Které potraviny dělají nafouklé břicho?

03.08.2015 ČTK

Studie prezentovaná nejprve na Digestive Disease Week ve Washingtonu navíc ukázala, že se bolesti břicha již po jednom měsíci stravy bez fermentujících potravin zmírňují o 40 %.

Na světové výstavě Expo 2015 v Miláně předložili italští vědci studii, která analyzuje jev týkající se i těch lidí, kteří nemají nadváhu. Nafouklé břicho je totiž problém i pro četné štíhlé osoby a často působí bolesti. Abychom mohli proti němu bojovat, stačí omezovat potraviny, které fermentují. Bohužel dlouhý seznam takových potravin zahrnuje rovněž ovoce a zeleninu.
    Vědci prokázali, že když z jídelníčku vyloučíme potraviny, které vyvolávají velkou fermentaci, nafouklé břicho splaskne o 50 %. Pokud budeme doporučenou stravu konzumovat 16 měsíců, pokles bude činit až 66 %. Jde o velké množství potravin, mezi nimiž jsou bohužel i pokrmy doporučované pro prevenci různých chorob.
    "Dietu jsme předepsali více než stovce osob obojího pohlaví a sledovali jsme je v průměru více než dva roky," říká Enrico Stefano Corazziari z římské univerzity La Sapienza. "Realizovali jsme ji u osob s dráždivým tračníkem, ale můžeme ji poradit všem, kdo mají problémy s nafouklým břichem," citoval ho list La Repubblica. Nafouklé břicho trápí nejméně 20 %  italské populace a narušuje kvalitu života, nejen z estetického hlediska, ale i kvůli bolestem.
    A které potraviny nafouklé břicho dělají? Vyhýbat se musíme potravinám označovaným jako FODMAP. To jsou fermentované oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly s velkou fermentační schopností. Patří sem jídla s obsahem oligosacharidů, jako jsou luštěniny, některá zelenina (květák, brokolice, cibule, česnek), ovoce (například melouny, broskve, meruňky, švestky, mango, třešně, blumy, nektarinky či jablka), laktóza (mléko a měkké a čerstvé sýry) nebo sladidla jako je sorbitol, xylitol či mannitol a cereálie jako je pšenice a žito.
    Z obilovin si musíme vybírat špaldu a produkty bez lepku, dávat přednost tvrdým sýrům a mléku bez laktózy, sóji a rýži. Z ovoce je třeba volit banány, borůvky, grapefruity, kiwi, mandarinky, citrony, pomeranče, hroznové víno, maliny či jahody. Ze zeleniny si můžeme dopřát celer, papriky, lilek, hlávkový salát, fazolky, rajčata nebo dýni. Ze sladidel je třeba dávat přednost sacharóze, glukóze, javorovému sirupu a umělým cukrům nekončícím na -ol.
    Z cereálií omezte spotřebu pšenice a žita (chléb, těstoviny, kuskus, krekry, sušenky), z ovoce omezte jablka, hrušky, meruňky, broskve, mango, třešně, melouny, blumy a švestky. Ze sladidel se vyhýbejte medu, fruktóze, kukuřičnému sirupu, sorbitolu, xylitolu a mannitolu. Vynechejte mléko a čerstvé a měkké sýry. Ze zeleniny se vyhýbejte artyčokům, chřestu, červené řepě, kapustě, brokolici, zelí, květáku, fenyklu, česneku, cibuli, houbám a zelenému hrášku. Nejezte fazole, čočku a hrách.