Olomoucké tvarůžky „zrály“ v Bruselu celých šest let

01.07.2010 Tomáš Miškovský

Němci a Rakušané na lopatkách! Vleklý spor o tvarůžky se po šesti letech konečně dočkal svého rozuzlení. Bruselský výbor pro zeměpisná označení se první červencový den kvalifikovanou většinou hlasů vyslovil ve prospěch zeměpisné ochrany Olomouckých tvarůžků v Evropské unii.

Výsledek hlasování je závazný pro Evropskou komisi, jejíž rozhodnutí o udělení zeměpisné ochrany bude jen formalitou. Olomoucké tvarůžky tak rozšíří řady českých zeměpisně chráněných specialit v EU.

„Jedná se o historický okamžik triumfu českého Davida nad německo-rakouským Goliášem,“ připomíná europoslanec Jan Březina nutnost vypořádat se s námitkami ze strany Německa a Rakouska.

„Žádost o přiznání zeměpisného označení Olomoucké tvarůžky byla naštěstí posouzena věcně a nezaujatě. Tváří v tvář evropské legislativě a jejím jasným kritériím pro přiznání zeměpisné ochrany se německé a rakouské námitky založené na vyvolání pocitu viny za odsun sudetských Němců sesypaly jako domeček z karet,“ komentuje čtvrteční průlomové rozhodnutí Březina, který se v Bruselu za Olomoucké tvarůžky všemi dostupnými prostředky zasazoval a vzal si žádost od okamžiku jejího podání takříkajíc politicky pod svá křídla.

„Tento den se rovněž zapíše zlatým písmem do dějin naší unijní diplomacie. Vytrvalost a obratnost našich vyjednavačů má výrazný podíl na tom, že šestileté úsilí o získání zeměpisné ochrany pro Olomoucké tvarůžky je příběhem se šťastným koncem,“ vyzdvihuje Březina podíl českých diplomatů na úspěšném výsledku. Březina připomíná, že cesta chuťového i pachového klenotu k zeměpisné ochraně byla trnitá, vždyť žádost o jejich zeměpisnou ochranu je stará jako naše členství v EU.

Když navíc v roce 2008 Rakousko a Německo vznesly námitky, bylo jasné, že náš čeká tuhý boj, zvláště když Evropská komise zvolila strategii mrtvého brouka, protože nechtěla zasahovat do citlivého sporu o výklad poválečných dějinných událostí. Nakonec se však po dlouhém období úporné zákopové války podařilo odpor Rakušanů a Němců zlomit.

„Součástí přijatého řešení je dohoda o pětiletém přechodném období pro používání názvu Olmützer Quargel na území Rakouska a Německa. Význam přechodného období spatřuji v tom, že Němcům a Rakušanům umožní psychicky se vyrovnat s výlučností vazby tvarůžků na olomoucký region a zároveň opustit mylnou představu, že výrobu tvarůžků mimo české území lze odůvodnit poválečným odsunem sudetských Němců. Důležité je, že Němci a Rakušané nebudou moci své napodobeniny vyvážet na český, ale ani evropský trh, a tak nekale konkurovat pravým Olomouckým tvarůžkům,“ vyjadřuje spokojenost s dosaženým výsledkem Březina.

Březina podotýká, že úspěch Olomouckých tvarůžků přichází půl roku po přiznání zeměpisné ochrany Jihočeské Nivě.

„Na poli sýrů se nám v poslední době nad očekávání daří. Po triumfálním evropském tažení nivy a tvarůžků zbývá ještě obhájit zájmy českého eidamu proti sebevědomému Holandsku, aby byla mozaika našich sýrařských úspěchů kompletní,“ připomíná Březina závěrem české námitky proti registraci Holandského eidamu a goudy.