03.09.2019 Jana Čiháková
V novodobé historii české a zejména evropské zemědělské a potravinářské problematiky byla málokdy vedena tak intenzivní, dlouhodobá a manipulativní kampaň, jako ta proti pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin a obecně proti GMO (geneticky modifikovaným organismům). Jejím vrcholem byl přelom tisíciletí a hlavním nositelem lobistická organizace Greenpeace. Ale nebylo to zbytečně “přitažené za vlasy”?
Je štěstí, že v ČR působila a působí celá řada vědců, kteří se snaží systematicky uvádět katastrofické údaje o GMO na pravou míru, ve světovém měřítku totiž platí tyto potraviny k největším strašákům současnosti. Tuzemští vědci byli také hlavními autory takzvané „Bílé knihy“, která shrnovala potenciální rizika GMO a zároveň kvantifikovala přínosy biotechnologií jak z pohledu dopadů na kvalitu a složení potravin, tak ale i na životní prostředí. Uvedená kniha nicméně nebyla pouze publikací z dílny našich autorů, ale zahrnovala výzkumné práce z řad vědců z celé EU. Přesto se toho o ní moc neví.
I v ČR se teze odpůrců biotechnologií prosadily v zemědělské praxi a i když byla naše země jedním z mála států EU (s celkem třetí největší výměrou ploch GM plodin), na jejímž území se pěstovaly obě povolené modifikované plodiny (kromě známé kukuřici odolné proti škůdcům také GM odrůda brambor Amflora s příznivějším složením škrobů pro průmyslové účely), postupně se tyto plodiny u nás pěstovat přestaly. Aktuální výzvy, jako je stále rostoucí počet obyvatel planety Země, snaha snížit zatížení životního prostředí chemickými prostředky i potřeba zvýšit nutriční hodnotu potravin, ale opět problematiku komerční produkce plodin vyšlechtěných prostřednictvím biotechnologií vracejí do hry. Zvláště, když se za desítky let domnělá rizika konzumace potravin vyrobených z GMO nepotvrdila, navíc za situace, kdy se postupně proměnily i samotné biotechnologie, které se staly „přirozenější“.
Právě „nepřirozenost“ GMO byla totiž jedním z hlavních nástrojů Greenpeace, jimiž tato organizace podněcovala strach spotřebitelů z něčeho, co je „proti přírodě“. Podstatou GMO je totiž přenesení genu z jednoho organismu do druhého tak, aby takto cíleně šlechtěný organismus získal nové vlastnosti, například právě vyšší odolnost proti škůdcům. V současnosti se ale stále více prosazuje metoda takzvané „editace genů“, při které není již do organismu vnášen gen „odjinud“, ale geny jsou přímo v původním organismu upravovány (editovány). Tato forma biotechnologie nese obecný název CRISPR a v současné době jsou díky této metodě šlechtěny organismy (především pak hospodářské rostliny) na celém světě. Dokonce i v EU, která se tímto snaží dohnat technologický pokrok, který byl na řadu let umrtven nebo výrazně omezen zmíněnou kampaní Greenpeace proti GMO.
V institucích EU předsudky vůči biotechnologiím ale přetrvávají, takže i Evropský soudní dvůr posoudil v minulosti CRISPR jako potenciálně rizikovou. Proti tomu se ale loni v září ohradila vědecká komunita požadující v článku v časopisu „Nature Biotechnology“ vědecké přezkoumání uvedeného rozhodnutí. „Jak bylo dobře zdokumentováno před více než 14 lety, rizika neúmyslných důsledků transgenních (přenos genů - pozn. red.:) přístupů nejsou větší než rizika konvenčních mutagenních přístupů,“ zdůraznili vědci. Pro přehodnocení přístupu ke GMO se ostatně už v roce 2010 ohradili i sami evropští zemědělci, také prostřednictvím petice, jejímž signatářem byla i ČR a kterou podepsaly tisíce zemědělců napříč celou EU. Ti v ní vyzvali mimo jiné k přijetí „takových pravidel pro přístup k novým zemědělským technologiím a nástrojům v Evropě, které jsou založeny na fundovaných vědeckých poznatcích a možnostech zemědělců, aby se udržela konkurenceschopnost evropských zemědělců na trhu“.
Ve světě přitom plochy, na kterých se pěstují GM plodiny, každoročně rostou. Podle poslední analýzy ISAA (mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie) došlo například v roce 2017 ve světě k nárůstu ploch s těmito plodinami na téměř 190 milionů hektarů, meziročně se plochy zvýšily o tři procenta. Pěstováním těchto plodin se také podle ISAA jen za 15 let ušetřilo na světě 473 000 tun pesticidů a k ochraně biodiverzity přispěly tyto plodiny ušetřením 108,7 milionu hektarů půdy. Podle zprávy „Global Socio-economic and Environmental impacts 1996-2015“ ušetřili také zemědělci za toto období až 18,6 % ochranných prostředků, pěstováním GM rostlin se snížila i produkce oxidu uhličitého. Například v roce 2015 se oxid uhličitý snížil o 26,7 miliard kilogramů.
Z pohledu spotřebitele jsou ale ještě důležitější takové vlastnosti GM plodin, které jsou nejen odolnější vůči škůdcům, ale mají také třeba vyšší obsah vitamínů a dalších, pro člověka příznivých látek. Známá je především takzvaná „zlatá rýže“ s vyšším obsahem vitamínu A, jejíž konzumace zachránila již miliony lidí trpících nedostatek toho vitamínu, „na spadnutí“ je však také registrace celé řady dalších plodin, ale i léčivých přípravků vyrobených prostřednictvím biotechnologií, například pro léčbu ztráty zraku v důsledku genetické poruchy sítnice. Ve Velké Británii dostali letos výzkumníci povolení k testování pšenice vyšlechtěné CRISPR, která má oproti běžné pšenici desetinásobně vyšší obsah železa, a také pro skupinu rostlin rodu Brassica, kam patří například zelí, brokolice nebo květák, se sníženým obsahem síry.
U také již testovaných rajčat zase CRISPR snižuje míru úbytku pektinu, což je druh vlákniny napomáhající trávení a snižující hladinu cholesterolu. Kromě toho vše nasvědčuje tomu, že pomocí technologie CRISPR bude možné léčit geneticky podmíněné nemoci, včetně rakoviny nebo artritidy, což se zatím testuje, a úspěšně, na myších. „Nově vyvinutá technologie, jež byla studována na myších, se může stát základem pro biomedicínský výzkum lidských dědičných onemocnění, jejichž léčba je v současné době omezená,“ konstatují vědci z University of California v San Diegu v práci, publikované nedávno v prestižním časopise Nature.
Tak či tak mají biotechnologie opravdu široké využití jak v medicíně, tak v ekonomice zemědělství, tak ve zlepšení nutriční hodnoty potravin. Budeme-li se ale na ně dívat bez předsudků.
09.09.2024 | Poptávka po rýži se v Japonsku poprvé za deset let zvýšila. Může za to rekordní počet turistů a vysoká domácí poptávka. Neobvyklý růst poptávky přišel ve stejnou dobu, kdy vlna veder poškodila úrodu. Japonsko tak bojuje s nedostatkem rýže, která je považována v zemi za základní potravinu, a distributoři zvýšili ceny. Uvedl to ve své dnešní zprávě server Nikkei Asia.
04.09.2024 | Zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky přinese zdražení zboží a služeb. Obchodníci budou nuceni promítnout zvýšené vstupní náklady do spotřebitelských cen. Návrh ministra životního prostředí Petra Hladíka je v rozporu s realitou tržního prostředí a ignoruje závažné ekonomické a sociální dopady na spotřebitele i obchodníky.
26.07.2024 | V evropském regionu umírá denně na následky konzumace alkoholu 2200 lidí, jak uvádí server rakouské televize ORF. Česká republika je třetí v pořadí evropských zemí s nejvyšší konzumací čistého alkoholu na osobu, po Gruzii a Rumunsku.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.