24.07.2023 Jana Čiháková
Alkohol je jen jeden, liší se pouze jeho koncentrace. Přesto je na jeho jednotlivé druhy z hlediska spotřební daně nahlíženo jiným způsobem.
Největší zátěž je uvalena na výrobce lihovin, ti do státní pokladny odvádějí minimálně 16 200 korun za každý hektolitr, což je částka několikanásobně převyšující například standardní taxu za víno ve výši 2 340 korun. Tedy respektive za šumivé víno, vína tichá dál zůstávají jediným alkoholem, na který se spotřební daň nevztahuje vůbec, což do jisté míry vytváří nejen nerovné podmínky, ale přispívá i k dezorientaci spotřebitelů…
„Státní instituce nižším zdaněním vytvářejí ve společnosti klamnou představu, že víno nebo pivo obsahují jiný alkohol. Tyto nápoje ale obsahují ten samý alkohol jako lihoviny, a co víc, vypije se ho ve formě piva a vína třikrát více. Spotřeba šumivého vína vzrostla za posledních 10 let o 90 procent, spotřební daň se u něj ale neměnila posledních 20 let. Nesystematičnost ve spotřebním zdanění způsobuje dezorientaci lidí, kteří pak mají pocit, že skleničku piva či vína nemusí řešit. Přitom, když vypiju dvě deci bílého vína, je to jako bych si dal tři malé panáky vodky,“ upozorňuje Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie.
V rámci iniciativy Pij s rozumem Unie též dlouhodobě upozorňuje, že zažitá představa o rozdělení alkoholu na tvrdý a měkký stojí tak trochu na vodě. Ve velkém 12° pivu je například alkoholu více, než ve velkém panáku vodky. Alkohol, ať už ve víně, pivu nebo lihovině, je chemicky stále totožný. Vzniká kvašením cukru obsaženém v ovoci, obilí nebo třeba bramborách, kdy se cukr mění na ethanol a oxid uhličitý. Alkoholické nápoje mají různou chuť, barvu či vůni, ale ve všech z nich je stejný alkohol, se stejnými účinky i se stejnými riziky.
Ani současná vláda nepřikročila k většímu narovnání podnikatelského prostředí u alkoholických nápojů. Součástí vládního konsolidačního balíčku je další navýšení spotřební daně na lihoviny, a to o 10 % v roce 2024 a poté vždy o dalších 5 % každý rok až do 2028. Vláda ve svém návrhu i přes doporučení řady odborníků opět nesáhla na víno.
„Politici se opakovaně uchýlili k diskriminačnímu jednání, kdy 2/3 celkového objemu alkoholických nápojů zůstaly nedotčeny a zvýšená daň se uvalila pouze na lihoviny. Toto rozhodnutí křiví podnikatelské prostředí a zcela jednoznačně nahrává některým zájmovým skupinám,“ říká Darebník a dodává, že jednostranným zvýšením spotřební daně na lihoviny dojde k přelití části spotřeby do nezdaněného vína a výsledkem tohoto nesystémového kroku bude snížení inkasa do státního rozpočtu, tedy přesně opačný efekt, než který si stanovila vláda.
Vláda daň na tichá vína i přesto zavádět nebude. Podle premiéra Petra Fialy nakonec při rozhodování o zdanění rozhodl fakt, že ani okolní země spotřební daň na tuto komoditu nemají. Její zavedení by znamenalo navýšení cen a tuzemská vína by přestala být konkurenceschopná. Ještě více by se tak projevilo znevýhodnění oproti jižním zemím, dané geografickou polohou a podnebnými podmínkami. Navíc by zavedení spotřební daně pro vinaře znamenalo administrativní zátěž. Totéž platí i pro stát – zřízení nové daně by s sebou neslo potřebu dalších úředníků. Odpůrci zdanění upozorňují, že vymáhání daně by bylo komplikované a správa daně velmi nákladná, potenciálně dražší než její finanční přínos. Zavedení spotřební daně by také mohlo mít nepřímo vliv na turistický ruch, který je zejména na jižní Moravě s vínem neodmyslitelně spjatý.
Již před zveřejněním konkrétní podoby konsolidačního balíčku se proti možnosti zdanění vína velmi silně ohradili vinaři, například Vinařská unie, ve které jsou sdruženi největší výrobci vín u nás. Podle jejího vyjádření je osvobození od daně efektivním způsobem, jak pomoci českému vinařství a vinohradnictví v boji s evropskou konkurencí. „V případě přijetí daně reálně hrozí, že Česko zmizí z vinařské mapy Evropy, jelikož ostatní země EU podporují své vinaře nulovou spotřební daní,“ vyjádřil se dokonce Ondřej Beránek, ředitel Bohemia Sektu. S výsledkem je spokojen také Svaz vinařů ČR. „Vinařství je jiné a zachování nulové spotřební daně si zaslouží. Je to tak všude ve vinorodé Evropě, jejíhož trhu jsme součástí. Proces vzniku vína od založení vinice až po naplnění do lahví nesnese srovnání s jakýmkoli jiným produktem,“ uvádí Svaz na svých stránkách.
Podporu získalo rozhodnutí také u řady politiků. Například hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich prohlásil, že víno je třeba vnímat spíše jako zemědělský produkt než jako alkohol, neboť je třeba jej nejprve vypěstovat. Stejnou logiku je však možné uplatnit i na další druhy alkoholických nápojů majících v našich zemích tradici – pivo i ovocné pálenky. Vinaři svou profesi však vidí spíše jako poslání, v řadě případů odkaz předků, na jejichž činnost navazují.
Zavedení spotřební daně by v první řadě pocítili spotřebitelé prostřednictvím vyšších cen, podle Svazu vinařů bychom za láhev zaplatili asi o třetinu více. Otázkou je, jakým způsobem by navýšení zahýbalo poptávkou po tuzemských vínech, či zda by si spotřebitelé začali více vína vozit ze zahraničí. Svaz vinařů si dokonce nechal vypracovat výhled, podle nějž je ekonomický dopad spotřební daně diskutabilní, při černém scénáři může být i záporný. Nižší prodeje a také méně zaměstnanců ve vinařském oboru by se projevilo propadem DPH i daně z příjmu a dalších odvodů. Narostla by také nezaměstnanost, neboť vinařství tvoří významný podíl v rámci zaměstnanosti v zemědělském sektoru, a to v oblastech, které s ohledem na pracovní nabídky patří k těm problematickým. Podle Svazu vinařů by se ukončení činnosti mohlo týkat desítek procent vinařství, v budoucnu by tak mohla plocha vinic klesnout až na deset tisíc hektarů. Na druhou stranu příklad vín šumivých ukazuje, že i se zavedenou spotřební daní může segment velmi výrazně růst každý rok.
Prezident Svazu vinařů Martin Chlad pro ČTK poznamenal: „Pro tuto chvíli jsme rádi, že vláda vyslyšela klíčové argumenty pro zachování nulové sazby, která je běžná ve všech evropských vinařských zemích. Je to ale do určité míry Pyrrhovo vítězství, protože daňové změny pocítíme jako podnikatelé a občané.“ Ani v rámci Evropské unie nejsou pravidla jednotná. Řada zemí má spotřební daň na víno zavedenou, jiné ji stejně jako Česká republika ponechaly nulovou, například Německo, Rakousko, Itálie, Slovensko nebo Španělsko. Vinařská velmoc Francie má spotřební daň zavedenou, ovšem jen v symbolické výši 0,03 eura za lahev. Ze sousedních zemí se daň platí pouze v Polsku, a to ve výši 10,20 Kč za litr. Polsko se však ve srovnání s Českou republikou významnou produkcí vína pyšnit nemůže. V tuzemsku je téměř 18 tisíc hektarů vinic a bezmála 1400 producentů vína.
11.09.2024 | Letošní úroda bramborám přeje, a tak nadešel čas vytáhnout oblíbené recepty a třeba v kuchyni i trochu experimentovat. Než se ale pustíte do domácích hranolek nebo bramboráku, osvěžte si, co vlastně o bramborách víte a jak vybrat tu pravou odrůdu nebo varný typ.
06.09.2024 | Světové ceny potravin se v srpnu mírně snížily. Pokles cen cukru, masa a obilovin totiž převážil nad zdražením mléčných výrobků a rostlinných olejů. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Cena cukru se podle zprávy dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky.
09.09.2024 | Poptávka po rýži se v Japonsku poprvé za deset let zvýšila. Může za to rekordní počet turistů a vysoká domácí poptávka. Neobvyklý růst poptávky přišel ve stejnou dobu, kdy vlna veder poškodila úrodu. Japonsko tak bojuje s nedostatkem rýže, která je považována v zemi za základní potravinu, a distributoři zvýšili ceny. Uvedl to ve své dnešní zprávě server Nikkei Asia.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.