Po ránu a po obědě raději ne: Kdy si vychutnat šálek kávy?

08.03.2019 Jana Čiháková

Káva má povzbuzující účinky, ale ne když si ji dáte ráno. Přičítají se jí preventivní účinky proti rakovinnému bujení, ale současně dokáže bolestivě podráždit žaludek. Ačkoli historie pití kávy v Evropě sahá do počátku 17. století, vědci přicházejí stále s novými fakty, jak, kdy a proč kávu správně pít.

Káva není jen nápoj. Ať už ji pijete pro chuť, povzbuzení, nebo jen tak ze zvyku, jistě vnímáte, že má na vaše tělo a psychiku specifický vliv. Právě to z ní dělá jeden z celosvětově nejoblíbenějších a nejvíce konzumovaných nápojů. A také hojně diskutovaných. Neustále je podrobována testům a výzkumům, které se snaží odhalit, v čem všem může být lidskému organismu prospěšná, jak z ní dostat ještě více pozitiv, a čím si naopak neubližovat.

Zamáčknout budík a uvařit kávu

Káva mnohým  z nás dělá společnost již od brzkého rána. Možná i vy hned po vypnutí budíku míříte do kuchyně zmáčknout knoflík rychlovarné konvice nebo překapávače, abyste si dopřáli pravidelnou dávku nutného povzbuzovače. Podle závěrů výzkumu Uniformed Services University of the Health Sciences v americké Bethesdě právě v tomhle však děláte chybu.

Kofein, který je v kávě obsažený, skutečně dokáže lépe zkoncentrovat myšlenky, zahnat únavu a udržet pozornost. Pokud si kávu dopřejete během dne, kdy jste po odvedené práci unavení nebo nesoustředění, pocítíte po chvíli viditelný rozdíl a novou vzpruhu. Vědci kávě její povzbuzující účinky neupírají, ale varují před špatným načasováním její konzumace.

Vlny únavy a koncentrace totiž v lidském organismu probíhají i bez podobných berliček. Na svědomí je má mimo jiné tělu vlastní hormon kortizol. Ten reaguje na sluneční světlo a kolísá v tzv. cirkadiánním rytmu – podle toho, zda jsme vystaveni světlu nebo tmě. Ráno, když vstáváte, jeho produkce v těle vrcholí a startuje vás sám o sobě, podobně jako šálek kávy. Pokud byste si tedy zhruba mezi osmou a devátou ranní skutečně dopřáli dávku kofeinu, narušujete tento přirozený  rytmus těla.

Šálek kávy vypitý ráno ovlivňuje produkci kortizolu, a pokud jste zvyklí dopřávat si ho pravidelně v okamžiku, kdy si ho tělo ve skutečnosti vůbec nežádá, naučí se tělo být vůči jeho vlivu rezistentní. Až příště budete potřebovat nakopnout v okamžiku, kdy na vás skutečně padá únava a nesoustředěnost, káva na vás nemusí zabrat. Navíc bude váš cirkadiální systém narušen, což se může projevit nejen únavou, ale i problémy se spánkem a koncentrací.

S kávou tedy počkejte až na dopolední hodiny, mezi devátou a desátou hodinu. Odpoledne ji můžete pít bez obav mezi půl druhou a pátou hodinou. Mezitím raději ne, zhruba od dvanácti do jedné a poté mezi půl šestou a půl sedmou produkce kortizolu v těle přirozeně vrcholí.

Po obědě pomůže vytrávit

Dopřát si po hlavním jídle dne šálek kávy, aby jídlo pěkně slehlo, tedy podle pravidel cirkadiálního rytmu není vhodné, obědváte-li v pravé poledne, budete si muset půl druhé hodiny počkat. Důvod, proč si kávu na vytrávení nedopřávat, tkví ale i ve způsobu, jak kofein narušuje přirozené trávicí procesy v těle. Kofein, obsažený nejen v kávě, ale i v černém čaji, na sebe totiž dokáže vázat železo, což trávicí procesy zpomaluje a zhoršuje. Může tak nejen prodlužovat pocit těžkosti v břiše, ale zhoršovat i vstřebávání dalších živin z potravy.

Dva šálky kávy už jsou moc

Dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) jsou pro zdravého dospělého člověka naprosto v pořádku i tři až čtyři šálky kávy denně. Pokud vám pomáhá regulovat krevní tlak, zahánět únavu a navozuje vám pocit pohody, nevzdávejte se jí. Jestliže po ní ale cítíte nepohodu v břiše nebo dokonce svíravé bolesti žaludku, křeče ve střevech nebo pálení žáhy, je na čase uvažovat minimálně o změně. Nemusíte hned kávu měnit za bylinkový čaj, ale zaměřit se na správný výběr kávy. Také nikdy nepijte kávu nalačno, je na prázdný žaludek příliš agresivní.

Kofein přispívá k peristaltice střev, což může být žádoucí pro pravidelné vyprazdňování, ale jestliže je míra této pomoci příliš velká, zkuste pít kávu bezkofeinovou. Můžete také zohlednit druh samotné kávy: arabica má nižší obsah kofeinu, robusta vyšší.

Arabika může být i řešením při jiných trávicích obtížích nebo pálení žáhy. Arabika je totiž káva zbavená kyselosti a dráždivých látek, je proto příznivější pro žaludek, ale i žlučník a játra. Robusta má zase výraznější hořkou chuť, což vyvolává dojem sytosti, takže může být funkčním placebem, pokud máte potíže s přejídáním. Jste-li třeba na nějaké oslavě, kde se stoly pod jídlem prohýbají, a vy máte nutkání se „tláskat“, i když už jste plni, šálek pressa z robusty vaše chutě zbrzdí.

Když léčí...

Určitě není lékem na skutečné zdravotní obtíže, díky svému složení ale dokáže přispívat k prevenci proti řadě civilizačních chorob. Je zejména bohatá na antioxidanty a polyfenoly, které brání buňky před účinky volných radikálů. Kvalitní káva je na antioxidanty bohatší než zelený čaj či leckteré ovoce, navíc obsahuje kyselinu chlorogenovou, která je rovněž velmi silným antioxidantem. Výzkum Univerzity v Záhřebu, který se zaměřoval na antioxidační potenciál kávy zpracované různými metodami zpracování, odhalil, že hodnoty antioxidačních látek byly nejvyšší u instantních káv.

Antioxidantům se připisuje prevence proti degenerativním poruchám mozku, diabetu 1. typu, předčasnému stárnutí a oslabení nervového a imunitního systému. „Jejich pozitivní účinek je dokázán např. také při snižování ukládání cholesterolu do cév, tedy ochraně kardiovaskulárního systému, a existují dokonce studie prokazující zabránění vzniku některých nádorových onemocnění,“ dodává doc. MUDr. Pavel Kohout, odborný garant Institutu kávy.

Klinické studie dále předpokládají, že díky pravidelnému pití kávy o 65 % klesá riziko vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Káva má v mozku snižovat tvorbu amyloidu beta, který je typický právě pro pacienty s Alzheimerovou chorobou.