NÍZKÁ KVALITA RAJČAT ZE SKLENÍKŮ? NEBUĎTE OBĚTMI MÝTŮ

15.02.2022 PETR HAVEL

Česká republika bohužel nemá optimální podmínky k celoroční produkci celé řady zemědělských komodit a v nejbližší době s tím nic neudělá ani globální oteplování, byť by bylo možná právě v tomto ohledu vítané. Jak ale zajistit čerstvé produkty každý den, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce?

Dovozy zeleniny a ovoce z velkých vzdáleností a exotických zemí sice zajistí dostatek všeho, ovšem ve snížené kvalitě. Plody je nutné sklízet v době, kdy zelenina nebo ovoce není ve stadiu optimální zralosti. Výsledkem je prodej takzvaných „podtržených“ produktů, které neměly možnost plně využít blahodárných paprsků slunce, což má často negativní vliv na senzorické vlastnosti. Pak je tady ale ještě jedno řešení - uzavřené systémy, které nabízejí pěstování ovoce a zeleniny, ale i chov ryb.

ZE SKLENÍKU, BEZ DUSÍKU

Předně je třeba podotknout, že skleníkové technologie nejsou to, co bývaly. Od 90. let velmi výrazně pokročily. Jde říct, že dnešní skleníkové produkty jsou nutričně hodnotnější, bez rizikových kontaminantů a také ekologičtější. Velkou úlohu hraje substrát, v němž se plodiny pěstují. Na rozdíl od polí a zahrádek totiž neobsahuje kontaminanty, například nadměrné množství dusíku, který je díky všeobecné kontaminaci životního prostředí při pěstování pod širým nebem ve výsledných produktech přítomný. Před dusičnany v přírodě přitom není možné uniknout, jsou přítomné všude kolem nás, zejména ve vzduchu, ale i ve vodě a právě v půdě.

Obsah dusíku v povrchové vrstvě minerální půdy kolísá mezi 0,1 až 0,15 procenty, což v praxi znamená, že se na jednom hektaru půdy nachází v ornici několik tun dusíku a obdobné množství obsahují i hlubší vrstvy půdy. Z půdy se dusík a jeho sloučeniny dostávají do rostlin, a tedy i do zeleniny. Poměrně logicky přitom platí, že nejvyšší obsah dusičnanů mají takové druhy zeleniny, které rostou nejblíže u země, případně přímo v půdě – například salát, pekingské zelí, červená řepa, kedlubny, špenát, ředkvičky aj. A skleníková produkce? Tam toto všechno odpadá…

CELÝ ROK

Rostliny v moderním skleníku dostávají řízenou a optimální dávku potřebných živin, což podporuje jejich nutriční hodnotu. Stejně tak lze řídit dobu „slunečního“, v tomto případě sice umělého, svitu, který ale vykoná stejnou službu jako paprsky slunce. Ve sklenících lze udržovat i správnou teplotu, takže rostliny ani neuschnou, ani neshnijí, což je opět v přírodě podle průběhu počasí stálé riziko. Jistou nevýhodou je sice spotřeba energie, existují však i skleníky s vlastním „biopohonem“, navíc šetřící zdroje vody. Na trhu už výpěstky z tuzemských skleníků jsou, a lze očekávat, že se jejich spektrum i objem rozšíří. Zatím jde především o rajčata.