Mýty o stravování ve školních jídelnách

11.02.2020 Jana Čiháková

Kupují školní jídelny nekvalitní levné potraviny, protože na jiné nemají dostatek finančních prostředků? Podívali jsme se na nejčastější mýty, které o veřejném stravování dětí kolují.

V naprosté většině základních a středních škol se již připravují dva i tři druhy jídel na výběr, což již samo o osobě zaručuje určitou pestrost. Kuchařky mohou používat různé receptury a tudíž škála pokrmů je velice široká.

Pokud se snad ojediněle najde školní jídelna, ve které pracovníci na pestrost jídel až tak nedbají, je zapotřebí tuto situaci řešit s vedením školy, případně školní jídelny. V dnešní době není důvodu, proč by jídelníčky ve školách neměly být pestré.

Jídelny nijak nezohledňují rostoucí obezitu dětí.

Jestli někdo dbá na to, aby jídlo, které děti konzumují, bylo z hlediska obezity (a nejen obezity) vhodné, tak jsou to právě školní jídelny. Složení jídelníčků a množství surovin jednotlivých potravinových komodit, ze kterých se skládá tzv. spotřební koš, který je součástí vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování, je jednoznačně zaměřeno na boj s dětskou obezitou. Je kladen důraz na zvýšenou konzumaci zeleniny a ovoce, luštěnin a ryb, snižování obsahu tuků a cukrů ve stravě, omezování soli atd.

Jádro problému není ve školních jídelnách, ale ve stravovacích návycích našich dětí, které si přinášejí z domova. Školní jídelny nemohou bez podpory rodičů a pedagogů dosáhnout žádných kýžených výsledků, ačkoliv se o to upřímně snaží.

Vegetariáni nebo celiaci se ve škole nenajedí

V otázce vegetariánství platí v současné době názor, že stravování dětí, jejichž organismus se vyvíjí, by se nemělo takto profilovat.

Co se týká diet, zde je situace obtížná. Školní stravování nemá ve svých povinnostech zajišťování dietní výživy, která vyžaduje specializované pracovníky. Ve školních jídelnách jsou navíc v současné době počty kuchařek značně omezeny. Školní jídelny se však přesto snaží rodičům dětí, které mají zdravotní potíže vyžadující dietu, vyjít všemožně vstříc (např. v některých jídelnách se již diety i připravují).

Rodiče do ničeho mluvit nemohou

Zkušenosti ukazují, že převážná většina rodičů nemá zájem řešit problematiku stravování svých dětí. Rodiče samozřejmě mají možnost spolupracovat se školou a školní jídelnou. Mohou si ve škole zřídit např. stravovací komisi a občas zajít do školní jídelny jídlo ochutnat – obdrží tzv. degustační porci a do sešitu zapíšou hodnocení. Při takovéto návštěvě se také mohou podívat, jak děti jedí a jak také s jídlem zacházejí. Komunikace se školou ohledně stravování je opravdu jednoduchá, chce to jen zájem.