Kontrole biopotravin může spotřebitel důvěřovat

09.12.2010 Redakce

Biopotraviny nejsou podvod, přestože jejich kontrola není dokonalá. Potvrdili na panelové diskusi přední tuzemští odborníci. Produkce biopotravin na ekologických farmách prochází dostatečnou kontrolou a spotřebiteli zaručuje, že produkty se značkou bio skutečně splňují vyšší environmentální standard.

Převážně administrativní charakter některých kontrol biopotravin by měl být rozšířen o praktické odběry vzorků cizorodých látek, jejichž výsledky by měly být dostupné spotřebitelům. 

Dne 1.12. se v Praze uskutečnila panelová diskuse na téma kontrola a certifikace biopotravin, kde přední odborníci diskutovali problematiku kontroly ekologického zemědělství a biopotravin.

Na úvod Ing. Martin Leibl z Ministerstva zemědělství uvedl, že kontrola produktů ekologického zemědělství představuje dnes již propracovaný a právně ošetřený systém, který je schopen odhalovat případné přestupky proti pravidlům ekologického zemědělství a odhalit tak potraviny, které mohou nést značku bio neoprávněně. Jedním z důvodů je také skutečnost, že se na kontrolu biopotravin ministerstvo zaměřuje ještě daleko intenzivněji.

Profesor Josef Dlouhý zdůraznil, že kontrola je primárně zaměřena na sledování celého produkčního procesu, nikoliv pouze na kontrolu složení konečných produktů. Kvalita produktů je chápána jako výsledek kvality celého systému. Nicméně, doplnil, že biopotraviny musejí splňovat veškeré hygienické limity pro obsah škodlivých látek v potravinách. „Důležitou roli v nárocích na kvalitu biopotravin, ale i potravin obecně hraje konzument, který svou spotřebitelskou volbou dává prodejcům a výrobcům signál co mají prodávat a vyrábět,“ dodal Dlouhý.

Ing. Jan Dvorský, nezávislý odborník na ekologické zemědělství upozornil, že vedle zajištění rovných podmínek podnikání ekologických zemědělců a kontroly plnění povinností, ke kterým se ekologický zemědělec zavazuje, čerpá-li dotace, je jedním z hlavních důvodů ke kontrole ochrana spotřebitele. Spotřebitel musí mít jistotu, že biopotraviny jsou vyrobeny za přísně deklarovaných podmínek. A zdůraznil, že: „Zejména proto je nutné výrazněji sjednotit přístup jednotlivých kontrolních organizací ke kontrole.“

Na závěr ekologický zemědělec Ing. Pavel Moulis upozornil na rizika formalizace kontrol. „Kontroly jsou stále zaměřeny na evidenci, tedy mít v pořádku papíry, a méně vycházejí z praxe, ale jsou prováděny profesionálně a korektně,“ podotknul Moulis.

Do panelu zasedl Ing. Martin Leibl, Ph.D. z Ministerstva zemědělství, který účastníkům představil postoj ministerstva ke státní kontrole biopotravin a upozornil na právní a formální zakotvení kontroly a označování biopotravin. Postoj odborné veřejnosti ke kontrole a certifikaci prezentoval prof. Josef Dlouhý z Bioinstitutu, o.p.s., nezávislý odborník, bývalý ředitel kontrolní organizace a dnes zemědělec Ing. Jan Dvorský a Ing. Pavel Moulis, ekologický zemědělec, který popsal situaci z hlediska uživatele kontrolního systému.

Panelovou diskusi pořádala PRO-BIO LIGA v rámci projektu Panelové diskuse – ekologické zemědělství a biopotraviny, který finančně podporuje hlavní město Praha a Ministerstvo životního prostředí.