Kvalita je pro farmářské prodejny zásadním kritériem. Proto síť prodejen Náš Grunt zavedla proces certifikace, který musejí jednotliví dodavatelé splnit, aby mohli své výrobky v síti prezentovat. Nejdůležitějším bodem je garance českého původu, kdy výrobci musejí doložit původ surovin. Dodavatel musí být menší lokální producent s původními technologiemi výroby bez nadbytečných náhražek.

Složení výrobku je nyní také nově hlídáno výživovým poradcem. A nechybějí ani namátkové kontroly, při kterých je kontrolován způsob zpracování. „Tento proces je zárukou, že se do prodejen dostane pouze kvalitní zboží, které naši zákazníci očekávají,“ vysvětluje spoluzakladatel sítě Jiří Málek.

Dotace na mléko pro školáky by měly v aktuálním školním roce 2013/2014 zůstat na úrovni minulého roku, kdy činily přibližně 56 milionů korun. Programu by se mělo zúčastnit opět asi 3000 mateřských, základních a středních škol, tedy 45 až 50 % z celkového počtu. V uplynulém školním roce bylo v rámci programu dodáno celkem 13,3 milionu dotovaných mléčných produktů.

Odhadovaná výše národní podpory dosáhla bezmála 46 milionů Kč, dotace z unijních peněz činila 10,1 milionů korun. Program odstartoval v roce 1996, i když nejdříve bez dotací. Stát na něj začal finančně přispívat v roce 1999, od vstupu země do EU v roce 2004 začala na školní mléko posílat peníze také EU.

Češi v první potravinové sbírce vybrali 66 tun potravin ve prospěch potravinových bank a neziskových organizací. Potraviny pak byly předány potřebným v azylových domech, domovech pro seniory, dětských domovech či chudým rodinách. Lidé přispěli 55,5 tunami potravin, dalších 10,5 tun přidaly firmy, což představuje celkem 132 000 jídel.

Darující pomáhali potřebným přímo ve svém regionu, nejvíce potravin se vybralo v Praze a Moravskoslezském kraji. „Je to neuvěřitelný úspěch a jsem nadšena, jak velkou solidaritu vyjádřili lidé v rámci prvního ročníku Národní potravinové sbírky,“ zhodnotila sbírku Pavlína Kalousová z pořádající platformy Byznys pro společnost.

Fórum Pijte s rozumem, které provozuje česká Unie výrobců a dovozců lihovin, se rozhodlo prozkoumat fungování rodinné osvěty v oblasti zneužívání alkoholu. Z provedené ankety vyplynulo, že podle většiny současných rodičů pije jejich generace více než generace jejich rodičů. Na tomto tvrzení se shodlo 60 % oslovených žen a 50 % mužů.

Překvapivé je zjištění, že stále existuje poměrně velké množství rodin, kde téma alkoholu vůbec nepřijde na přetřes. Zhruba čtvrtina respondentů prohlásila, že jejich rodiče alkohol nikdy nepovažovali za potenciálně škodlivý a stejné množství jej neoznačuje za nebezpečný ani při rozhovoru se svými dětmi.

Úroveň českých restaurací se pomalu lepší, Češi ale k jídlu stále nemají vztah tak jako lidé z jiných evropských zemí. V rozhovoru pro ČTK to uvedl Pavel Maurer, který od roku 1997 vydává průvodce českých restaurací. Vliv na zlepšování úrovně mají samotní hosté, kteří ve větší míře cestují a mají tedy autentické zkušenosti se zahraniční gastronomií.

„Ne, že bychom letěli střemhlav jako raketa, spíš jedeme pomalu jako vlak,“ uvedl Maurer. Pomalý posun je podle něj dán i tím, že Češi nemají stále takový vztah k jídlu jako třeba Maďaři, Italové nebo Francouzi: „Bohužel jsme stále jedlíci velkých talířů, kde toho moc a hlavně, aby to nestálo moc peněz.“