Nenašli jste houby? Nevadí. Les má i jiné poklady

12.08.2021 Jana Čiháková

Když v lese natrefíte na uřezané nožičky hub a důlky v jehličí, dojde vám, že jdete moc pozdě a pro to nejlepší už tu někdo byl. Ani přesto se ale nemusíte otáčet na patě a zamířit zpět k domovu. Procházka lesem je zdravá jak pro tělo, tak pro mysl, navíc z něj i tak nemusíte odcházet s prázdným košíkem. Zpracovat se dá totiž listí, jehličí, dokonce i šišky. Sice neobvykle, zato s výrazným lesním aroma, které jídlu dává jedinečný „drive“.

Divoké plody z lesa nemají jen zajímavou chuť, ale také nic nestojí, což může být na prahu ekonomické krize příjemnou zprávou. Ne, ale teď vážně… využít v kuchyni to, co les nabízí, rozhodně stojí za zkoušku. Jednak proto, že to, co vyroste v lese, vyroste přirozeně bez zásahů chemie, a pak proto, že jehličí, listí, ale i šišky příroda vybavila i celou škálou zdraví prospěšných látek. 

Síla národního stromu

V lesích smíšených se zaměřte na lipové listy. Lipové odvary se v lidovém léčitelství podávají při chřipkách, kdy zmírňují její příznaky a krátí dobu rekonvalescence, také se jich využívá jako prostředku ke zmírnění horečky. Lípa totiž podporuje pocení. Umí také pročišťovat krev, preventivně tak může pomáhat jako prostředek proti žilním zánětům nebo nemocem, které jsou odvislé od ucpání žil. Lipové listy můžete přihodit do zeleninových salátů, do smothies, také je můžete nasekat na malé kousky a posypat jimi chléb s máslem. Lze je i sušit a mlít a následně používat jako příměs mouky, toho se mimo jiné hojně využívalo v průběhu druhé světové války, kdy byl obecně mouky nedostatek. Mouka z lipových listů skvěle poslouží i jako zahušťovadlo, můžete ji využít například v polévkách nebo omáčkách.

Kromě listů se sbírají i lipové plody. Sušené a mleté mohou nahrazovat kávu a překvapivě podobně i chutnají. Díky francouzskému chemikovi Missovi si můžete vyrobit i lipovou „čokoládu“ anebo také „med“. Ale až na přes rok. Používají se k tomu totiž pupeny a květy, kterých se už lípy zbavily.

Zelí bez zelí a špenát bez špenátu

Kulinárně i léčebně zajímavé jsou ale i listy ostatních stromů. Tak například bukové listí celkově posiluje obranyschopnost, také má dezinfekční účinky. V lidovém léčitelství se připravují i odvary z listí a kůry, které se podávají také ke zmírnění zažívacích potíží. Odvar z bukových listů se používá i na různá plicní onemocnění. Usnadňuje dýchání a mírní záněty.

V kuchyni si můžete vyzkoušet například bukové zelí. Listy nakrájíte nadrobno, vložíte do hrnce, zalijete vodou nebo vývarem a podusíte. Mezitím si můžete zpěnit cibulku, přidat k ní kostičky slaniny, zaprášit moukou, provařit a bukové zelí tím zahustit. Dochucovat můžete jako stejně, jak je obvyklé, cukrem, octem, solí a pepřem.

Listy všech jedlých stromů můžete také fermentovat, nakládat a využívat podobně jako vinné listy. Nejlépe se k těmto účelům ale hodí ty javorové. Můžete je naplnit masovou směsí, zalít sugem a dopéct v troubě, nebo je ochutnat na tradiční středomořský způsob, kdy listy naplníte směsí z rýže, ke které přidáte cibuli, čerstvou zelenou cibulku, kopr, majoránku, sůl, pepř, olivový olej a mátu a naplněné podlité listy podusíte.

Pokud byste narazili na lísku, naberte si plnou náruč, je z ní skvělá obdoba špenátu. Listy musíte spařit a blanšírovat, aby si zachovaly barvu, stejně jako u špenátu. Lístkový špenát můžete zahustit bešamelem, do kterého přidáte i muškátový oříšek. Jde o velmi chutnou záležitost.

Píchající ochucovadla?

Jehličí anebo šišky jsou ceněny pro příznivý vliv na imunitní systém. Borovice dokáže snižovat i stres a napětí, zmírňovat účinky nachlazení a kašle, smrková pryskyřice i šišky, obsahují terpentýnovou silici, která zase pomáhá rozpouštět hleny, celkově uvolňuje dýchací cesty, usnadňuje vykašlávání, také tiší bolesti kloubů, svalů a celkově posiluje organismus.

Z mladých výhonků jehličnanů, obvykle smrků, se připravuje skvělý „med“, který se doporučuje přidávat k pečenému masu, jehličí lze také rozdrtit a ochutit jím sůl, což je úžasný chuťový zlepšovák na celou grilovací sezónu. Borovicové nebo smrkové jehličí ochutí i olej nebo ocet.  Platí ale, že byste si ke sběru měli v tomto čase vybírat co nejmladší stromky a přidat na množství. Samotná příprava je víc než snadná a v obou případech probíhá za studena, kdy větvičky necháte jen louhovat. Pokud se rozhodnete vyzkoušet ochucený olej, použijte jako základ olej řepkový. Z hlediska evropské legislativy totiž splňuje parametry výživových tvrzení pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin (více než 70 procent) a má rovněž vysoký obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin. Navíc je skvěle využitelný ve studené i teplé kuchyni. Borovicový nebo smrkový olej využijete při přípravě grilovacích marinád, také do salátů, můžete jím potírat i kuře před pečením nebo jím potírat pečené brambory. Jehličí se dá také rozemlít a přidávat do těsta.

V lese nenechávejte ani šišky, můžete je opékat na pánvi společně s masem či rybou, aby surovině dodaly přirozené lesní aroma anebo si z nich připravit „med“. I jeho příprava je snadná. Šišky jen omyjete a vaříte půl hodiny, poté vodu přecedíte, přidáte cukr a vaříte za občasného míchání do zhoustnutí. „Med“ následně můžete využít do omáček, marinád, ale i k přípravě domácích limonád.

Text Jana Tobrmanová Čiháková, foto shutterstock