KVALITNÍ KOLEDA: TIPY NA VELIKONOČNÍ NÁKUP

14.04.2022 Jana Čiháková

Ačkoli se od dodržování velikonočních tradic známých z dob minulých dost ustoupilo, na beránka, mazanec, čokoládové figurky pro koledníky, anebo malování vajec spotřebitelé nezanevřeli. Jen se z důvodu zvyšujících se pracovních nároků zvýšila též poptávka po již hotových výrobcích. Čeká ale v regálech skutečně poctivá velikonoční nadílka?

Před sto lety představovaly Velikonoce pro domácnosti doslova kuchařský maraton. Po čtyřicetidenním postním období se rovnýma nohama skákalo do kolečka příprav. První pořádné jídlo do vyhladovělých žaludků moc parády nenadělalo. Tradice totiž praví, že na škaredou středu se má jíst jídlo nepovedené – obvykle šlo proto o trhance nebo tvarově nesourodé placky. Zelený čtvrtek už připomínal oslavu jara, a zejména pak dobrého jídla, o něco víc – tradičně se připravovaly pokrmy s jarní zelení, například s kopřivou nebo pučálkou. Na velký pátek přistála na stole kyselica, pokrm z luštěnin, v lepších domácnostech pak ryba. Obvykle se ale v tento den jedlo střídměji. To sobota hodování zase přála. Pekly se jidáše, mazance, nádivka a dal-li Bůh, byla i nějaká ta jehněčí pečínka. V neděli se kromě masa, či namísto něj, pekl také beránek, aby mohl od božího jitra Velikonočního pondělí ozdobit stůl, a samozřejmě nesmělo chybět zdobení vajíček.

VELIKONOCE Z PULTŮ

Záruka dodržování některých velikonočních tradic je dnes z velké míry v rukou producentů. Pekaři zaznamenávají stále vyšší poptávky po mazancích, fakt, že se jich prodává každoročně víc potvrzují i zástupci obchodních řetězců. V dubnu samozřejmě také stoupne prodej vajec, a to zhruba o třetinu, samozřejmě nelze opomenout ta čokoládová. Vedle českých výrobků trh zaplaví samozřejmě i nabídka ze zahraničí. V každém případě – pulty budou patrně praskat ve švech a oddělovat nízkou kvalitu výrobků od těch, které si zaslouží pozornost, bude o to složitější.

I z důvodu vysoké nabídky velikonočních výrobků v českých řetězcích se pravidelně zaměřujeme také na testování velikonočního zboží a prezentaci závěrů koncovým zákazníkům. Z našich výsledků lze pak podat některá doporučení.

MAZANEC? MÁSLOVÝ, NORMOVANÝ

Vybíráte-li mazanec, dejte šanci těm, které jsou zároveň nositeli označení Vyrobeno podle české cechovní normy. Opakovaně se i podle našich testů ukazují jako vysoce nadprůměrné. Mazance, které chtějí nést označení Vyrobeno podle České cechovní normy nesmí obsahovat přídatné látky jiné než je kyselina askorbová, nebo její přírodní zdroje (např. acerola) a přídatné látky obsažené v proslazeném ovoci. Musí být upečeny z minimálně 15 % másla, minimálně 15 % cukru a musí obsahovat minimálně 10 % hrozinek, na povrchu musí být minimálně 4 % rozinek a celý mazanec pak musí být pomašlován vejcem. 

Norma určuje také požadavky na vzhled. Výrobek musí být typického kulatého tvaru, pravidelně formovaného. Vrchní kůrka má být kaštanově hnědá, lesklá, na bočních stranách světlejší, rovnoměrně sypaná mandlemi; spodní pak kůrka hnědá, čistá, nepřipálená; střída rovnoměrně pórovitá; barva po použitých složkách. Mazanec musí krásně vonět po použitých složkách – másle, rozinkách a mandlích, příp. aromatech. Vůně též musí být příjemná; bez cizích příchutí a pachů.

Ačkoli mezi výrobky, které jsou přihlášeny k systému nelze objevit kvalitativního vetřelce, jelikož v našem testování žádný z výrobků nikdy úplně nepohořel, lze obecně doporučit Mazanec máslový od společnosti PECUD, či Mazanec 1000 g z pekařství Globus.

ČOKOLÁDOVÉ DOBROTY?

Ačkoli mohou být vajíčka sebekrásnější a sebebarevnější, pro malé koledníky jsou lákavější zajíčci, vajíčka, beránci i podkovičky v barevném staniolu. Jenže, co má lákavý obal, nemusí mít i lákavý obsah. Kromě čokolád se totiž na trh dostávají i čokoládové pochoutky nebo kakaové pochoutky, které sice budí čokoládový dojem, s opravdovou, a hlavně dobrou čokoládou mnoho společného nemají.

Čokoládu jako takovou upravuje vyhláška č. 76/2003 Sb. Ta rozlišuje několik typů podle obsahu tukuprosté kakaové sušiny. Platí přitom, že čím více jí čokoláda obsahuje, tím je kvalitnější. Jak uvádí portál Fér potravina, pro hořkou čokoládu platí minimální obsah kakaové sušiny 35 %, o 10 % méně, tedy 25 % celkové kakaové sušiny musí splňovat mléčná čokoláda včetně obsahu mléčného tuku (min. 3,5 %). Kromě toho jsou přesně definována i množství kakaového másla a tukuprosté kakaové sušiny. Pokud byl do čokolády přidán rostlinný tuk, musí být na obalu zřetelně uvedeno, že „vedle kakaového másla obsahuje rostlinné tuky“ s dodatkem druhu rostlinného tuku. Výrobky, které nesplňují tyto podmínky, nemohou být nazvány čokoládou! Obvykle jsou na obalech popisovány právě jako „pochoutky“ nebo „cukrovinky“.

I čokolády přihlášeny k systému cechovních norem, ty zaručují ještě vyšší kvalitu. Takové čokolády zpravidla nesmějí obsahovat jiné rostlinné tuky kromě kakaového másla a lískoosříškové pasty (100 %), jiné živočišné tuky, než je mléčný tuk. Mají také minimální obsah celkové kakaové sušiny 30 %, minimálně 16 % mléčné sušiny a minimálně 4 % mléčného tuku.

Kvalita čokolády se přirozeně projevuje v její ceně, což je přirozeně dáno právě obsahem a cenou kakaových bobů. Ačkoli je pochopitelné, že při nákupu většího objemu čokoládových dobrot hraje cena velkou roli, je příhodnější koupit raději menší objem výrobků, které budou za něco stát.

KDYŽ VEJCE, TAK ČESKÁ

Pravidlo „méně je někdy více“ se vyplatí i u nákupu vajec. Cena za kus se každoročně v posledních letech zvyšuje, což zdánlivě finančně zvýhodňuje méně kvalitní nabídku ze zahraničí. Ta ale může být riziková. V této souvislosti lze připomenout už docela zapomenutou fipronilovou kauzu spojenou nejen s výrobky z Polska, ale také z Nizozemí nebo Belgie. Pro připomenutí jde o látku, jež podle pokusů na zvířatech vykazuje akutní toxicitu. Jak uvádí portál Bezpečnost potravin, při testech byl zjištěn toxický účinek na nervový systém krys, myší, psů a králíků, přičemž u dospělých zvířat byl tento účinek reversibilní (vratný). U potomků krys byl pozorován vliv na nervovou soustavu potomků po příjmu látky matkou. U krys a myší byla také pozorována hepatoxicita.

Vejce z českých chovů se však opakovaně ukazují jako zcela bezproblémová, což je dáno mimo jiné i zpřísněnými požadavky na kvalitu. Čeští producenti se navíc zavázali i k příslibu zajištění tzv. animal welfare, tj. zajištění podmínek pro férový chov samotných nosnic. Dnes už jsou preferovány obohacené klecové systémy, představující 750 cm2 plochy pro 1 nosnici. V kleci musí být hnízdo, prostor pro podestýlku k hrabání i popelení.

České kvalitní vejce poznáte podle značení. Podle vyhlášky č. 264/2003 musí být na každé skořápce uvedena povaha chovu nosnic (kód 1 říká, že jde o vejce z volného chovu, 2 pak, že jde o vejce z haly, číslo 3 pak označuje klecový chov), dále je zde značka země, odkud pochází, zde lze doporučit hledat označení České republiky, tj. CZ, pak následuje číslo čtyřmístné číslo hospodářství a uvedení velikosti vejce. Ideální vejce, která doporučujeme kupovat, by měla začínat kódem 1 CZ nebo 2 CZ.