NEMOC NOVÉHO TISÍCILETÍ: SYNDROM PROPUSTNÉHO STŘEVA

05.04.2022 Jana Čiháková

Západní medicína o něm ještě oficiálně nemluví, ale i tak trápí víc než třicet procent populace. Jeho hnacím motorem je stres, průmyslově zpracované potraviny, nepravidelnost ve stravě, alkohol i nedostatek spánku. Co udělá za pár let, je stále předmětem diskuzí, co může udělat preventivně každý z nás proto, abychom se mu vyhnuli, nebo jej zažehnali v rané fázi, má ale hmatatelné obrysy.

Výzkumy střevního mikrobiomu zdaleka nejsou u konce, ale vyvíjejí se velmi rychle a  nová fakta přinášejí v relativně krátkém čase. Díky tomu v posledních letech vědci dospěli ke zjištění, že ve střevech je ukrytá nejen imunita, ale i základ psychické stability, spokojenosti, ideální váhy i  třeba vnitřní síly. Jenže, co když právě střevo není v pohodě a v těchto oblastech selhává?

S ČÍM SI MOŽNÁ TYKÁTE

Střevo má v  těle mnoho úloh. Jednou z  těch důležitých je vstřebat vitamíny, minerální látky a stopové prvky, které tělo nadále využívá ve svůj prospěch. Všechny tyto látky jsou střevní stěnou vpuštěny do krevního řečiště, kde nadále putují do patřičných buněk a  plní svou funkci, ať už ji organismus potřebuje využívat tak, či onak. Lidské střevo (popřípadě střevo všech savců) by za normálního stavu mělo být vybaveno i nepropustnou funkcí pro větší molekuly. Ty mohou představovat toxické látky nebo plyny, které by měly zůstat ve střevech, měly by být zpracovány a v tomto změněném stavu vypuštěny přirozenou cestou z  těla ven. Ovšem někdy jsou membránové otvory ve stěně střev otevřenější, takže do těla pronikají i  molekuly látek, které tam nemají co dělat.

STŘEVO JE SÍTO

Střevní sliznice není zdaleka tak celistvá, jak se to zdá z učebnicových obrázků biologie. Je totiž tvořena jen jednou jedinou vrstvou. V  té se sdružuje komplex bílkovin. Některé z nich jsou přitom odpovědné za koordinovanou regulaci rozvolnění buněk. Tím pádem mohou látky, které by normálně ven neprostoupily, aktivovat imunitní systém a  spustit zánětlivou odpověď, jejímž vyústěným je a u t o i m u n i t n í reakce. Tato odpověď našeho těla může přejít do chronického zánětu, který je původcem řady c h r o n i c k ý c h  o n e m o c n ě n í . Může jít o  nadýmání, únavu, bolest hlavy, zažívací problémy, přibývání na váze i rozvoj potravinových intolerancí. Dlouhodobě neřešený stav může vyústit i  ve vážnější onemocnění. Těmi mohou být Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, celiakie, cukrovka 1. typu, špatná funkce štítné žlázy nebo i metabolický syndrom. Stres jako motor Střevní bakterie využívají střevo sice jako hostitele, nicméně i  tak mohou mít významný vliv na chování jedince. To bylo ostatně prokázáno hned několika studiemi. Ta z  roku 2011 například dokládá, že ty myši, které byly vhozeny do nádoby s  vodou a  které byly krmeny laktobacily, dokázaly plavat o  poznání déle, protože nevykazovaly zvýšení hladiny stresového hormonu kortizolu, oproti těm, kterým byla podávána klasická strava pro skupinu hlodavců. Nešlo přitom jen o  výzkumy na hlodavcích, které měly ukázat vztah střeva a  mozku. Rok 2013 byl pro vědce patrně vůbec průlomový. Ukázalo se, že lidé, kteří konzumovali předem danou směs bakterií po dobu čtyř týdnů, vykázali významné změny na úrovni mozkových funkcí. V  největším procentu případů šlo o oblast zpracovávání emocí, a tudíž o vyrovnání případných psychických tlaků.

CO SE DĚJE V TĚLE?

Tělo na stres nereaguje jen zvýšeným tepem, který je dán vyplavením stresového hormonu kortizolu, ale i signalizací, že namísto trávení je potřeba energii věnovat nápravě psychického disbalancu. Centrální nervový systém v  tomto důsledku zpomalí svou činnost. Jde o situace časté a  mnohdy si je neuvědomujeme ani my sami ani naše tělo. Ovšem trvá-li tento stav dlouhodoběji, organismus se na tuto situaci adaptuje. Imunitní buňky jsou pak předrážděné a  střevo i  psychika náchylné. Ve střevě se totiž v tomto důsledku také změní složení. Patogenní látky se začnou přemnožovat a zcela pohltí hodné bakterie. Tento dislabanc pak stojí za psychickými změnami.

CESTA ZPÁTKY EXISTUJE

Samozřejmě nejde o  stav neměnný nebo neřešitelný. V každém případě je potřeba vyloučit negativní vlivy. Kromě stresových disharmonií, kterým mohou ulevit relaxační dechová cvičení, jóga, pobyt na čerstvém vzduchu nebo relaxační koupele či masáže, je potřeba dodržovat i pravidla spánkové hygieny, to znamená snažit se spát 7 a více hodin denně, chodit spát denně přibližně ve stejný čas a stejně tak i vstávat a samozřejmě i dobře jíst. Z výživových doporučení je nasnadě omezit bílý cukr, bílou mouku, průmyslově zpracované potraviny, naopak si vštípit pravidelnost ve stravování, tj.  jíst 6x denně v menších porcích, přitom klást důraz na sezónní potraviny. Doporučuje se všeobecně omezit potraviny bohaté na lektiny. Jde o látky, které se vyskytují např. v obilí, pšenici, rýži, špaldě a sóje. Syndrom zvýšené propustnosti střev může způsobit i  mléčná bílkovina nazývána A1 kasein, nebo pasterizace, která může ničit životně důležité enzymy. Než se však rozhodnete vyřadit mléčné výrobky, je potřeba důkladné vyšetření lékařem, který určí, zda u takové důležité potraviny skutečně převyšují rizika nad přínosy, neb příjem mléčných výrobků je stěžejním bodem zdravé výživy v jakémkoli věku!!! Ačkoli jsou pro tělo důležitým zdrojem energie, při zvýšené propustnosti střev je vhodné omezit také cukry. Popohánějí růst kvasinek, které produkují exotoxiny a podílejí se na ztenčení střevní stěny.

Z  klinických studií se ukázalo, že velmi dobré účinky při nápravě střevní stěny vykazuje pravidelná konzumace hutných vývarů z  kostí. Obsahují totiž dostatek kolagenu, strukturní bílkoviny, která má pojivovou funkci – respektive její aminokyseliny glycin, prolin a hydroxyprolin. Ideální je jej pít denně v množství 1 dl každé ráno na lačno. Někteří odborníci jej doporučují ještě obohatit lžící jablečného octa. Vedle toho je také doporučováno zaměřit pozornost na konzumaci zeleniny. Obsahuje totiž důležité fytochemikálie a vlákninu, která působí jako živná půda pro prospěšné bakterie. V  některých případech je vhodné zahájit takzvané eliminační stravování, kdy se na krátkou dobu z jídelníčku vyloučí rizikové potraviny, které často působí gastro záněty. Jde často o lepek a laktózu. Toto rozhodnutí by však mělo mít oporu v odborném vedení, proto doporučujeme v těchto případech zahájit spolupráci s nutričním specialistou.