Pitný režim: Co je málo a kdy vám hrozí aquaholismus?

15.03.2019 Jana Čiháková

Okolo pitného režimu koluje mnoho mýtů a orientovat se v tom, co je vlastně správně, není lehké. Pravdou však je, že lidí, kteří dodržují pitný režim alespoň z velké části tak, jak by se mělo, u nás moc není. Existují pouze dva extrémy – lidé, kteří pijí málo, a ti, kteří pijí až moc. Správně samořejmě není ani jedno a na zdraví se negativně podepisují oba přístupy stejně.

Vodu potřebují všechny orgány, tkáně a buňky v lidském těle. Dostatek tekutin zajištuje jejich správný chod a ovlivňuje i vylučování škodlivin z organismu. Věděli jste například, že už když tělo ztratí 1 až 2 % tekutin, dochází ke snížení výkonu i schopnosti koncentrace o 20 %? Denní ztráty tekutin jsou přitom v průměru spočítané na 1,75 až 2 litry tekutin denně.

Ve chvíli, kdy toto množství pak organismus nepřijme, můžeme časem čelit i nepříjemným zdravotním problémům. Z krátkodobého hlediska dochází k bolestem hlavy, špatné kondici pleti, tlaku v žaludku, poruchám soustředění i prudkým výkyvům nálad, po delší době se mohou přidat onemocnění závažnějšího charakteru, jako je vznik močových a ledvinových kamenů, zánět močového měchýře či slepého střeva nebo selhání ledvin a kardivaskulárního systému. Riziko dehydratace se pak zvyšuje u dětí a starších osob. Ani jedna ze skupin totiž nepociťuje žízeň, která nás, dospělé, obvykle varuje, že už je nejvyší čas se napít. I když pocit žízně už je skutečně poslední varování. Mezi ukazatele, podle kterého se lze jednoduše orientovat, je barva moči. Tmavá a hustá moč značí, že je váš příjem tekutin velmi podceňovaný.  

Moc vody škodí

I nadměrný příjem tekutin může naše zdraví ohrozit. V současné době přibývá lidí, kteří jsou posedlí pitím vody. V klinické praxi už se pro tuto závislost vžil pojem aquaholismus. Mluví se o něm ve chvíli, kdy člověk dlouhodobě pije přes 5 litrů vody denně a pakliže se mu jí nedostává, vykazuje stejné abstinenční příznaky, jako napříkad kuřák bez cigarety. Kromě toho, že na sebe tito lidé vyvíjejí psychický tlak, zatěžují všechny orgány látkové výměny. Zvlášť ledviny nestíhají odbavovat tolik tekutin a mohou selhávat. Již jsou známé i případy kolapsů z příjmu nadměrného množství tekutin, jejímž průvodním znakem je otok mozku. 

Jak je to tedy správně?

Říká se: ,,všeho s mírou”. I my bychom se měli naučit najít rovnováhu mezi těmito extrémy a naučit se pít tak, aby nás žízeň varovat nemusela, ale zároveň jsme se zbytečně ani nepřepíjeli. Dokonce není ani podmínkou vypít tolik protěžované 2,5 až 3 litry tekutin denně. Podle posledních výzkumů profesorů Stanleyho Goldfarba a Dana Negoiany z Univerzity of Pennsylvania ve Filadelfii neexistuje žádný ověřený důvod, aby se zdravý člověk v mírném klimatickém pásmu nutil vypít denně takové množství tekutin. Potřeba tekutin se odvíjí od věku, tělesné konstituce, fyzické zátěže i pohlaví. Univerzální pomůckou je vaše váha. Podle doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin platí, že dospělý člověk by měl vypít zhruba 30 až 40 ml tekutin na každý kilogram své váhy. 

Ideální je přitom pít průběžně v menších dávkách, přičemž bychom měli myslet na to, že větší část tekutin se doporučuje vypít dopoledne, odpoledne a navečer bychom měli pít obecně méně, abychom nezatěžovali ledviny. 

Pitný režim není jen voda

Nutno take připomenout, že pitný režim není jen voda, ale řadí se do něj veškeré tekutiny, to znamená i ty, které přijímáte ve stravě. Zde se opět svět potýká s řadou mýtů o tom, co všechno se nezapočítává do přijatých tekutin. Podle odborníků si ale můžete započíst polévky, ovoce, zeleninu, dokonce i mléko. Obecně se řiďte poučkou, že pokud přijímáte potraviny nebo nápoje, které odvodňují, přidejte sklenici vody. To platí zejména u alkoholu nebo silné kávy. 

Co pít, je otázkou vašich chuťových preferencí. Tělu je samozřejmě nejpřínosnější pramenitá voda. Vhodné jsou i ovocné a zeleninové šťávy, domácí limonády, neslazený čaj. Zkusit můžete i vodu z kokosu, která je plná vitamínů a minerálních látek, kterými rozhodně nic nezkazíte. Opatrní buďte při pití minerálních vod. Denní zastoupení v pitném režimu obecně mají a jsou tělu prospěšné, avšak neměly by tvořit více než 0,5 litru z celkového příjmu tekutin.