Potravinové alergie u dětí

19.03.2009 Martin chlup

Potravinové alergie jsou častým jevem především u dětí. Odborníci se i přes určité rozdíly v jednotlivých zemích většinou shodují na tom, že v poslední době dochází k nárůstu počtu potravinových alergií i alergií celkově. Přesných údajů o potravinové alergii u dětí ve věku 0–3 roky je ale velmi málo.

ÚVODEM

Americká studie z roku 1989 uvádí výskyt potravinové alergie ve věku 1–3 roky celkem u 7,4 % dětí. Současná studie, provedená britskými lékaři, zkoumala alergické projevy u 969 dětí narozených během tří po sobě následujících let na ostrově Wight. V prvním roce věku byla u 2,2 % dětí zvýšená citlivost na potravinové alergeny (testovalo se kravské mléko, vejce, pšenice, arašídy, seznam a ryby). Ve věku dvou let se zvýšená citlivost na některou z těchto potravin objevila u 3,8 % dětí, ve třech letech věku tomu tak bylo u 4,5 % dětí. V jiné současné studii byla potravinová alergie přímými testy prokázána u 5 % tříletých dětí. Tyto výsledky v porovnání s americkými z roku 1989 tedy nárůst počtu potravinových alergií u malých dětí neprokazují.

NEJBĚŽNĚJŠÍ POTRAVINOVÉ ALERGIE U DĚTÍ

Nejčastěji se vyskytla alergie na kravské mléko, vejce a arašídy. Alergie na mléko ve třetím roce věku vymizela u 80 % pacientů a na vejce u 50 % pacientů. Alergie na arašídy zůstala s věkem nezměněna. Je pozoruhodné, jak vysoký byl výskyt alergie na arašídy v takto nízkém věku, kdy by s nimi děti neměly ještě vůbec přicházet do styku. Kontakt je patrně zprostředkován různými jinými potravinami kontaminovanými příměsí arašídů.

VHODNOST BIOPRODUKTŮ A BIOPOTRAVIN

Biopotraviny by oproti běžně produkovaným potravinám měly být zdravější, protože neobsahují (až na výjimky) přídatné látky, neobsahují škodliviny z pesticidů a herbicidů. Vzhledem k ekologicky čistému původu potravin tedy můžeme říci, že jsou tyto produkty vhodnější než běžné potraviny, a to nejen pro děti s potravinovou alergií. Je ovšem samozřejmé, že pokud je dítě intolerantní např. na lepek, pak mu ekologicky vypěstovaná biopšenice nepomůže. Obecně se však dá říci, že konzumace biopotravin představuje pro dětský organismus menší zátěž. Rozhodně se můžete spolehnout na to, že neobsahují „éčka“ a další problematické látky. Na obecné zásady dětského stravování jsme se ptali MUDr. Moniky Čermákové z alergologické ambulance Polikliniky Vinohrady.

KDY ZAČÍT DÁVAT DÍTĚTI POTRAVINY, KTERÉ OBSAHUJÍ ALERGENY, NAPŘ. LEPEK?

Doporučuje se začít nejdříve od sedmého měsíce. Pokud je v rodině výskyt nějaké alergie – u sourozenců či rodičů – doporučuje se oddálit nasazení dalších alergizujících potravin, jako jsou např. ryby, ořechy, až do 1 roku věku dítěte. Nicméně dle posledních studií se ukazuje, že pozdější nasazení nebo úplné vyloučení potravin s alergizující zátěží u dětí, které nemají na tyto potraviny prokázanou alergii, z dlouhodobého hlediska (vyšetřovány byly děti ve věku 5–7 let) vede k většímu výskytu alergiků na tyto konkrétní potraviny. Podle teorie, která se váže k tomuto poněkud překvapujícímu výzkumu, se v kojeneckém a batolecím věku vytváří v organismu tolerance na všechny možné alergeny.