13.08.2021 Jana Čiháková
Český trh s biopotravinami neustále roste. Geometrickou řadou tak přirozeně přibývají i výrobci, kteří do „nákupních košíků“ českých spotřebitelů přispívají rozšiřující se paletou bio výrobků. Na skupinu bio výrobků zaměřil v posledních měsících pozornost i CZ TEST, konkrétně na neochucené bio jogurty. Nakoupili jsme 12 vzorků, podrobili je laboratorním analýzám i senzorickému testování… a tady jsou výsledky.
Mléko a mléčné výrobky mají naprosto jedinečné složení, z tohoto důvodu je doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) konzumovat 2 až 3krát denně. Optimální je, aby byl jednou z porcí právě jogurt nebo jiný fermentovaný mléčný výrobek. Mají totiž prokazatelný pozitivní vliv především na naše trávení, které jde ruku v ruce se stavem naší imunity. Vděčíme za to prospěšnému soužití dvou jogurtových kultur, které vznikají při procesu fermentace. Jde o Streptococcus thermophilus a Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus. Aby jogurty plnily nadále svou prospěšnou funkci, musí obsahovat nejméně 10 miliónů KTJ/g (kolonie tvořící jednotky) těchto jogurtových kultur, což je dáno i legislativním rámcem. Legislativa též stanovuje, že produkt, který je nazván jogurtem, musí vždycky obsahovat živou jogurtovou mikroflóru v tomto minimálním množství i na konci data trvanlivosti jogurtu.
Testy opakovaně prokazují vysokou kvalitu mléčných produktů tuzemských producentů, ať už jde o výrobky pocházející z ekologického zemědělství, či nikoli. Přesvědčit se o tom můžete na stránkách www.cz-test.cz, kde jsou zveřejňovány všechny testy potravin, které vycházejí v jednotlivých číslech časopisu.
V posledních letech lze mezi českými spotřebiteli ale pozorovat zvyšující se zájem o bio produkci, jako takovou, což je v každém případě velmi vítaný počin. Koupě produktů, které na sobě mají typickou „biozebru“, je cestou, jak podpořit lokální ekonomiku, přispět k lepšímu životnímu prostředí i animal welfare. Ekologičtí zemědělci totiž pečují o půdu, krajinu a hospodářská zvířata s maximální ohleduplností. Jejich práce se obejde bez použití pesticidů (i když nutno podotknout, že v jejich používání i při konvenčním způsobu zemědělství, patří Česka republika k zemím naprosto příkladným), zemědělské produkty také neobsahují barviva, látky zlepšující chuť, vůni nebo konzistenci či umělá dochucovadla. U dojnic, ostatně jako u ostatních zvířat, se klade důraz zejména na jejich potřeby. Samozřejmostí je dostatečný výběh na pastvě a prostor při ustájení. Mláďata dlouho žijí se svými matkami a jejich růst není nijak regulován. Zvířata tak rostou v téměř přirozených podmínkách bez stresu, kterému nejsou vystavena ani při porážce, která je co nejšetrnější.
Produkty ekologického zemědělství jsou z těchto důvodů též podporovány nadnárodní i národní politikou. „K rozvoji výroby biopotravin a ekologického zemědělství přispívá naše Ministerstvo dotací na ekologicky obhospodařované plochy a bodovým zvýhodněním výrobců biopotravin v rámci Programu rozvoje venkova. I s ohledem na budoucí podobu Společné zemědělské politiky Evropské unie má ekologické zemědělství své místo při naplňování cílů v oblasti ochrany životního prostředí stanovených Evropskou komisí,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman.
Dodržování předpisů na všech stupních produkce zajišťují pravidelné kontroly. Každý, kdo chce využívat označení bio, musí uzavřít smlouvu s některou státem pověřených kontrolních organizací (KEZ o.p.s., ABCERT AG, BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC spol. s.r.o., Biokont CZ s.r.o.) a rovněž se zaregistrovat do systému ekologického zemědělství spadajícího pod příslušné ministerstvo. Všechny zásady ekologického zemědělství přispívají k tomu, že je velmi šetrné k životnímu prostředí a pomáhá jej zachovat v dobrém stavu také pro budoucí generace.
Test neochucených bílých bio jogurtů navíc přinesl skvělé výsledky. U všech 12 výrobků byly, jako obvykle, provedeny laboratorní a senzorické analýzy. Z hlediska analytických parametrů byl stanoven počet jogurtových bakterií, obsah sušiny, bílkovin, tuků, sacharidů, cukrů (ty tvoří zbytková, nezfermentovaná laktóza, případně glukóza a galaktóza, ze kterých se laktóza skládá), obsah vápníku a soli. Všechny jogurty splnily legislativní požadavky (Vyhláška č. 397/2016 Sb. o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje) na počet mikroorganismů v 1 gramu. Z pohledu dalšího složení odpovídaly všechny zjištěné hodnoty údajům deklarovaných na obalech. Z mikrobiologického hodnocení všechny výrobky splnily legislativní požadavky, u dvou výrobků jsme za kvasinky v počtech milionů snížili mírně známku za laboratorní hodnocení, která tvořila 20 procent celkové známky.
Podle legislativy musí jogurt obsahovat živé jogurtové kultury na konci doby spotřeby v počtu 10 miliónů v jednom gramu (zastoupené kmeny Streptococcus thermophilus a Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus), jak již bylo uvedeno výše. Všechny jogurty tyto počty obsahovaly a některé měly i dokonce až o dva řády jogurtových bakterií více, tj. 1 miliardu v 1 gramu. Někteří výrobci přidávají do jogurtů navíc bakteriální kultury Bifidobacterium nebo Lactobacillus acidophilus, tím získává výrobek ještě další přidanou hodnotu a stává se doslova funkční potravinou, protože tyto mikroorganismy mohou mít pozitivní vliv též na střevní mikrobiotu a náš imunitní systém.
Celkové senzorické hodnocení jogurtů bylo velmi rozdílné (známky 1,5 – 4,3). Známkování bylo jako ve škole od známky 1 do známky 5. Hodnocenými parametry byly vzhled, vůně, chuť, kyselá, jogurtová chuť, příjemnost kyselé, jogurtové chuti, přítomnost pachuti, konzistence. Absolutním vítězem senzorického hodnocení je jogurt BIO smetanový od Polabských mlékáren se známkou 1,5, nejhorší hodnocení 4,3 měl výrobek BIO selský jogurt bílý od výrobce Farma Struhy. Absolutním vítězem hodnocení se pak stal výrobek BIO smetanový jogurt od Polabských mlékáren s celkovou známkou 1,4, na druhém místě jsou shodně výrobky BIO Řecký jogurt od Polabských mlékáren a BIO Via natur jogurt bílý od Olmy, třetí místo získal Miil BIO jogurt bílý 3,8% od Hollandie.
Ukázalo se, že někteří výrobci bio jogurty umí a že se dnes už i v běžné tržní síti dají bez potíží pořídit. Je tak na volbě českého spotřebitele, zda projeví sympatie k ekologickému zemědělství a rozhodne se jít ruku v ruce s jeho hodnotami.
Text Jana Tobrmanová Čiháková, foto shutterstock a Martin Honzík
28.02.2024 | Na Potravinářskou komoru České republiky jsme pozvali přední české mlékárenské odborníky jak z průmyslu, tak z akademické sféry, a požádali je, aby pro vás otestovali ve speciálním testu širokou paletu bílých jogurtů a zakysaných smetan prodávaných na českém trhu.
22.09.2023 | Konkurence, rivalita a z toho vyplývající snaha být co nejlepší a nejúspěšnější na trhu, se nevyhýbá ani pekařům. Objektivní srovnání kvality chleba se tak stalo výzvou pro Svaz pekařů a cukrářů v ČR, který pravidelně pořádá národní soutěž Chléb roku. Do ní se může přihlásit každá pekárna, bez ohledu na to, jestli je členem cechu nebo nikoliv, zda jde o průmyslovou nebo řemeslnou pekárnu. Novinkou letošního ročníku je účast obchodních řetězců, jejichž provozy splňují definici pekárny (Albert, Globus, Tesco). A jak dopadlo klání nejlepších z nejlepších?
22.12.2023 | Klobásy patří k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším masným výrobkům, které jsou rozšířeny prakticky po celém světě. Kde přesně klobásy vznikly, a kdo je poprvé vyrobil, se nám už asi zjistit nepodaří. Dnes víme, že je znali již starověcí Sumerové, Řekové i Římané a jejich původ sahá ještě dále před tyto civilizace. Důvodem výroby klobás bylo zřejmě prodloužení trvanlivosti masa a zlepšení jeho senzorických vlastností.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.