JE TO TADY, ZAČÍNÁ ÚNOR NA SUCHU! DÁTE SVÉMU TĚLU ALKOHOLOVÉ PRÁZDNINY?

01.02.2023 KATEŘINA KMECOVÁ

Únor je nejkratším měsícem v roce, a právě proto si řada lidí plánuje svá předsevzetí na druhý měsíc. Pro mnoho Čechů je již řadu let spojen s akcí „Suchej únor“. Únor se pro ně stal synonymem pevné vůle a testem, jak moc jim bude alkohol chybět. Jak jsou Češi na tom s konzumací alkoholu a jak do těchto zvyklostí zasáhla složitá situace posledních let?

Akci Suchej únor začala v roce 2013 pořádat Liga otevřených mužů. Původně byla zaměřena na zdraví mužů, ale s postupným růstem se kampaň otevřela také ženám. V současnosti se jí účastní asi desetina dospělé populace a povědomí o ní mají tři čtvrtiny Čechů. Od roku 2021 osvětová kampaň probíhá i na Slovensku. Vyzývá k měsíčnímu odepření si alkoholu, zároveň ukazuje na jeho rizikové užívání. Neklade si tedy za cíl prohibici nebo boj proti alkoholu jako takovému. Jde o akci za zdravější život, se kterým je spojena i umírněná konzumace alkoholu. Ukazuje na neúměrně vysokou spotřebu alkoholických nápojů a s tím spojené negativní důsledky. Cílem samozřejmě není jen jednorázové omezení, ale celkové uvědomění si našeho vztahu k jeho konzumaci.

ALKOHOL JAKO SOUČÁST ŽIVOTA

Každý si pochopitelně může plnit výzvu zcela soukromě, případně je možné se zaregistrovat a finančně tak kampaň podpořit. Úspěšné zvládnutí měsíční abstinence deklaruje zhruba 90 % lidí, kteří se akce účastní. Podle údajů neziskové organizace Suchej únor téměř polovina z těch, kdo měsíční abstinenci dodržují, deklaruje střídmější přístup k alkoholu také po roce. Dopady z roku na rok více zaznamenávají také prodejci alkoholu. Samozřejmě není možné po měsíci abstinence očekávat zázračné výsledky, jde spíš o způsob nastartování. Zároveň již jeden měsíc vyřazení alkoholu může mít pozitivní vliv na spánek, náladu a psychickou pohodu.

Akce necílí na pacienty, u nichž potíže s alkoholem vedou k nutné pomoci odborníků, je zaměřena na širokou veřejnost, která by si měla uvědomovat rizika, která mohou být s konzumací alkoholu spojena. Jako dlouhodobé či celoživotní abstinenty označilo sebe sama ve výzkumu Státního zdravotního ústavu 15,8 % respondentů. Pití alkoholu je však pro většinu Čechů součástí běžného života. V konzumaci alkoholu patříme k naprostým evropským i světovým špičkám. Průměrný Čech za rok vypije 14,4 litrů čistého lihu. Více jak milion lidí je u nás za hranou rizikového pití. Jen pro upřesnění – z těchto čísel už je vyjmuta spotřeba turistů, kteří do České republiky za alkoholem také velmi často míří.

NÁROČNÉ OBDOBÍ

Poslední roky představují pro mnoho lidí značnou psychickou zátěž, kterou v řadě případů řeší konzumací alkoholu. Vinou chronického stresu během pandemie výrazně vzrostla nárazová konzumace alkoholu. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví se o šedesát procent zvedl počet lidí, kteří konzumují pravidelně každý týden a zvýšily se i dávky alkoholu. Vlivem opatření i ekonomické nejistoty v této době přibylo také úzkostných poruch, depresí i rizik sebevražedného chování. Ne všichni jsou samozřejmě k těmto svodům stejně náchylní. Velmi výrazně se v tomto riziku promítá sociální hledisko – lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním a lidé, kterým reálně hrozila ztráta práce, patřili k těm ohroženějším.

TREND PITÍ DOMA

Zajímavé je, že spotřeba alkoholu vzrostla zejména u těch, kdo byli intenzivními konzumenty již před pandemií. Naopak umírnění konzumenti svou spotřebu během pandemie ještě snížili. Tedy to, jak se změnilo užívání alkoholu v době pandemie, odpovídá tomu, jak lidé pili již před jejím vypuknutím.  

V celkových číslech však v době pandemie došlo k mírnému poklesu spotřeby alkoholu. Příčinou jsou zejména protiepidemiologická opaření, například uzavření restaurací a barů. Původně očekáváný výrazný propad prodejů se ovšem nekonal, lidé si v době covidové zvykli více pít doma. Poptávka se vyrovnala díky prodejům v supermarketech i specializovaných prodejnách, jako jsou vinotéky a pivotéky. Statistici také zaznamenali posun ke konzumaci levnějších značek. Dlouhodobě nejoblíbenějším alkoholickým nápojem u nás zůstává pivo. To se potvrdilo také v době pandemie – nejvíce se vypilo piva a vína, naopak spotřeba tvrdého alkoholu klesla.

Některé lidi mohl k užívání alkoholu přivést rozšířený mýtus, že by alkoholické nápoje mohly působit jako prevence proti nákaze koronavirem. Odborníci naopak před konzumací varovali, aby nakažení ještě dále neoslabovali svoji imunitu.

JAK NA ODBOURÁVÁNÍ

V čem je tedy možné spatřovat nebezpečí alkoholu? Alkohol je pro tělo cizorodá látka, jde také o látku návykovou. Narušuje vazby mezi neurony, zpomaluje reflexy, zhoršuje koordinaci a vidění i paměť. Zvyšuje tlak. Snižuje rozumové schopnosti – ty okamžité, v případě dlouhodobých problémů také chronicky. Nadměrná konzumace vede k onemocnění jater, oslabování imunity. Vyšší dávky mohou způsobovat deprese nebo agresivitu.

Účinky alkoholu nastupují velmi rychle, do krve se dostává bezprostředně po požití. Proces vstřebávání je velmi rychlý, asi pětinu z celkového množství vstřebá žaludeční sliznice, zbytek střeva. Maxima dosáhne hladina ethanolu v krvi po hodině až hodině a půl od konzumace. Na rychlost má samozřejmě vliv řada faktorů – konzumace nalačno, nebo s plným žaludkem, teplota nápoje, sladkost a nasycení nápoje bublinkami atd. Organismus zpracovává etanol různě, záleží na ukazatelích, jako jsou pohlaví, věk, váha, kondice. Muži obecně odbourávají alkohol rychleji, a to o 20 až 40 %. Tento proces nelze, navzdory babským radám, nijak urychlit – nefunguje sport, česnečka ani káva.

POŠKOZENÍ JATER I RAKOVINA

Tělu po konzumaci alkoholu chybí důležité vitamíny a minerální látky. Alkohol zabraňuje vylučování antidiuretického hormonu, který reguluje vstřebávání vody v ledvinách. Dochází k dehydrataci organismu. Alkohol může též poškodit tkáně v zažívacím traktu, čímž se sníží schopnost vstřebávat přijímané živiny. Konzumenti alkoholu jsou také více ohroženi rakovinou, zejména úst, krku, jícnu, tlustého střeva nebo jater. Alkohol také souvisí s rizikem srdečních onemocnění.

O odbourávání alkoholu se starají především játra. Zde se metabolizuje asi 90 % přijatého alkoholu, zbytek tělo vyloučí potem, dechem a močí. V játrech se alkohol pomocí enzymu přemění na acetaldehyd, který je zodpovědný za toxické účinky alkoholu. Za případnou nevolnost tak nemůže přímo alkohol, ale právě až jeho produkt – acetaldehyd. Tělo se snaží acetaldehydu zbavit a přeměňuje ho na kyselinu octovou a poté její derivát acetylkoenzym A.

Dochází k překyselení žaludku, pálení žáhy a nevolnostem. Je ohrožena tvorba krevního cukru – glukózy. Dochází k vyplavení katecholaminů do krve. Tím se zvýší tepová frekvence, krevní tlak a rozšíří se cévy při povrchu těla, čímž dochází k velkým tepelným ztrátám. V játrech se hromadí peroxid vodíku a volné radikály, a poškozují je. Snižuje se také produkce bílkovin, které mají odbourávat tuky z jater, dochází tak k jejich postupnému ztučnění. Toto poškození je vratné a při vyřazení alkoholu se játra vrátí do normálu. V opačném případě dochází k dalšímu zhoršování – jaterní buňky odumírají (alkoholická hepatitida) a postupně dochází k nevratnému ztvrdnutí neboli cirhóze. Onemocnění jater je život ohrožující stav, játra ve špatné kondici neodvádějí toxiny a ty se hromadí v těle.