NEMÁTE PO RÁNU HLAD? A VÍTE, ŽE SNÍDANĚ JE POTRAVA I PRO SRDCE?

25.02.2022 Jana Čiháková

O důležitosti snídaně mluví specialisté na výživu už léta, dlouhodobé statistiky i přesto ukazují, že procento populace, které hlavní jídlo dne vynechává, se blíží ke čtyřicítce. Spotřebitelé přitom důvodem udávají, že po ránu nemají hlad, případně nemají dostatek času na její přípravu. Víte například, že absencí snídaně je v ohrožení i zdraví srdce?

 Výzkumy ukazují, že lidé, kteří nesnídají, jsou vystaveni dvojnásobnému riziku vzniku diabetu nebo vysoké hladiny cholesterolu. Studie zahraničních výzkumníků, kterou cituje Aktin.cz, navíc podrobně popisuje význam snídaně pro kardiovaskulární systém. Už dávno neplatí, že je onemocnění srdce a cév výsadou starších jedinců. S vysokým krevním tlakem se potýká i nemalé procento osob v průměrném věku 35 let. Tato srdeční a cévní onemocnění jsou přitom důsledkem nezdravého životního stylu, genetické predispozice se podílejí v menší míře.

PRO ZDRAVÍ SRDCE A CÉV

Do zmíněného výzkumu bylo zahrnuto 6,5 tisíce amerických obyvatel, kteří byli sledováni po dobu minimálně 17, maximálně však 23 let, aniž by byl respondentům jakkoli předkládán význam snídání. Data, která vědci sbírali, se týkala běžných záležitostí životního stylu, jako byla povaha a složení jídelníčku, příjem alkoholu, kouření, též pohybová aktivita nebo socioekonomické pozadí. Podrobné analýzy těchto dat pak vědce přivedly k výsledku, že absence snídaně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění o 87 procent. Většina účastníků výzkumu, kteří téměř celoživotně nesnídali, se totiž se srdečně cévním onemocněním potýkala. Jak je to možné? Podle výzkumníků se při vynechávání snídaně snižuje citlivost na inzulín a zároveň se zvyšuje krevní tlak.

DĚTI NEVYJÍMAJE

Tuto tezi potvrdil i jiný výzkum z Velké Británie s tím rozdílem, že účastníky byly děti. Lékaři provedli krevní zkoušky u 4 tisíc desetiletých školáků. Následně se ukázalo, že děti, které nesnídají vykazují sníženou aktivitu inzulínu a mají tak vyšší sklony ke vzniku inzulínové rezistence. Narušením rovnováhy mezi glukózou a inzulínem se do krevního řečiště vyplavuje až desetinásobek inzulínu, než je potřeba. V tomto důsledku dochází k mnoha chronickým onemocněním, patří mezi ně obezita, hypertenze, cukrovka, infarkt, mrtvice aj.

RUKU V RUCE S VÁHOU

Dalším důvodem pro zavedení snídaně do běžné denní rutiny je fakt, že lidé, kteří pravidelně snídají, si lépe dokáží udržet váhu. Nejen proto, že jejich tělo pracuje celé dopoledne ze svých zásob, ale i protože v tomto důsledku toho snědí méně přes oběd a večeři. Snídání tak přispívá k všeobecně doporučovanému rozložení jídel během dne – snídaně by měla pokrýt zhruba 30 procent z celkové denní spotřeby, přičemž je možné ji rozdělit do dvou fází (snídaně a svačina), zhruba 40 procent by měl tvořit oběd, zbytek pak večeře.

Obecně platné doporučení je nasnídat se cca do hodiny po probuzení. Nemusí jít přitom o velké jídlo, ani jídlo časově náročné na přípravu. Posnídat můžete mléčný shake s hrstí ovoce, jogurt s ovesnými vločkami, tvaroh s müsli, plátek chleba se šunkou, či knäckenbrot se sýrem. Ti, co bojují s nedostatkem času, či nechutí po ránu, však mohou zahájit den rychlovkami. Tou může být kus ovoce nebo müsli tyčinka, též hrst ořechů. Cca dvě až tři hodiny poté, například ve volné pracovní chvilce, je možné dát si větší jídlo, tedy něco ze skupiny prvně jmenovaných.

ENERGIE JAKO BONUS

Pravidelné snídání se pozitivně podepisuje i na výkonnosti, myšlení a psychické pohodě. Ranní příjem energie utlumuje produkci stresového hormonu kortizolu a naopak podporuje práci se se serotoninem, známým pod pojmem hormon dobré nálady. Přijatá energie se samozřejmě projeví na zvýšení kognitivních funkcí, zejména pozornosti a soustředěnosti. Je prokázáno, že lidé, kteří se do nového dne vybaví patřičnou dávkou energie, jsou vyrovnanější, lépe odolávají stresu a vykazují lepší pracovní výsledky.

To ostatně platí i u dětí. Ty se dokáží lépe koncentrovat, lépe vstřebávají učivo a lépe si jej zapisují do paměti. Také mají lepší vztahy s okolím a vykazují se celkově jako klidnější a vyrovnanější.