OMEGA-3 V DOBĚ COVIDU: PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ JEJÍ PŘÍJEM?

03.01.2022 Eva Titzová, shutterstock

S ohledem na sílící pandemii onemocnění SARS-Cov19 se začíná stále častěji zmiňovat důležitost příjmu omega-3 mastných kyselin. Dokládá to i nedávná studie Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu zaměřená na prevenci chronických zánětů, která potvrdila, že omega-3 mastné kyseliny, které produkují protizánětlivé látky, jsou svými vynikajícími vlastnostmi účinným pomocníkem při pneumonii.

Pneumonie, nebo-li zápal plic, je v posledních měsících častou vážnou komplikací u onemocnění SARS covid-19.  Právě toto příkoří by měla zmírnit pravidelná konzumace zdrojů na tyto kyseliny bohatých. Dokázala to i studie, do které bylo zapojeno 160 pacientů, u nichž hned na počátku hospitalizace bylo diagnostikováno 20 mastných kyselin, které jsou nejvíce obsaženy v buněčných membránách. A stručně shrnuto: ti, kteří měli vyšší hodnoty omega-3 mastných kyselin s tzv. dlouhým řetězem (označované zkratkami EPA a DHA), měli mnohem větší šanci přežít. Podobné zkušenosti potvrzují i američtí nebo španělští odborníci. 

CO TĚLO POTŘEBUJE

Omega-3 mastné kyseliny lze charakterizovat jako soubor esenciálních mastných kyselin, nepostradatelných pro lidský organismus. Tyto mastné kyseliny (často označované také PUFA omega-3)  můžeme rozdělit na dvě skupiny – nasycené a nenasycené a lze je celkem snadno rozeznat podle jejich skupenství. Nasycené jsou při běžné pokojové teplotě tuhé, nenasycené naopak v tekutém stavu.Patrně ty nejdůležitější jsou kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA). 

RYBÍ OLEJ, VZPOMÍNKA NA DĚTSTVÍ

Kvalitním zdrojem kyseliny EPA je rybí olej. Jejími nejužitečnějšími vlastnostmi jsou snížení celkového a LDL („zlého“) cholesterolu, pozitivní vliv na imunitní systém, protizánětlivé účinky, regulace hormonálního systému, vliv na zlepšení cév a snížení rizika kardiovaskulárních chorob. Dostatečný příjem EPA má také blahodárný vliv na psychiku, neboť potlačuje projevy deprese.

DHA se vyskytuje rovněž v rybím oleji a v rybách samotných.  Tato kyselina přispívá v dětském věku ke správnému mentálnímu rozvoji. Jak uvádí Státní zdravotní ústav omega-3 mastné kyseliny pomáhají školákům s koncentrací a pamětí, zlepšují čtení, psaní, slovní zásobu, snižují hyperaktivitu. Dále podporuje správnou funkci imunitního a kardiovaskulárního systému, nervů, očí i buněčných stěn. Naopak nedostatek, a nejenom DHA, může mít za následek snížení odolnosti proti běžným infekcím, ale i špatnou kvalitu vlasů, nehtů a pokožky, může způsobit různé formy dermatitidy. Pokud by šlo o zcela zásadní nedostatek, mohou se dostavit vážné zdravotní potíže jako poruchy nervových funkcí, zhoršené vidění, poruchy paměti.

DOBRÝ ZDROJ

Jednoznačně nejlepším zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou mořské řasy a ryby, a to z tzv. studených vod. Ovšem je potřeba upozornit, že by se spotřebitelé měli mít na pozoru a vybírat z ověřených zdrojů, neboť ryby mohou za určitých okolností přestavovat riziko v podobě toxických látek. Mluvíme v tomto případě o těžkých kovech, zejména o rtuti, dioxinech či polychlorovaných bifenylech.

Dalším výrazným zdrojem omega 3 mastných kyselin jsou vlašské ořechy, chia, lněná a konopná semínka, lněný a řepkový olej, a také listová zelenina.

KDYŽ SE ŘEKNE IDEÁLNÍ MNOŽSTVÍ

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí jako doporučené denní dávky EPA a DHA v rozmezí od 100 mg do 250 mg. Je však potřeba rozlišit nejen mezi různými věkovými kategoriemi dětí, ale i mezi dospělými ženami (a ještě odlišit těhotné a kojící ženy) a muži. Obecně by mělo platit, že denní dávka těchto kyselin by měla tvořit asi 1/3 z doporučeného denního příjmu tuků. Na toto téma se vyjadřuje i profesor Ruprich a konstatuje, že dostatečný příjem omega-3 nelze prakticky v české populaci u nikoho najít. „Dá se ho dosáhnout, pokud má člověk v potravě vysoké dávky tučných ryb, jako jsou třeba losos, makrela a sardinky. Jinak nezbývá nic jiného, než konzumovat rybí olej, který se ale naštěstí prodává v mnoha variantách a je běžně dostupný v potravinových doplňcích v lékárnách. Doporučená denní dávka je pak uvedena na každém konkrétním potravinovém doplňku,“ vysvětluje profesor Jiří Ruprich.

Kupříkladu mezinárodně uznávaný odborník na omega-3 mastné kyseliny a autor omega 3 indexu prof. William S. Harris, Ph.D   (titul Ph.D  University of Minnesota a  postdoktorandské stáže v oboru Klinická výživa a metabolismus lipidů na Oregon Health Sciences University) také zmiňuje, že např. v období  těhotenství  roste výrazně potřeba DNA. Doporučuje denní dávku DHA 350 mg, ale většina žen přijímá, podle jeho vyjádření, pouze 60 mg. Jako ideální vidí konzumaci tučných ryb 2 až 3x týdně.

OMEGA-3 OPĚT NA VÝSLUNÍ

Jak už bylo zmíněno v úvodu, v posledních měsících se v souvislosti s pandemií koronaviru rovněž „skloňují“ omega 3 mastné kyseliny. Právě jejich dostatečné množství dokáže zvýšit schopnost organismu bránit se zánětu a leckdy i zachránit život pacienta. „Kdybychom obecně dodržovali nutriční doporučení, většina populace by netrpěla nedostatZem těchto kyselin“, říká profesor Ruprich.

Měli bychom tedy prokazatelné účinky omega-3 mastných kyselin v mnoha směrech, včetně pomoci při akutních respiračních onemocněních, brát vážně a stejně jako třeba ve Skandinávii jim dát jakoukoliv formou denně prostor v jídelníčku.