Jídelníček ve znamení jing a jang

27.05.2015 Mgr. et Mgr. Dana Štarhová

Podle čínské medicíny jsou zdraví a dlouhověkost ovlivněny dispozicí zděděnou po předcích, vitalitou a výsledkem všeho, co se děje kolem nás. Důležité je, jak všechny tyto podněty zpracováváme, jak reagujeme, jak o kondici pečujeme například cvičením, myšlením, stravou.

Čínská léčba stravou není žádnou přechodnou módní záležitostí. Jedná se o prověřený systém teorie a praxe sahající až do roku 200 př. n. l., kdy vznikla „Vnitřní kniha Žlutého císaře“, kterou lze považovat za základní kámen čínské medicínské teorie.

Cílem výživy v tradiční čínské medicíně je pomocí energeticky vyvážené stravy vybudovat zdravý organismus a předcházet nemocím. Energeticky vyrovnaná strava z čínského pohledu znamená konzumaci potravin různých chutí, energií a funkcí v lidském těle a výběr jídla v souladu s naší konstitucí a potřebami těla.

Filozofie protikladů

Jednotlivé složky potravy se v čínské dietetice dělí například podle charakteristik jing a jang, pěti prvků chuti, ročních období a kuchyňské úpravy. Existuje celá řada dalších dělení. Teorie jin a jang je základním kamenem čínské filozofie a stejně tak i základním kamenem tradiční čínské medicíny. Jedná se o projevy dvou sil, které se všude vyskytují v nejrůznějších podobách a jsou nositeli všech protikladů (nebe a země, světlo a tma, výška a hloubka, muž a žena, aktivita a pasivita). Čínská tradice popisuje osoby s ideálním vyvážením jin a jang jako osoby vyrovnané, odolné a klidné. Takoví lidé nepodléhají prudkým výkyvům nálad a emocí, odolávají změnám počasí, různým nemocem a dožívají se dlouhého věku.

Složité dělení

Pro vysvětlení složitosti dělení lze uvést příklad jehněčího a vepřového masa. Oba druhy vytvářejí kategorii jang. Přesto je však možné ještě další zařazení. Je známo, že ovčí stáda se pasou vysoko v horách, čímž spadají do kategorie jang, zatímco prasata jsou chována spíše v uzavřených chlívcích, což je podle rozdělení více povahy jin.

Rostliny vytvářejí v živé přírodě prvek jin, živočichové prvek jang. Proto se strava vždy skládala z produktů říše rostlinné a živočišné. Pro skutečné hodnocení léčebných účinků potravin je nutné znát tradiční hodnocení, včetně způsobu, jak se potravina užívá a kde se v praxi osvědčila, četnost požívání, způsob technologické úpravy.

Některé rostliny, které rostou velmi rychle, obsahují mnoho vody a cukru a mají silně jinový charakter. Jsou to hlavně tropické rostliny jako banány, pomeranče, kiwi, avokádo, mango a další. Podobný původ a charakter mají také některé druhy zeleniny jako rajská jablka, špenát, brambory. Naproti tomu třeba sůl, maso, sýry a vejce jsou potraviny se silně jangovým charakterem.

Výsledky jsou individuální

Dělení podle jin a jang může probíhat neustále, a proto konečným kritériem je stav pacienta po požití konkrétní potraviny. Současná prokázala přímý vliv složení stravy na vznik aterosklerózy, hypercholesterolémie, cukrovky, obezity i jiných onemocnění. Fyzická a psychická kondice jsou na složení jídla velice závislé a extrémy ve smyslu konzumace potravy příliš jin či příliš jang jsou příčinou nevyváženosti, špatné funkce orgánů, poruch emocí a dalších funkcí mozku a posléze i příčinou vzniku chorob.

Hodnocení některých potravin

Zdroj: Výživa podle jin a jang (Iva Veselá)

Vaření je základ

Zajímavé může být podle východní medicíny i hodnocení jídla podle termického působení jednotlivých potravin. Čínské medicínské nauky tvrdí, že by se měla většinou konzumovat strava vařená. Jedná se o vaření obilovin, luštěnin a masa. Vaření je předstupeň trávení mimo tělo a díky němu se strava stává snadněji stavitelnou uvnitř těla.

Podle čínské medicíny trávící proces znamená vytvořit v žaludku „polévku“ o teplotě 38 °C. Vše, co podporuje vytvoření této teplé tekutiny v žaludku, je považováno za dobré pro trávení a vše, co vytvoření této teplé kaše brání, trávicí proces narušuje. Studené a syrové jídlo potřebuje mnohem více energie, aby se mohlo v žaludku změnit na horkou „polévku“. A protože k vytvoření tepla a k přeměně je zapotřebí mnohem více energie, čistý zisk z takové transformace je menší. Pokud ale člověk jí vařené jídlo nebo alespoň jídlo v pokojové teplotě, spotřebovává při trávení méně energie a energie získaná z jídla je tedy větší. Neznamená to, že studené či mražené jídlo nebo tekutinu vůbec nestrávíme, ale často je nestrávíme dobře.

Pozor na teplotu

V čínské medicíně je důležité rozlišit mezi teplotou přijímané potravy a tekutin a mezi jejich teplotou po trávení. Některé potraviny jsou dokonce po uvaření fyziologicky chladné a mají tendenci snižovat naši tělesnou teplotu. Čínská medicína tak kategorizuje potraviny podle jejich povahy jako horké, teplé, neutrální, osvěžující či studené. Naše tělo je samo o sobě teplé, proto bychom měli jíst hlavně potraviny neutrální a teplé.

Zdroj: Tao zdravého stravování (Bob Flaws)

Souhra celého těla

Stejně jako potraviny mohou mít kteroukoliv z pěti tepelných charakteristik, mohou mít kteroukoliv z pěti chutí – sladkou, kyselou, pálivou, hořkou a slanou. Čínští lékaři dodnes věří, že sladká chuť má vliv na slezinu, kyselé potraviny ovlivňují játra, slané potraviny vstupují do ledvin, pálivé potraviny ovlivňují plíce a hořká chuť má mimořádný dopad na srdce.

Mnohé potraviny mají i několik základních chutí najednou. Některé ovoce může být současně sladké i kyselé (jablka nebo pomeranče), káva je sladká a hořká, čaj je hořký a sladký, víno je sladké, hořké i pálivé. Vyvážená strava složená ze všech pěti chutí může zajistit, aby funkce pěti orgánů byla koordinovaná a vyvážená. Naopak setrvalý návyk na určitou chuť povede časem ke ztrátě jejich rovnováhy.

Tradiční čínská moudrost nás učí, že bychom měli jíst hlavně zeleninu a obiloviny a doplňovat je malým množstvím všeho ostatního. Měli bychom pojídat vařenou teplou stravu, která není ani příliš sladká ani tučná. Měli bychom jíst přiměřené množství jídla a dobře je rozžvýkat. Pro usnadnění trávení se doporučuje vypít k jídlu šálek teplého nápoje. Je dobré se vyhýbat chladným a ledovým nápojům.

Domácí lékárna

Zelí – prospívá žaludku a zlepšuje trávení. Používá se při léčbě rýmy, deprese a podrážděnosti. Na vředové onemocnění se používá nalačno několikrát denně hrneček čerstvé šťávy ze zelí, popřípadě v kombinaci s celerem, a to po dobu tří týdnů. Zelí je bohatým zdrojem vitaminu C, pročišťuje zažívací ústrojí, uplatňuje se při zácpě, obsahuje enzymatické látky a probiotické kultury.

Cibule – má antiseptické vlastnosti. Používá se proti nachlazení a kašli. Doporučuje se jíst alespoň jednu cibuli uvařenou doměkka a slabě oslazenou medem každé 4 hodiny. Účinnější je cibulová polévka uvařená z několika cibulí spolu s mořskou řasou kombu a čerstvým strouhaným zázvorem v takovém množství, aby byl odvar pálivý. Zevně se odvary z cibule používají na záněty průdušek. Syrová šťáva z cibule snižuje otoky a svrbění po bodnutí hmyzem. Čaj z cibule uklidňuje nervový systém.

Česnek – působí proti virům, bakteriím, plísním, parazitům, podporuje zdravou střevní mikroflóru. Proti rýmě se doporučuje cucat stroužek česneku nejméně 15 minut.