Nic se nemá přehánět. 4 věci, kde je radno umět pracovat s množstvím

08.04.2021 Jana Čiháková

Zdravý životní styl, novodobá mantra, hýbe světem. Běháme, cvičíme, snažíme se jíst zdravě. Běžnou stravu obohacujeme o nejrůznější výživové doplňky. Dbáme na dostatečné množství bílkovin, vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Naopak omezujeme sacharidy a tuky. Ale všeho moc škodí. Tušíte, co s vaším tělem udělá nadmíra jinak zdraví prospěšných látek?

Není nic přirozenějšího než přání dobrého zdraví. Někteří se snaží víc, jiní méně a další zase moc. A ať to zní jakkoli podivně, i příliš velká snaha o získání lepší fyzické, potažmo psychické kondice, může vyznít zcela opačně.  Používejme tedy selský rozum, vnímejme řeč a signály svého těla a nelámejme věci přes koleno. I to by mohla být cesta k pevnějšímu zdraví a veselejší náladě nás i našeho okolí.

1. Mnoho vody

Nadměrná hydratace může vést k intoxikaci (otravě) vodou. K tomu dochází, když se množství soli a dalších elektrolytů ve vašem těle zředí příliš. Nastane tzv. hyponatrémie, stav, kdy se hladina sodíku stane nebezpečně, až fatálně nízkou. Smrt v důsledku nadměrné hydratace je sice vzácná, ale ne vyloučená. Barva moči je dobrým indikátorem stavu hydratace organismu. Bledě žlutá moč je v pořádku. Tmavší barva značí, že pijete málo, a naopak bezbarvá moč znamená, že jste hydratováni nadměrně. 

2. Hlavně ty bílkoviny

Chcete-li zhubnout, přidejte bílkoviny. Máte-li v úmyslu nabrat svalovou hmotu, udělejte totéž. Podobné rady můžete slyšet na každém rohu. Jsou založeny na smysluplném základě, nicméně i tady platí, že všeho moc škodí.

Bílkoviny jsou nezbytné pro bezvadné fungování organismu. Jsou stavební složkou tkání a buněk a mají mnoho dalších nezbytných funkcí v těle. V případě nedostatku sacharidů jsou to právě bílkoviny, které poslouží jako dočasný zdroj. Mají největší sytící schopnost a zabraňují nežádoucím ztrátám svalové hmoty.

Nadbytečný příjem bílkovin však může být pro lidský organismus nebezpečný, přestože jde o základní živinu. „Dlouhodobě vyšší příjem proteinů vede ke zbytečné zátěži ledvin i trávicího systému, což může být za určitých okolností u některých pacientů značně nežádoucí. Průměrný člověk by měl denně ve stravě přijmout něco mezi 0,8 až 1,3 gramy bílkovin na jeden kilogram tělesné hmotnosti. Při redukci či silovém tréninku je dobré příjem bílkovin po určitou dobu navýšit,“ vysvětluje MUDr. Lada Novotná, praktická lékařka z Prahy.

3. Nepostradatelná vláknina

Vláknina je pro lidské zdraví velmi prospěšná. Působí jako prevence řady onemocnění, má ochrannou funkci a snižuje hladinu LDL cholesterolu. Jako vláknina je definována ta část stravy, která je odolná vůči trávení a absorpci v tenkém střevu. „Dle výživových doporučení se optimální příjem vlákniny dospělého zdravého člověka pohybuje někde okolo 30 g denně. Zvýšený příjem je bezpředmětný, protože chybí relevantní důkazy o jeho pozitivním vlivu na lidský organismus. Naopak nežádoucí je vysoký příjem vlákniny pro děti mladší dvou let, protože může blokovat dostatek jiných, pro růst a vývoj nezbytných potravin,“ doplňuje MUDr. Novotná.

Přijímáte-li ze stravy příliš mnoho vlákniny, mohou se dostavit zažívací potíže (zácpa nebo průjem), hrozí i horší vstřebávání některých minerálních látek. Chcete-li navýšit konzumaci vlákniny, je třeba začít postupně, aby si trávicí trakt na změnu snadněji navykl.

4. A ještě víc vitamínů

V dnešní době se může zdát, že vše od balené vody přes ranní cereálie, až po pomerančový džus obsahuje uměle přidané vitamíny. To sice na první pohled vypadá jako skvělý způsob, jak si nutričně vypomoci, ale všeho moc škodí. Přestože většina z nás nekonzumuje megadávky vitamínů, můžete se nevědomky „zdravě“ předávkovat. Snídáte-li například obohacené cereálie, následně zkonzumujete energetickou tyčinku a mezi jídly si ještě dopřejete ten či onen doplněk stravy, překročíte tak relativně snadno doporučený denní příjem některých živin.

„Většina lidí si neuvědomuje, že konzumace vyššího než doporučeného množství vitamínů a nemá žádnou skutečnou výhodu, a ani neuznávají, že mohou existovat také jistá rizika,“ vysvětluje Johanna Dwyerová, vedoucí vědecká pracovnice v Úřadu pro doplňky stravy National Institutes of Health . „Dochází-li k vylepšování stále většího množství potravin, je pro spotřebitele téměř nemožné zorientovat se v množství mikroživin, které v průběhu dne zkonzumují. V tomto směru je třeba si uvědomit, že kvůli této praxi může nastoupit jakási novodobá dietní nerovnováha,“ doplňuje Dwyerová.

Text Lea Raif, foto shutterstock