Mýty o ovoci a zelenině: Špenát plný železa i pomeranče lepší než antibiotika?

16.04.2019 Jana Čiháková

Nových, vědecky podložených informací o zelenině, ovoci a luštětinách přibývá. Přesto o nich ještě stále koluje mnoho mýtů a polopravd.

Špenát je největší zásobárnou železa, sója je na sto procent zdravá potravina, citrusy a pomeranče vás vyléčí z chřipky a čerstvé ovoce je vůbec to nejzdravější, co na našem jídelníčku najdeme. Ne vždy jsou tato tvrzení o ovoci a zelenině pravdivá.

Po ovocné dietě zhubnete

Jeden velký omyl. Myslíte si, že když chcete zhubnout, můžete se neomezeně cpát ovocem a zeleninou, protože organismu jen prospívají? Naopak při redukční dietě ovocem šetřete. Pravdou je, že při dietním režimu lze doporučit snad všechny druhy zeleniny, u ovoce bychom ovšem měli být obezřetnější.

Obecně je v ovoci poměrně dost cukrů, proto zcela stačí denně jeden větší nebo dva menší kusy ovoce, případně miska drobnějšího ovoce, jako jsou maliny borůvky nebo jahody.

Za nejtučnější plod na našem trhu je považované avokádo. Dodá tělu asi 900 kilojoulů v pouhých 100 gramech, ve stejném množství je i 24 gramů tuku. Jedná se ovšem o tuk, který obsahuje důležité nenasycené mastné kyseliny. V avokádu jsou i důležité vitaminy a minerály, proto bychom neměli avokádo zatracovat, ale jíst ho jen v přiměřeném množství.

Hodně energie obsahují také banány, a to asi 400 kilojoulů na 100 gramů. Proto bychom banány také neměli považovat za „dietní ovoce“, jak tomu občas bývá.

Brambory jdou na tloušťku

Pověst si brambory u dietářů sice pošramotily kvůli různým „tučným“ úpravám (bramborové hranolky, chipsy), ale pokud zvolíte zdravou úpravu bez tuku – jako například vařené nebo pečené brambory – dopřejete svému tělu dietní jídlo.

Brambory jsou tvořeny z 80 % vodou, zbylých 20 % tvoří pevná složka. Syrová nebo pečená brambora průměrné velikost má sto kalorií, 22 gramů sacharidů, 3 gramy proteinů a žádný tuk. Navíc mají vysoký obsah vitaminu C, takže například na zahnání jarní únavy jsou jako stvořené.

To se však týká pouze jejich zdravé úpravy, jedna porce smažených hranolků má totiž víc než dvojnásobný počet kalorií.

Zázrak jménem sója

Je skvělým zdrojem proteinů, má nízký obsah tuku, snadno se tráví a vegetariáni na ni nedají dopustit. Sója už se několik let hřeje na výsluní přízně nejen vegetariánů, ale i propagátorů zdravého životního stylu.

Jenže četné studie dokazují, že se zdravotními dopady konzumace sóji to vůbec není tak růžové, jak se původně předpokládalo.

Vědci už před několika lety zjistili, že isoflavony obsažené v sojových bobech mají negativní vliv na činnost štítné žlázy a lidé, kteří mají se štítnou žlázou problémy, by konzumaci sóji měli rozhodně omezit.

Výzkum provedený na Cornell University Medical College a Long Island Community Hospital zase odhalil, že děti, které byly krmené sojovým mlékem, měly dvojnásobnou pravděpodobnost, že se u nich objeví diabetes typu 1.

Na kojence má neblahý vliv i obsah estrogenu v sóji, který se dá zjednodušeně přirovnat ke krmení malého dítěte antikoncepčními pilulkami. Studie z univerzity v Oxfordu zveřejněná v Daily Mail zase prokazuje, že sója zvyšuje ztrátu paměti u seniorů.

Železo ve špenátu

Mýtus o tom, že špenát je obrovskou zásobárnou železa, je už velmi starý. Už v roce 1870 publikoval doktor E. von Wolf práci, v níž tvrdil, že špenát má desetkrát víc železa než ostatní listová zelenina.

Skutečná „špenátománie“ vypukla ve 30. letech dvacátého století, kdy v Disneyho filmovém ateliéreu spatřila světlo světa kreslená postavička Pepka námořníka, který špenátu vděčil za své obří svaly.

Přitom ale už v roce 1937 přišli němečtí vědci se zjištěním, že špenát má jen desetinu množství železa, které se u něj původně předpokládalo. E. von Wolf prý způsobil tento omyl nechtěným posunem desetinné čárky, takže sto gramů špenátu neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg.

Nicméně fáma o tom, že vás špenát dobije železem víc než jakákoli jiná potravina, přetrvala. Další problém je v tom, že kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové a listové nedokáže naše tělo absorbovat ze špenátu prakticky žádný vápník a téměř žádné železo.

Pomeranče likvidují chřipku

Také s konzumací pomerančů a citrusů během chřipky a nachlazení bychom to neměli přehánět. Je pravdou, že pomeranče jsou skutečně bohatým zdrojem vitaminu C, který virům nepřeje, ale podle studie provedené v roce 2007 na univerzitě v Helsinkách a zveřejněné v listu Guardian je problém v tom, že jsou zároveň sladké i kyselé.

Cukr oslabí aktivitu bílých krvinek, neutrofilů, zatímco zvýšená kyselost dočasně oslabí schopnost těla vypořádat se s viry a bakteriemi. Navíc z více než třicet provedených studií vyšlo najevo, že vitamin C má na chřipku či nachlazení minimální vliv. Rozdíl mezi nemocnou skupinou, která užívala doplňky s vitaminem C, a skupinou užívající obyčejné placebo byl prakticky nulový.

Pokud se při chřipce chcete zásobit vitaminem C, podle odborníků jsou mnohem lepší volbou například jablka, která jsou také jeho bohatým zdrojem, ale zároveň nejsou kyselá a jsou považována za potravinu s nízkým glykemickým indexem.

Chlad krade ovoci a zelenině vitamíny

Čerstvé ovoce a zelenina nepředstavují vždy tu nejzdravější variantu, kterou si můžete dopřát. Mražené a konzervované ovoce a zelenina často mají dokonce víc vitamínů než čerstvé.

Mrazí a konzervuje se totiž vždy v sezóně, v době, kdy je zcela zralé a „v nejlepší kondici“. Pokud tedy například o Vánocích váháte nad nákupem čerstvých (skleníkových) či mražených jahod, mražené budou pravděpodobně zdravější a vaše tělo si z nich vezme víc živin, protože dozrály za přirozených podmínek a v sezóně.

Při nákupu konzervovaného ovoce a zeleniny si však všímejte, zda a kolik je k němu přidáno cukru a soli.