Na problémy s výživou upozorní Čechy více odborníků

20.05.2015 Redakce

Z britského průzkumu vyplynulo, že pokud by se lidé drželi zásad vyvážené stravy, mohli by omezit riziko infarktu a mrtvice o třetinu. Češi překračují doporučovaná množství rizikových živin podobně jako Britové.

Iniciativa Vím, co jím a piju proto ustanovila Národní vědecký výbor, jehož odborníci  mají upozorňovat veřejnost i potravinářské společnosti na možné cesty vedoucí k prevenci civilizačních onemocnění souvisejících s výživou.

Muži a ženy, kteří se začnou stravovat podle současných britských výživových doporučení, mohou snížit riziko infarktu a mozkové mrtvice až o třetinu. Vyplývá to ze studie londýnské King’s College publikované v časopise American Journal of Clinical Nutrition. Infarkt a mrtvice se přitom nejčastěji vyskytují u lidí, u kterých nebylo identifikováno jejich vysoké riziko.

První skupina změnila jídelníček a stravovala se podle obecných zásad pestré a vyvážené stravy. Druhá kontrolní skupina i nadále jedla podle běžných britských zvyklostí. Všichni dobrovolníci byli zdraví lidé ve středním a vyšším věku (40 – 70 let). Úprava jídelníčku spočívala v zařazení ryby alespoň jednou týdně, dále ve zvýšení příjmu ovoce a zeleniny a v nahrazení pekařských výrobků z bílé mouky výrobky z mouky tmavé nebo celozrnné. Mléčné výrobky a maso s vysokým podílem tuku nahradily variantys nízkým obsahem tuku. Omezen byl příjem přidaného cukru a soli.

Po 12 týdnech došlo u osob s upravenou stravou k následujícím změnám:

Ø Klesla průměrná hmotnost o 1,3 kg (zatímco v kontrolní skupině se zvýšila o 0,6 kg).

Ø Obvod pasu byl o 1,7 cm nižší v porovnání s kontrolní skupinou.

Ø Významným rozdílem mezi oběma skupinami bylo měření systolického a diastolického krevního tlaku. Průměrná tepová frekvence se snížila o 1,8 tepů za minutu.

Ø Hladina cholesterolu poklesla o 8 %.

Studie dospěla k závěru, že zdraví muži a ženy od 40 let, kteří přizpůsobí své každodenní stravovací návyky současným britských výživovým doporučením, mohou snížit riziko srdečních onemocnění až o třetinu.

Češi mají ve stravování velké nedostatky

 Česká republika je na tom z hlediska příjmu rizikových živin obdobně jako Velká Británie. Nasycené mastné kyseliny a sůl jsou u nás konzumovány v ještě větším množství než v Británii. Příjem ovoce, zeleniny a ryb je rovněž nedostatečný a neodpovídá současným doporučením. Na tuto skutečnost upozorňuje iniciativa Vím, co jím a piju, která se zabývá kvalitou potravin s ohledem na výživové složení a pomáhá s výběrem potravin vhodných pro zdravý životní styl.

„Výsledky studie jsou potvrzením, že je nutné věnovat pozornost všem rizikovým živinám - soli, přidanému cukru, nasyceným a trans mastným kyselinám. Důležité je nepodléhat mýtům, že některé rizikové živiny v podstatě nevadí. Na tom, co a v jakém množství jíme, záleží. Důležité je také to, jaké potraviny nejíme, nebo je konzumujeme v nedostatečné míře. S výběrem potravin pomáhá běžným spotřebitelům logo Vím, co jím. Strava, v níž budou převládat výrobky splňující kritéria programu Vím, co jím a piju, se bude blížit výživovým doporučením WHO. Kromě změny jídelníčku je třeba zařadit dostatečnou fyzickou aktivitu,“ říká doc. Ing. Jiří Brát, CSc., vědecký tajemník nově vznikajícího Národního vědeckého výboru iniciativy Vím, co jím a piju.

V úterý 19. května 2015 zahájil činnost nezávislý Národní vědecký výbor složený z renomovaných odborníků* z oblasti preventivní medicíny, výživy, potravinářských věd i zástupců státních a nestátních organizací. „Více než polovina Čechů má nadváhu nebo je obézních. Základním problémem ve výživě je nevhodná skladba stravy a nepravidelné stravování. Mají příliš vysoký energetický příjem způsobený nadbytkem tuků a cukrů v potravinách. Ve stravě naopak chybí ovoce a zelenina, ale dopřávají si hodně soli,“ upozorňuje předsedkyně Národního vědeckého výboru prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Nově vytvořený Národní vědecký výbor chce proto přispívat k diskuzi na téma zlepšení stravovacích návyků a podílet se na tvorbě politiky směřující ke zlepšení životního stylu a prevenci civilizačních nemocí souvisejících s výživou. Výbor chce také pomáhat potravinářským společnostem s vývojem receptur a inovacemi potravinářských výrobků tak, aby byla zlepšena výživová hodnota

*

Zakládajícími členy Národního vědeckého výboru při Vím, co jím a piju o.p.s. jsou:

 PŘEDSEDKYNĚ NVV

prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

potravinářský technolog, spoluautorka výživových doporučení pro ČR, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, místopředsedkyně Společnosti pro výživu, odborný garant Vím, co jím a piju, členka Fóra zdravé výživy

MÍSTOPŘEDSEDA NVV

MUDr. Petr Hlavatý, Ph.D.

obezitolog, endokrinolog, OB Klinika, Endokrinologický ústav, odborný garant Vím, co jím a piju

ČLENOVÉ

prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.

internistka, kardioložka, přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM, 1. a 2. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, členka Správní rady Společnosti pro výživu

Mgr. Alexandra Košťálová

odborník na výživu, Centrum podpory veřejného zdraví, Státní zdravotní ústav

MVDr. Halina Matějová

členka prezidia Společnosti pro výživu, Ústav ochrany a podpory zdraví, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno

MUDr. Jan Piťha, CSc.

preventivní kardiolog, vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy CEM IKEM, předseda Fóra zdravé výživy

Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

potravinářský technolog, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, EUROFINS, vědecký tajemník České technologické platformy pro potraviny

doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

internista, preventivní kardiolog, předseda České společnosti pro aterosklerózu, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN

 Členové Poradního sboru při Národním vědeckém výboru

MUDr. Marie Nejedlá

Vedoucí Centra pro podporu veřejného zdraví, Státní zdravotní ústav

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH

ředitelka Kanceláře WHO v ČR

MUDr. Petr Tláskal, CSc.

pediatr, předseda Nutričního týmu a ústavní dietolog FN Motol, předseda Společnosti pro výživu

Více informací:

Tereza Píchalová