorie a minimum vlákniny, přibližně 3g/100g. Celozrnné a tmavé pečivo je zdrojem vlákniny v celkovém množství až 8,5 g ve 100g.

VYBÍREJTE PODLE:

barvy pečiva – musí být přirozeně zlatavá, u houstiček a hvězdiček by bříška měla být medově hnědá, tzn. o něco tmavší než spoje

barvy celozrnného a žitného pečiva– je rozdíl mezi tmavým a celozrnným pečivem

vůně – krásně vonící pečivo je čerstvě upečené

váhy –měla by odpovídat velikosti

podle označení KLASA –  pokud chcete jednoduchý návod, jak poznat kvalitní výrobky, můžete se orientovat podle značky kvality KLASA. Značka KLASA je udělována ministrem zemědělství od roku 2003. Značka je vždy propůjčována na tři roky a je udělována pouze prověřeným potravinářským výrobkům, které současně splňují kvalitativní kritéria i příslušné normy ČR a EU. Požadavky pro udělení značky KLASA jsou přísnější než běžné hygienické a potravinářské normy. 

TMAVÉ, ANEBO SVĚTLÉ?

Barva mouky, tedy i barva pečiva, je základním faktorem, podle kterého se lidé při nákupu rozhodují. Mnoho lidí dnes preferuje pečivo tmavé, nicméně existuje spousta pokrmů, ke kterým si nelze představit jiné než světlé pečivo.

Kromě příležitosti a pokrmu jsou dalším důvodem pro volbu světlého či tmavého pečiva jeho účinky na lidské zdraví. Barva pečiva závisí primárně na způsobu zpracování obilného zrna. Zatímco pro výrobu světlého pečiva je z obilného zrna použita pouze vnitřní část, celá obilná zrna jsou používána pro přípravu mouky tmavé a výrobu tmavého pečiva.

Obilné zrno můžeme rozdělit na tři základní části. Vnitřní část je bílá a vyrábí se z ní světlá mouka. Obsahuje množství sacharidů a škrobu a je bohatá na energii. Druhou část tvoří obal zrna, který je bohatý na vitamíny, minerální látky a nestravitelné sacharidy nazývané vláknina. Právě kvůli vláknině je tmavé pečivo vyhledáváno. Vláknina napomáhá peristaltice střev a správnému trávení. Třetí část zrn se nazývá obilný klíček a obsahuje především oleje a v nich rozpuštěné vitamíny.

CELOZRNNÉ NEBO JEN OBARVENÉ?

Vyrábí se z celozrnné mouky obsahující i vnější části obilných zrn. Právě tyto vrstvy zrna jsou zdrojem vlákniny, vitamínů, minerálních látek a esenciálních mastných kyselin. Čtyři plátky celozrnného chleba tak zajistí tělu potřebnou denní dávku vlákniny. Je mnohem sytější než pečivo bílé, proto ho stačí menší množství. Celozrnné a žitné pečivo má také nižší glykemický index. Dávejte však pozor na dobu trvanlivosti, může být kratší.

Nenechte se oklamat barvou. Velmi tmavá barva může budit dojem celozrnnosti, je ale docílena pražením ječmene, žita nebo přidáním karamelové složky či kávoviny. Syntetická barviva nesmějí být v případě chleba a pečiva podle vyhlášky použita. Celozrnné pečivo musí obsahovat minimálně 80 % celozrnných mouk z celkové hmotnosti pečiva.

Pokud je ve složení uvedena na prvním místě hladká mouka a celozrnná až na druhém nebo třetím, nejedná se o celozrnný výrobek (výrobce všech druhů potravin musí uvádět suroviny ve složení podle množství tak, že na prvním místě je vždy ta, které bylo použito nejvíce). Vícezrnné pečivo musí obsahovat minimálně 5 % mouky z jiných obilovin než pšenice nebo žito. Pečivo tedy může být vícezrnné, ale přitom vůbec nemusí být celozrnné.

Světlé pečivo –  přestože je lépe stravitelné, není tak výživné jako pečivo z žitné nebo celozrnné mouky.

Grahamové pečivo – jméno dostalo po reverendu Sylvestru Grahamovi, který se postavil proti prosívání obilných surovin při výrobě bílé mouky. V duchu jeho přání se grahamové pečivo vyrábí ze směsi pšeničné hladké mouky a mouky celozrnné s vyšším obsahem otrub. Otruby, tedy vnější obal zrna, dodávají vyšší obsah vlákniny a zdraví prospěšných látek.

Rustikální pečivo - vychází ze zvyků prostého venkovského života a lidových způsobů přípravy. Rustikální pečivo je charakteristické hustým posypem dýňovými a slunečnicovými semínky a je bohaté na pšeničné klíčky a hrachové otruby.

Cereální pečivo – jsou všeobecně výrobky z cereálií neboli obilovin. Název je odvozen od jména řecké bohyně sklizně a zemědělství Ceres.