POTRAVINOVÁ BANKA NENÍ OBCHOĎÁK, LIDÉ SI TO ALE PLETOU

03.11.2022 KATEŘINA KMECOVÁ

Ačkoli u nás potravinové banky začaly fungovat hned v porevolučních letech, o jejich existenci se ve větší míře veřejnost dozvěděla v souvislosti s bojem proti plýtvání potravinami. Na jejich služby se však již neobracejí jen nejchudší vrstvy obyvatelstva, v poslední době, symbolizované epidemií covidu, válkou a masivním zdražováním, míří pro balíčky se základními potravinami nové sociální skupiny, pro které je čím dál složitější obejít se bez pomoci.

Potravinové banky fungují v ČR od roku 1992, a to pod záštitou České federace potravinových bank. Ta je zastupuje na národní i mezinárodní úrovni a spravuje centrální sklad. Na regionální úrovni působí patnáct místních poboček, většinou tak platí, že v každém kraji působí jedna potravinová banka. Jejich hlavním podporovatelem je Ministerstvo zemědělství, od roku 2021 se do financování zapojilo i Ministerstvo životního prostředí, a to v rámci programu na omezování odpadu, které je s bankami také neodmyslitelně spojeno.

HLAVNĚ NE DO POPELNICE

Potravinové banky jsou neziskovými organizacemi, které shromažďují potraviny a distribuují je odběratelským dobročinným organizacím. Jejich prostřednictvím se pak potraviny dostávají k lidem v nouzi – především seniorům, rodinám s dětmi, matkám samoživitelkám, lidem bez domova, osobám s fyzickým nebo psychickým postižením. Potraviny putují od potravinových řetězců, z konkrétních potravinových sbírek, z evropského programu potravinové a materiální pomoci, od pěstitelů, producentů i jednotlivých dárců.

Většina potravin mířících do potravinových bank je takzvaně zachráněna, neboť by je za jiných okolností čekala likvidace, ačkoli jsou zcela bezpečné. Zpravidla jde o potraviny po konci doby minimální trvanlivosti, s poškozeným obalem nebo chybným označením. Takovéto produkty do prodeje nesmí, ale v potravinové bance najdou své uplatnění. Vzhledem k tomu největší podíl tvoří trvanlivé potraviny jako konzervy, těstoviny, rýže, luštěniny, dětské přesnídávky atd. Z obchodních řetězců míří celoročně do bank ovoce a zelenina, které jsou v pořádku, ale řetězce by je již na prodejnách neprodaly. Potravinové banky se tak staly důležitou součástí v boji proti plýtvání potravinami.

POMOC ZE VŠECH STRAN

Zásadní příval pomoci představují pravidelně pořádané sbírky, v jarním kole se podařilo vybrat celkově 431 tun zboží (388 tun potravin a 43 tun drogistického zboží). Sbírka probíhala v rekordním počtu 1194 obchodů, bylo se navíc možné zapojit i prostřednictvím oblíbených on-line obchodů. Češi v pravidelně pořádaných sbírkách od roku 2019 dokazují, že jim pomoc potřebným není cizí. Právě pravidelné sbírky jsou v podstatě jedinou příležitostí, kdy se do bank dostávají potraviny bezvadné – nepoškozené, bez prošlé doby minimální trvanlivosti.

Kromě účasti v potravinové sbírce můžeme pomoci i jinak. Často jsou na stránkách potravinové banky poptávány dobrovolnické pozice v jednotlivých pobočkách. Přispět je samozřejmě možné i libovolnou finanční částkou, za tyto peníze pak mohou potravinové banky nakupovat potraviny napřímo, pokud se skladové zásoby tenčí. Případně je možné pomoci potravinami, například pokud máte malý obchůdek s potravinami, z nějž by prošlé potraviny končily v popelnici.

PRO KOHO?

Potravinové banky zpravidla neposkytují pomoc napřímo, nýbrž prostřednictvím spřátelených neziskových organizací. Potravinová banka vám poskytne informace, na kterou dobročinnou organizaci v místě vašeho bydliště bude nejlépe se obrátit. Konkrétní přerozdělování je vždy v kompetenci místní potravinové banky. Mezi největší odběratelské organizace patří Klokánky, Domovy na půl cesty, Azylové domy, Rosa, Koaly nebo Armáda spásy.

Jak postupovat, pokud potřebujete potravinovou pomoc? Ideálně si vyhledejte banku, která působí ve vašem kraji a v seznamu odběratelských organizací zvolte tu, kterou máte z místa vašeho bydliště nejblíže. Není možné se dostavit přímo do potravinové banky a žádat o pomoc, banky působí jen jako shromaždiště a sklad potravin. Většina potravinových bank nemá ani své výdejny, ty jsou realizovány v rámci odběratelských organizací. Mezi bankami však existují i výjimky. Do Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj se mohou dostavit i jednotlivci, pokud mají doporučení od sociálky, OSPODu nebo nějaké neziskové organizace.

Potravinové banky nejsou sociálními organizacemi a nemají kompetence ani kapacity posuzovat, kdo má na materiální pomoc nárok. Při prvním kontaktu je většinou dostačující předložit jen občanský průkaz. Při opakované žádosti o pomoc je nutné potvrzení od neziskové organizace nebo sociálního úřadu, aby nedocházelo ke zneužívání pomoci. Sociální pracovník provede šetření, zda máte na pomoc nárok a skutečně ji potřebujete. I samy potravinové banky se samozřejmě snaží bránit tomu, aby docházelo ke zneužívání nabízené pomoci. Například ta ostravská si vypomáhá novým softwarem, který přispívá k účinnějšímu rozdělování humanitární pomoci.

OBROVSKÝ NÁRŮST POTŘEBNÝCH

Potravinové banky se potýkají v posledních měsících s velkým nárůstem osob, které se bez pomoci potravinové banky neobejdou. Jde zejména o dopad koronavirové epidemie a války na Ukrajině. „Potravinové banky shromáždily v roce 2021 přes 9300 tun potravin v hodnotě přes 425 milionů korun a pomohly více než 200 tisícům lidí prostřednictvím 1175 odběratelských organizací. Potřeba potravinové pomoci v ČR opět stoupla o více než 30 %,“ uvádí Česká federace potravinových bank. V jednotlivých krajích může být nárůst i vyšší.

Válka na Ukrajině má za následek nejen obrovský přísun uprchlíků, kteří aspoň zpočátku byli často na pomoc z potravinové banky zcela odkázáni, ale také nárůst cen pohonných hmot, energií a potravin. To v konečném důsledku dovádí do potravinových bank další a další potřebné, kteří se v minulých obdobích byli schopni o živobytí postarat bez cizí pomoci. Nárůst je zcela bezprecedentní, pohybuje v řádu desítek procent. Na druhou stranu znamenal začátek válečného konfliktu také obrovskou vlnu solidarity ze strany výrobců, řetězců i jednotlivých dárců. „Počet lidí v nouzi závislých na potravinových bankách výrazně narůstá. Důvodem je nejen dva roky trvající koronavirová krize, která připravila mnoho Čechů dlouhodobě o výdělek, ale rovněž zdražování promítající se do všech potřeb obyvatel. Lidí, kteří přicházejí pro potravinovou pomoc, je bohužel stále více,“ uvedla Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank.

ŽÁDNÝ SEZNAM

Pro pomoc si často míří senioři, kteří se potýkají s tím, že po zaplacení povinných plateb jim již na jídlo nezbývá. Velkou skupinou jsou také matky samoživitelky a lidé, kteří přišli o práci. Ti však pomoci potravinové banky využívají většinou jen po omezené překlenovací období, než si najdou novou práci. A pak jsou tu samozřejmě ti, kdo nikdy nepracovali, ani to nemají v úmyslu. Většina potřebných bývá podle vyjádření pracovníků organizací bezproblémová a vděčná za darované potraviny. Pochopitelně se ale najdou i tací, kteří se dožadují svých práv a zlobí se, pokud v balíčku nenajdou to, co by si právě přáli. Potravinové banky poskytují nenárokovou pomoc, negarantují žádnou podporu. Mohou rozdat jen takový objem potravin, které samy dostanou. Nelze si tedy ani vybírat konkrétní potraviny. Většinou se v balíčku nacházejí základní potraviny, jako jsou těstoviny, rýže, olej, mléko, cukr, ovoce, zelenina, pečivo, případně sladkosti. Při výdeji potravin jednotlivců, existují i omezení – například maso smí být odevzdáváno jen organizacím s certifikovanou kuchyní, nikoli jednotlivcům.