LIHOVINY DO STÁTNÍ KASY PŘINÁŠÍ VÍCE NEŽ PIVO A VÍNO - VYŠŠÍ KONZUMACÍ TO NENÍ

26.05.2023 Jana Čiháková

Stát na spotřební dani za alkoholické nápoje vloni vybral 14,3 miliardy korun, o 400 milionů korun více než v roce 2021. Téměř dvě třetiny (64 %) z celkového inkasa přitom připadly na sektor lihovin, a to i přesto že se podílejí pouze 29 procenty na celkové spotřebě alkoholu. Dle dat Českého statistického úřadu navíc jejich konzumace dlouhodobě klesá. Inkaso za šumivé víno meziročně vzrostlo o 13 procent. Nesystematičnost ve spotřebním zdanění vede k dezorientaci lidí. Devět z deseti Čechů chybně označuje panák 40% vodky za nápoj s nejvyšším obsahem alkoholu.

Lihoviny jsou mezi alkoholickými výrobky nejvíce zatížené spotřební daní. Ve srovnání s pivem při porovnání běžně konzumovaných porcí (0,5 l u piva a 0,04 l u 40% lihoviny) je téměř třikrát vyšší. Stát za ně ve spotřební dani v roce 2022 vybral 9,2 miliardy Kč.[1] Podobně jako v roce 2021. Pivovary odvedly na spotřební dani 4,5 miliardy Kč (o 6 % více ve srovnání s 2021). Obliba šumivého vína v posledních letech roste a projevilo se to i na inkasu, které bylo o 13 % vyšší než v roce 2021. Celkově do státní kasy přineslo 553 milionů Kč. Na tiché víno je v České republice nulová spotřební daň, a to přesto, že více než 2/3 celkového objemu vína se na náš trh dováží ze zahraničí. Na nerovnoměrné zatížení lihovin ve srovnání s ostatními druhy alkoholických nápojů dlouhodobě upozorňuje Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL ČR).

„Státní instituce nižším zdaněním vytvářejí ve společnosti klamnou představu, že víno nebo pivo obsahují jiný alkohol. Tyto nápoje ale obsahují ten samý alkohol jako lihoviny, a co víc, vypije se ho ve formě piva a vína třikrát více. Spotřeba šumivého vína vzrostla za posledních 10 let o 90 procent, spotřební daň se u něj ale neměnila posledních 20 let. Nesystematičnost ve spotřebním zdanění způsobuje dezorientaci lidí, kteří pak mají pocit, že skleničku piva či vína nemusí řešit. Přitom, když vypiju dvě deci bílého vína, je to jako bych si dal tři malé panáky vodky,“ upozorňuje Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie.

ALKOHOL JE JEDEN, LIŠÍ SE KONCENTRACE

V rámci iniciativy Pij s rozumem Unie dlouhodobě upozorňuje, že zažitá představa o rozdělení alkoholu na tvrdý a měkký stojí tak trochu na vodě. Ve velkém 12° pivu je například alkoholu více, než ve velkém panáku vodky. Alkohol, ať už ve víně, pivu nebo lihovině, je chemicky stále totožný. Vzniká kvašením cukru obsaženém v ovoci, obilí nebo třeba bramborách, kdy se cukr mění na ethanol a oxid uhličitý. Alkoholické nápoje mají různou chuť, barvu či vůni, ale ve všech z nich je stejný alkohol, se stejnými účinky i se stejnými riziky. 

Zdroj: www.pijsrozumem.cz

ČEŠI NETUŠÍ, CO PIJÍ

Že Češi vůbec netuší, jaké množství alkoholu zkonzumují, potvrdil průzkum realizovaný pomocí aplikace Instant Research agentury Ipsos v únoru 2023 na vzorku 1000 respondentů. Za nápoj s nejvyšším obsahem alkoholu označuje devět z deseti respondentů velký panák 40% lihoviny (0,04 l má 13 g alkoholu). Více alkoholu přitom obsahuje sklenka bílého vína (2 dcl – až 19 g alkoholu) nebo velké 10° pivo (0,5 l má v průměru 16 g alkoholu).

Lidé se mylně domnívají, že:

- Velké 10° pivo obsahuje MÉNĚ alkoholu než velký panák 40% destilátu

(Velké pivo 10° má 16 gramů alkoholu vs. velký panák 40% destilátu má 13 gramů alkoholu)

- Sklenička bílého vína obsahuje MÉNĚ alkoholu než velký panák 40% destilátu

(Sklenička vína má 19 gramů alkoholu vs. velký panák 40% destilátu má 13 gramů alkoholu)

- Velké 12° pivo obsahuje MÉNĚ alkoholu než malý panák 40% destilátu

(Velké pivo 12° má 21 gramů alkoholu vs. velký panák 40% destilátu má 6 gramů alkoholu)

 „Lidé si pletou procenta označená na lahvi vyjadřující obsah alkoholu na 1 litr nápoje se skutečným obsahem alkoholu, který konzumují v jedné porci, a argumentují tím, že pivo obsahuje jen 4-5 % alkoholu, ale vodka 40 % a více. Už si však neuvědomují, v jakém množství daný nápoj konzumují. V půllitrové porci piva tedy vypijí více alkoholu než ve 4 cl velkém panáku vodky,“ vysvětluje Vladimír Darebník