20.03.2019 Jana Čiháková
Výnosnost zemědělství versus negativní dopad na kvalitu půdy a zdraví člověka? Klady vyvažují zápory a najít jednoznačnou odpověď není jednoduché….
Užívání pesticidů zabraňuje rozsáhlým ztrátám, uvádí se, že bez pesticidů by ztráty na produkci byly u obilnin kolem 30 %, u zeleniny 50 % a u ovoce dokonce až 75 %. Historicky tak stojí na roveň po boku šlechtění, vývoje hnojiv a rozvoje agrotechniky, kterým vděčíme za masovou produkci potravin a konec do té doby obvyklých vln hladomoru.
Přínos se tedy zdá být prokázaný, ostatně chránit pěstované plodiny před nákazou a parazity se snažili již naši předci. Ovšem stále mají spoustu nedořešených otátek.
Největším rizikem pesticidů je fakt, že zůstávají jak v ošetřené půdě, tak v samotných plodinách, čímž se dostávají po zkonzumování do lidského organismu. Mohou vyvolat akutní otravu, zvyšují ale také riziko rakoviny, Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. Škodí ale i přírodě: hubí i přírodniny a organismy, na které primárně necílí, znečišťují ovzduší a vodu. Riziková je i skutečnost, že leckteré jejich negativní dopady se mohou projevit až dodatečně, řada z pesticidů zůstává v půdě a ve vodě dlouhá léta.
Zatímco v Evropě je značná snaha o regulaci výroby a užívání pesticidů a hledání nezávadných alternativ, v rozvojových zemích v Asii a Africe se bohužel stále užívají látky s prokazatelně rizikovými účinky a dopadem na životní prostředí, navíc zde často chybí i potřebná legislativa, která by něco dokázala změnit skutečně na plošné úrovni.
Za stálým užíváním a dokonce nadužíváním pesticidů i ve vyspělém světě může stát také lobbing jejich výrobců. Finanční náklady spojené s vývojem a uvedením výrobku na trh jdou do milionů. Dnes na trhu existuje více jak tisícovka různých pesticidů, za řadou z nich ale stojí ve skutečnosti několik málo gigantických firem, které mohou ve snaze o větší zisk vykonávat nemalý tlak.
Problematické je i neopodstatněné nadužívání pesticidů samotnými zemědělci. Často je používají raději pro jistotu, aby nedošlo ke ztrátám, i když to není prokazatelně nezbytné. Náklady na pesticidy nejsou totiž tak vysoké jako na pokrytí případných zemědělských ztrát. Užití pesticidů je rovněž méně náročné než ošetřování plodin mechanickou kultivací nebo dokonce ručně. Cestou postupného omezování se ubírá i české ministerstvo zemědělství, které s účinností od 1. ledna 2019 zakazuje předsklizňovou aplikaci všech přípravků s glyfosátem na plodiny potenciálně určené pro potravinářské účely (například obiloviny a řepka).
Zemědělci by měli využívat přednostně postupy, které budou obecně minimalizovat potřebu použití chemických přípravků, tedy i glyfosátu. Je potřeba zdůraznit, že v omezování používání glyfosátu patří Česká republika v Evropě k průkopníkům, protože v ostatních zemích se o jeho omezení uvažuje až v budoucnu s blížící se dobou jeho úplného zákazu v horizontu 5 let.
Na podzim vydalo ministerstvo zdravotnictví v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách jak rostlinného, tak i živočišného původu víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů na roky 2019 – 2021. Plán se vztahuje na potraviny a na krmiva v rámci celého potravinového řetězce a stanovuje minimální počty kontrolovaných komodit, minimální počet odebíraných vzorků a rozsah analyzovaných reziduí pesticidů, který musí být naplněn. Na realizaci kontrol se poté podílí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Státní veterinární správa (SVS), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a Orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ).
V rámci kontrolních analýz se sledují jak hodnoty dnes již nepovolených přípravků, které bohužel v půdě, plodinách a potažmo živých organismech stále zůstávají (například poločas rozkladu již zmíněného DDT je až 20 let), tak i dnes nejpoužívanějších pesticidů. Celkově jde zhruba o osmdesát sledovaných látek.
Pesticidů se nelze zbavit ze dne na den, jejich omezování je ale rozhodně více než žádoucí. K tomu má vést hned několik kroků. Hledají a vyvíjejí se stejně účinné, ale méně škodlivé látky, ale i alternativní způsoby ochrany plodin, ideálně zcela přírodní cestou. Propracovaný monitoring a systém prognóz má zase napomoci správnému a přiměřenému dávkování i načasování použití pesticidů, ruku v ruce s ním by měl jít i přísný a zodpovědný systém kontrol jak dodržování stanovených postupů, tak užívaných látek. I v tomto segmentu se totiž objevují falzifikáty a přípravky s nepovoleným složením.
Nekriticky nelze argumentovat ani obavami ze zajištění dostatku potravy pro celosvětovou populaci – nejvíce chemických látek v zemědělství je celosvětově používáno při pěstování nepotravinových plodin
Odpovědí na snahu snížit objem užívaných pesticidů by mohly být podle některých odborníků i geneticky modifikované plodiny, které by byly odolnější vůči škůdcům a nemocem. Svou roli hraje i vzrůstající objem ekologického zemědělství, které se musí obejít jak bez pesticidů, tak umělých hnojiv a další chemie.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce se zaměřuje mimo jiné na kontrolu cizorodých látek v potravinách, ať už tuzemské produkce nebo dovážených ze zahraničí. Je v zájmu ochrany veřejného zdraví udržet množství kontaminujících látek na toxikologicky přijatelných úrovních. Proto jsou stanoveny maximální limity obsahu některých kontaminujících látek v potravinách. V případě překročení maximálního limitu SZPI uloží zákaz prodeje a stažení potraviny.
Jako zatím nejaktuálnější je k dispozici Zpráva o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v potravinách za rok 2017, která informuje právě o úrovni výskytu jednotlivých kontaminantů a reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu. V roce 2017 bylo SZPI odebráno a analyzováno v rámci monitoringu cizorodých látek 1997 vzorků, z toho v případě 907 šlo o sledování reziduí pesticidů. U 12 vzorků bylo zjištěno překročení maximálního limitu, což představuje z celkového počtu odebraných vzorků 0,6 % nevyhovujících.
12.09.2024 | Pět lidí skončilo ve Francii na jednotce intenzivní péče poté, co se nakazili botulotoxinem z kontaminovaného pesta. Jak dnes informoval zpravodajský server BBC News, otravu v departementu Indre-et-Loire v západní části střední Francie mohla způsobit místní značka omáčky z divokého česneku kontaminovaná nebezpečným neurotoxinem.
13.08.2024 | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) udělil internetovému obchodu s potravinami Košík.cz pokutu ve výši 1,8 milionu korun za zneužití jeho významného postavení na trhu. Společnost uznala své pochybení, využila možnosti narovnání a rozhodla se nepodat rozklad proti této sankci, jak ÚOHS uvedl ve své tiskové zprávě. Česká tisková kancelář (ČTK) se snaží získat vyjádření od firmy.
05.09.2024 | Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala prodej želatinových bonbonů, které obsahují látku muscimol. Jde o neurotoxin, tedy silný tlumič centrálního nervového systému, a halucinogen vyskytující se v muchomůrce červené. SZPI o tom informovala v tiskové zprávě.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.