Najdeme kvalitu na farmářských trzích?

21.08.2014 Kateřina Kmecová

Jsou farmářské trhy rájem pro podvodníky, nebo jde jen o nafouknutou bublinu a neopodstatněné pomluvy? Je opravdu potřeba se nákupu na farmářských trzích bát?

Farmářské trhy u nás získávají oblibu až v posledních letech, ačkoli v zahraničí patří již celou řadu let k místnímu koloritu. Po roce 2010 začaly i u nás farmářské trhy růst jako houby po dešti a dnes je můžeme navštívit na přibližně 200 místech po celé České republice. Nejčastějšími návštěvníky trhů je především mladší generace a pak senioři. Nejraději si z trhů odnášíme ovoce a zeleninu (80 %), mléčné výrobky a pečivo (28 %), maso, ryby a uzeniny (27 %), koření, houby, vejce, med, nápoje, květiny a bylinky. Průměrná útrata na trhu se pohybuje od 100 do 300 Kč, velké farmářské trhy navštíví tři až čtyři tisíce lidí.

A kde existuje poptávka, objevují se i nepoctivci, kteří se na popularitě chtějí přiživit. Po první vlně nadšení tak přirozeně přišla potřeba trhy regulovat a zaručit jim důvěryhodnost, aby bezpečně platilo,  že jsou skutečně prostorem, kde od malých a středních výrobců a prodejců nakoupíte kvalitní a originální české výrobky.

Záruka kvality

První takovouto iniciativou byla snaha ministerstva zemědělství vytvořit kodex farmářských trhů obsahující základní zásady, jako jsou garance původu či zařazování lokálních produktů. Přihlášením se ke kodexu a jeho dodržováním měli výrobci získat výhodu nad ostatními. Ucelenější podobu získala tato snaha v roce 2012 díky založení Asociace farmářských trhů, jejímž cílem je omezit prodej nepotravinářského a zahraničního zboží a garantovat zákazníkům očekávanou kvalitu.

Díky asociaci by měl mít zákazník jistotu, že nakupuje produkty skutečně od konkrétních výrobců a ne průmyslové výrobky prodávané podvodnými překupníky. Samozřejmě nelze vyloučit, že se na trhu objeví i prodejci, jejichž výrobky ideu farmářských trhů nenaplňují. Jak potvrzuje duchovní otec farmářských trhů v ČR Jiří Sedláček, k takovým případům dochází, ale v případě prověřených trhů jsou naprosto ojedinělé.

Profesní organizace je garancí, že její členové se musejí chovat podle jasně stanovených pravidel. Jen organizátoři trhu, kteří se k jejich dodržování zaváží, mohou používat logo asociace a výhody plynoucí ze členství. Někteří provozovatelé (například trhů na pražském Náměstí Jiřího z Poděbrad či Náplavce) šli ještě dál, kdy si přímo na farmách nebo ve výrobnách kontrolují způsob a podmínky produkce. V budoucnu by na tento systém měli přejít všichni členové asociace.

Bohužel je faktem, že mezi členy asociace se v současnosti řadí asi jen desetina všech pořadatelů farmářských trhů. Při splnění legislativních nároků může trh provozovat v podstatě kdokoli, bez ohledu na to, zda ideu farmářských trhů naplňuje, neboť označení „farmářský“ není nijak definováno ani chráněno.

Zásady členských trhů AFT

• Trh musí být tvořen alespoň deseti prodejními místy a konat se minimálně jednou měsíčně

• Je nepřípustné, aby byl trh organizován v prostorách nákupních center

• Trh musí být označen logem asociace a mít tržní řád schválený příslušnými orgány

• Provozovatel trhu preferuje zejména prodejce, kteří prodávají zboží z daného regionu

• Prodávané zboží musí mít garantovaný původ, prodejce musí být schopen ho doložit

• Jiné než nepotravinářské zboží nesmí tvořit více než 10 % celkového počtu prodejních míst. Z tohoto typu sortimentu je povoleno jen takové zboží, které s potravinami přímo souvisí (košíky, vařečky atp.)

• Podíl potravin regionálního původu musí tvořit alespoň 50 % (s výjimkou Prahy)

• Podíl tuzemských potravin musí být alespoň 90 % a přípustné zahraniční potraviny jsou pouze potraviny vysoké kvality a takové, jejichž ekvivalent nelze na českém trhu najít. Stánky se zahraničním zboží musejí být viditelně označeny

Pozor na hygienu

I když se ráz farmářských trhů od běžných prodejen liší svou uvolněnější atmosférou, jsou prodejce vázáni stejnými hygienickými a potravinářskými normami jako všichni ostatní. A bohužel se ukazuje, že některým prodejcům tato nařízení stále dělají problémy. Řada z těchto prohřešků navíc popírá kvality, které zákazník od farmářských produktů očekává. Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila, že v loňském roce každý sedmý stánek na farmářských trzích porušil předpisy. Inspektoři zkontrolovali 1582 stánků na 475 tržištích, porušení zjistili u 225 prodejců.

Situace se v tomto ohledu zlepšuje, poučeněji si počínají prodejci i zákazníci – v roce 2012 byl nevyhovující každý třetí stánek. Mezi nejčastější prohřešky nadále patří nedodržování hygienických požadavků, špatné značení potravin a špatné zabezpečení chlazení. „Nejčastější prohřešky jsou ty, kdy prodejci nesplní podmínky dodržení teplotního řetězce. Časté jsou i problémy s prošlým zbožím nebo neschopnost výrobců doložit původ výrobků. Pochybení zjišťovaná při prodeji neznamenají přímé ohrožení zdraví lidí, ale za určitých podmínek by tomu tak mohlo být,“ říká Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.

Jak tedy nakupovat?

• U každého výrobku by měla být viditelná informace o názvu potraviny, ceně, množství a datu použitelnosti či datu minimální trvanlivosti
• Pokud máte nejasnosti ohledně původu potraviny, nebojte se prodejce zeptat, vždy by měl být schopen doložit původ prodávaných produktů
• Všímejte si, zda jsou výrobky správně skladovány a chráněny před vlivy vnějšího prostředí (prach, nečistoty, přímé sluneční záření). Lepší situace bohužel nebývá ani u uzenin či sýrů vystavených na přímém slunci, aby byly zákazníkům lépe na očích
• Dávejte si pozor, zda osoby manipulující s potravinami dbají na osobní hygienu – mají čistý oděv a ruce a používají jen čisté předměty a zařízení, které přicházejí do styku s potravinou

Můžeme jim věřit?

U potravin prodávaných v klasických kamenných obchodech je obecně záruka doložitelného původu, složení či správného značení potravin vyšší než na většině tržišť. Nikdo vám samozřejmě nezaručí, že na trhu koupíte vždy jen české, originální a kvalitní výrobky, ale pokud se budete řídit základními radami, najdete si oblíbené farmáře, kterým důvěřujete, a upřednostníte trhy garantované Asociací farmářských trhů, měl by být trh nejen místem, kde dobře nakoupíte, ale i místem k setkávání a společenskou událostí.