PŘELAĎTE NA ÚSPORNÝ REŽIM: 4 KROKY K ŠETŘENÍ

05.08.2022 Jana Čiháková

Otázka finanční náročnosti nákladů vynaložených za potraviny je na denním programu, bohužel, a současné vyhlídky nepočítají se zásadní změnou scénáře. Je zřejmé, že šetřit je a bude potřeba. Ovšem je také nutné vzít úsporný režim za správný konec.

Současná situace vidině světlých zítřků moc nenahrává. Raketově vzrostly výrobní náklady! „Od začátku roku vlivem zdražení energií, surovin či pohonných hmot o 30 až 60 procent. A to se do cen zatím ještě úplně nepromítly,“ upozorňuje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Jak se bude situace vyvíjet dál, je otázkou, která může mít mnoho reálných podob. V každém případě je potřeba počítat s tím, že ceny ještě poskočí. Je tedy nejvyšší čas zavést určitá opatření – například některý z těchto kroků. 

BEZ PLÁNU ANI RÁNU

Z dat poslední zprávy Evropské komise, která se týkala plýtvání jídlem, vyplynulo, že domácnosti vytvářejí 53 procent potravinového odpadu. Významná část odpadu přitom vzniká z potravin, kterým skončilo datum použitelnosti (minimální trvanlivosti). Nejde přitom o potraviny cenově podprůměrné, v předních liniích si stojí položky poměrně nákladné – zejména živočišné (masné a mléčné) výrobky, také zelenina a ovoce, v měsíčním objemu vyhodíme i mnoho výrobků pekárenské produkce.

Vysoké procento zapříčiňují především neuvážené nákupy. Ačkoli se vlivem pandemie už začalo o tom, co, kdy a za kolik nakoupíme uvažovat ekonomičtěji, podíl zbytečně vynaložených nákladů za potraviny, které beztak končí v koši, je stále žalostně vysoký. Současný stav přitom není neřešitelný, v majoritním procentu případů vede k nápravě prosté plánování. S plánem, který jasně vymezuje denní finanční limity rodiny k pokrytí jejich stravovacích potřeb, lze velmi efektivně operovat, zvlášť jsou-li do rovnic dosazeny skutečné hodnoty daných potravin. Denní limity vypočítáte z celkového příjmu rodiny po odečtení nutných nákladů na bydlení, energie, ošacení, drogerii a dopravu a vydělíte ji 30 (průměrný počet dní v měsíci).

Ať už chodíte nakupovat denně, anebo upřednostňujete nákupy ve větším objemu v delším časovém rozmezí, bude se vám lépe pracovat s jasnou představou o tom, co a za kolik budete připravovat daný den (případně dny). Veďte si proto jídelníček a zkuste si jej propočítat. Pokud například víte, že váš optimální rozpočet je 100 korun na osobu na den, budete vědět, že večeře pro čtyřčlennou rodinu by se měla vejít do částky cca 100 až 120 korun. Podle toho pak můžete nakupovat potraviny cíleně a v množství, ve kterém je spotřebujete.

ŽÁDNÉ ZBYTKY

Pojem Zero Waste, v překladu nulový odpad, se ve společnosti zapsal jako metoda, jak smýšlet ekologicky a uchránit planetu zbytečných těžkostí. Málokdo si proto v tomto kontextu spojí, že žít s minimem odpadu znamená žít levněji. Přes 70 procent potravin, které za obvyklých okolností končí v koši, může mít však další využití. Dokonce i celosvětově oblíbený salát Caesar vznikl na základě požadavku zpracovat co nejvíce zbytků.

Pokud hledáte inspiraci, zaměřte se na pojem „leftover“. Zahraniční zdroje mají speciální kuchařky, či e-booky, které vás seznámí s recepty, ve kterých využijete vše od kostí po slupky. Právě slupky a odkrojky ze zeleniny lze použít k přípravě chipsů, také je můžete uchovávat v lednici a připravit z nich následně vývar. Sušené zeleninové slupky jde také používat místo koření. Ani přezrálé nebo seschlé ovoce nepřijde vniveč, je možné z něj připravit smoothie, kompoty, pyré nebo džemy. Z ošklivých jablek a slupek z nich lze připravit také domácí jablečný ocet.

Pečivo můžete klidně zamrazit, ztvrdlé kusy, které nevykazují známky zkázy (plísně) zpracujete na strouhanku, starší pečivo jde také obalit ve vajíčku, použít na topinky, anebo na žemlovku. Ze zbylého vařeného nebo pečeného masa se dají připravit pomazánky či paštiky. Kosti je možné upéct a spolu s odřezky z masa z nich připravit vývary. Ty je možní následně mrazit. Zbylými vařenými bramborami je možné zahustit polévku, pyré objeví druhou šanci při přípravě kroket. 

MASO DENNĚ? ZBYTEČNÉ!

Maso je jedna z nejnákladovějších položek v nákupním košíku a Češi v jeho konzumaci rozhodně nepokulhávají. Za rok jej spořádají stejně, co sami váží a utratí za něj okolo 20 tisíc korun na hlavu. „Spotřeba masa se zvýšila o 0,8 kg na 84,0 kg na obyvatele. Nadpoloviční podíl ve spotřebě masa u nás zaujímá vepřové (51,7 %), dále následují drůbeží (35,5 %) a hovězí (10,5 %),“ uvádí Český statistický úřad.

Tak vysoká spotřeba masa rozhodně není k udržení zdravého životního stylu nutná, některé odborné zdroje dokonce mluví i o rizikovém příjmu, který (a zvlášť u nás) zahrnuje i vysokou spotřebu uzenin. Podle vědců z Oxfordské univerzity se lidé, kteří jedí hovězí a drůbeží maso či masné výrobky jako například párky, klobásy nebo slaninu třikrát týdně a více, vystavují vyššímu riziku výskytu devíti neonkologických onemocnění. „Vyšší spotřeba hovězího masa a masa zpracovaného do masných výrobků souvisí s častějším výskytem ischemických srdečních chorob, plicní pneumonie, cukrovky a nádorových onemocnění tlustého střeva," uvedli vědci podle listu The Guardian.

Není přitom nutné, a hlavně ani žádoucí!!!, se masově přidávat ke skupině vegetariánů. Živočišné bílkoviny mají ve stravě nezastupitelnou roli a jak se ukazuje, nejde je plnohodnotně nahradit. Odborníci se ale vesměs shodují, že jej stačí konzumovat 3krát až 4krát týdně a tím snížit roční finanční náklady na jeho konzumaci při předpokladu, že jste čtyřčlenná rodina o 40 tisíc korun. Pokud je to pro vás prozatím špatně uchopitelné, můžete začít zlehka a zavést po zahraničním vzoru Meat Free Mondays, tedy bezmasé pondělí. V tento den se zaměřte na rostlinnou stravu, například luštěniny a sezónní plodiny! Pro inspiraci se můžete podívat přímo na stránky Meat Free Mondays do sekce recepty (https://meatfreemondays.com/our-recipes/), doporučit lze také recepty iniciativy Zachraň jídlo (https://zachranjidlo.cz/recepty/).

OBĚDY Z DOMOVA

Enormní zatížení rodinného rozpočtu představují a budou představovat náklady na obědy. Ty poskočily jen meziročně o 13 korun za porci a vzhledem ke zvyšujícím se vstupním nákladům a provozním cenám letos ještě porostou. Podle společnosti Qerko, která sbírá data o platbách z téměř tisíce restaurací v tuzemsku, zaplatí čeští spotřebitelé v dnešní době za oběd částku okolo 160 korun. Vyplývá to z průzkumu, který společnost provedla u více než 143 000 uživatelů za poslední tři měsíce. 

Zaměstnavatelé na obědy zaměstnancům přispívají. Výše příspěvku na stravování je především nástrojem, jak poskytnout zaměstnancům dostatečnou kompenzaci, která pokryje náklady na jídlo během pracovního procesu. Optimální hodnota stravenky má být výhodná pro zaměstnance i zaměstnavatele a zvyšuje se adekvátně tomu, jak rostou ceny hlavního jídla. Výpočet hodnoty ideální stravenky, která umožňuje zaměstnavateli uplatnit maximální částku uznatelného daňového nákladu, vychází se sazby stravného za daný rok stanovené vyhláškou č. 589/2020 Sb., Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle zákona si lze uplatnit 70 % z příspěvku na stravování (maximálně tedy 55 % z hodnoty stravenky).

Za předpokladu, že se v restauraci denně stravují přes oběd dva dospělí, ukrojí si z rodinného rozpočtu téměř 6500 korun, které mohou být využitelné jinak, například tím pokryjí v průměru dva týdenní nákupy čtyřčlenné rodiny. Pouhou přípravou jídla z domova lze současnou částku vynaloženou za pořízení obědů snížit o 70 procent, u bezmasých pokrmů i více, zároveň tak lze přispět ke snižování potravinového odpadu v domácnosti.