Omeleta, amoleta a palačinka. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?

23.04.2020 Radek Jaroš

Řekli byste, že první omelety jsou zmiňovány již ve staré perské říši? Pak se údajně přes Střední východ a severní Afriku dostaly do Evropy, kde v každé zemi dostaly svou místní svébytnou podobu.

No a ve francouzské Bretani přišly i k názvu omelette, který dal tomuto pokrmu jakýsi „standardní“ mezinárodní název. Samotný název omelette má prapůvod ve starofrancouzském výrazu lemelle znamenajícím tenký plech či čepel.

Vajíčka stačí

A dostáváme se ke složení omelety aneb rozdílu mezi omeletou a palačinkou.

Pravá omeleta je totiž pokrm, který se připravuje jen z čerstvých a kvalitních vajec bez použití mouky. Skutečně vydařená omeleta by měla být na spodní straně hnědá a na svrchní straně zářit zlatě. To se většinou povede, když se pánev během smažení nepřetržitě naklání. Čím více vajec se přidá a čím pečlivěji se ušlehají, tím vzdušnější omeleta bývá. Lze také našlehat zvlášť žloutky a bílky a sníh potom opatrně vmíchat do žloutků. Omeleta pak bude objemnější. Vůbec nevadí přidat trochu perlivé minerální vody, která našlehanou hmotu více zvláční.

Samozřejmě, že běžnou součástí každé omelety jsou různé další ingredience, zejména na bázi rozličného koření – v tomto vynikají zejména Francouzi. Někdy bývá součástí omelety i vmíchaná zelenina, sýr či houby – to je zase běžnou součástí tzv. frittaty, což je italská odnož omelety.

Hotová omeleta se pak často podává s nějakou lahodnou náplní (sýr, šunka, maso, zelenina atd.), anebo s bohatou oblohou.

Mistr světa amoleta

Dostáváme se k názvu „amoleta“, který je obecně brán jako synonymum pro název omeleta a takto je i prezentován například ve Slovníku spisovné češtiny. Jíte-li amoletu, měli byste mít tedy v ústech omeletu… Jenže, my jsme doma říkali amolety palačinkám. Já pocházím z Moravy, jak to máte s amoletami vy?

Palačinka od slova placenta

Ano, latinský výraz placenta stojí skutečně u původu dnešního názvu tohoto pokrmu. Ale pozor, jde o placentu ve významu „koláč“ coby jídlo… Takto odvozený název se používá v Rakousku (Palatschinke), Česku (palačinka), Slovensku (palacinka) a Maďarsku (palacsinta). Všude jinde na světě se palačinky nazývají jinak… v anglosaských zemích „pancakes“, ve Francii „crepes“, v Itálii „crespelles“, v Německu „Pfannkuchen“… atd. Samotný původ tohoto oblíbeného jídla bychom pravděpodobně našli ve Francii, konkrétně v Bretani, kde se připravovaly původně z pohankové mouky. Na přípravu palačinek existuje nepřeberné množství receptur, ale spousta lidí vám budou tvrdit, že nejlepší jsou právě ty nejjednodušší…

Pravé palačinky dělá mouka …

Pokud jde o rozdíl mezi omeletou, pak je to zejména v tom, že palačinkové těsto je lité polotekuté těsto a připravuje se z mléka nebo sodovky, hladké nebo polohrubé mouky a malého množství práškového cukru (při větším množství cukru se připaluje). Vejce obsahují palačinky samozřejmě také - přidávají se buď celá nebo jen žloutky, a těsto se vždy mírně osolí.

Podobně jako v případě omelet existují palačinky ve sladké či slané variantě.

Zdá se však, že v případě palačinek, alespoň v našich luzích a hájích, převažuje sladká varianta. Nedílnou součástí palačinek jsou různé sladké či slané náplně.

Po naplnění marmeládou, ovocem nebo třeba špenátem se buď stáčejí (rolují), nebo překládají, a v případě sladké varianty bývají posypány cukrem, čokoládou, ořechy atd.

Výsledkem bývají kulinářské zázraky, kterých jsou někteří lidé schopní zkonzumovat neuvěřitelné množství. Ve světě se pořádají i soutěže v pojídaní palačinek … Věřte, nevěřte, vítěz jedné takové soutěže v Rusku těsně před dekorováním zemřel, údajně na následky udušení z toho, jak se vehementně palačinkami ládoval …