Proč jsou Řekové tak zdraví? Tajemství jejich jídelníčku

27.02.2019 Jana Čiháková

Už samotný život ve starověkém antickém Řecku musel být velmi zdravý. Ví se o mnoha případech, kdy se místní obyvatelé dožili více než osmdesáti let. Řekové už v té době žili podle přesvědčení, že tělesná cvičení, čerstvý vzduch a správná strava jsou základem dobrého zdraví. A tak je tomu doteď.

Řecká strava byla a je jednoduchá. Ryba se zeleninou, například s pórkem a cibulí, potom následovala jablka, sýr a medové koláče. Víno se vždy pilo smíchané s vodou. Vaření bylo převážně prací otroků, které bylo možno koupit na tržišti.

Robin Hove píše o slavných příspěvcích starověkého Řecka pro kuchyň západního světa ve své knize „Řecké kuchařské umění“ toto: „Celý západní svět vděčí řecké kuchyni za mnohé. Jsme jim vděční za aristokratické umění večeřet. Jim patří čest a hold za mudrce kuchyně – Oriona, který vynalezl bílou omáčku bešamel, Zampridiase, který vynalezl hnědou omáčku, Nereuse z Korintu, který udělal z mořského úhoře pokrm hodný bohů, Agrese z Rhodosu, který přišel první s fi letováním ryb, Atlantose, jenž vynalezl perfektní posilující lék a konečně Euthymose, o němž je známo, že vynalezl nejexkluzivnější čistě zeleninová jídla.“

Menu po Řecku dnes

Řecká kuchyně je typicky středomořská a její gastronomie je světově známá (samotné slovo gastronomie je řeckého původu). Proslulost zdejší kuchyně je postavena na čtyřech pevných pilířích. Jídla se vždy připravují z čerstvých ingrediencí, používá se mnoho bylinek a zeleniny, nechybí proslavený řecký olivový olej, a hlavně pokrmy jsou jednoduché. V jednoduchosti je přece krása, lépe řečeno skvělá chuť.

Řeckým národním stromem je olivovník a olivový olej se objevuje prakticky ve všech řeckých jídlech. Má blahodárné účinky na zdraví člověka. To platí i o dalších podstatných složkách řecké kuchyně, o zelenině a bylinkách. Je skutečným potěšením ochutnat řecká rajčata, hlávkový salát, mrkev, cibuli, petržel a česnek a samozřejmě také čerstvé ovoce, například hroznové víno, meruňky, broskve, třešně, melouny, vodní melouny a mnoho dalších druhů. Mezi typické řecké suroviny patří i ovčí sýr feta, který opěvoval již bájný Homér ve svých eposech. Lahodný slaný sýr vyrobený z čerstvého ovčího mléka zraje ve slaném roztoku více než dva roky. Pro vysoký obsah tuku je lahodnou pochoutkou v teplé i studené kuchyni. V prodeji je jak měkký až drobivý, tak i tvrdší typ sýra.

Každého určitě překvapí množství předkrmů, které většinou tvoří různé výtečné saláty z čerstvé zeleniny, pomazánky či lehké omáčky. Nejznámějším předkrmem jsou tzv. tzatziki vyráběné z hustého řeckého jogurtu (z ovčího mléka), nastrouhaných salátových okurek, třeného česneku, olivového oleje a soli. Tzatziki se většinou podávají vychlazené s arabským chlebem nebo jako dochucovadlo k jídlu. Zajímavým předkrmem je také dolmades, což jsou listy mladého šťavnatého zelí, které se plní rýží, piniovými oříšky a mletým masem.

Tradiční jídla aneb na co vás Řek pozve domů

Velmi populárním, tradičním řeckým jídlem je musaka, což je nákyp s baklažány a mletým masem. Peče se v troubě a po vytažení se zalije hustou bešamelovou omáčkou a ochutí skořicí. Pokud vás na řecké ulici uchvátí vůně masa pečeného nad ohněm, půjde nejspíš o souvlaki, což jsou grilované kousky jehněčího nebo vepřového masa navlečené spolu se zeleninou na špejli. Mají výtečnou chuť a určitě je nezapomeňte okusit. Zajímavým jídlem je skordalia, bramborové pyré s olejem a větším množstvím česneku. Když vám v restauraci nabídnou věhlasný pokrm keftedakia, pak očekávejte skvělé karbanátky z hovězího masa. Mluvíme-li o typické řecké kuchyni, pak rozhodně nemůžeme opominout tradiční gyros. Laicky řečeno, je to kus jehněčího (ale i vepřového nebo kuřecího masa) ve tvaru velké štangle, která se zvolna opéká. Kuchaři z ní odřezávají kousky masa, které se stačily propéct.

Gyros můžete dostat na talíři například s hranolky nebo vám ho mohou připravit do kornoutu z chlebové placky, do kterého se dávají i kousky brambor a samozřejmě nezbytné tzaziky. Mezi nejoblíbenější bezmasá jídla v Řecku patří saganaki, což je smažený plátek sýru feta obalený ve strouhance. Zvláštní kapitolou jsou dary moře, které jsou v Řecku naprosto jedinečné. Grilované či vařené ryby, raky, langusty, krevety a chobotnice nabízejí všechny restaurace. Po jídle je určitě dobré si dát nějaký dezert, např. baklava, který se připravuje z listového těsta, jehož pláty jsou polity medem a zasypány oříšky. Typicky řeckým moučníkem je kataifi, závitek s ořechy a sirupem. Dalším známým moučníkem je galaktoboureko, který je z listového těsta s vanilkovým krémem Chuťově jedinečné jsou i loukoumades neboli pečivo z kynutého těsta s medem a skořicí.

Dobré pití nechybí

Řekové zapíjejí jídlo klasicky vodou (neró), ale především svým vlastním vínem (krasí). Řecká vína patří mezi nejlepší na celém světě, možná i díky antickému bohu Dionýsovi, který je jejich dávným patronem. Světově proslulá bílá i červená vína se dnes produkují po celém Řecku. Zvláštním a proslaveným řeckým vínem je retsina. Má lehce pryskyřičnou chuť, jejíž původ je v bohaté řecké vinařské historii. Podle pověsti totiž víno retsina zrálo v sudech, z nichž se do nich dostávalo trochu pryskyřice. Řekům ojedinělá chuť tak zachutnala, že začali pryskyřici do vína přidávat záměrně. Kdo rád něco tvrdšího, určitě nepohrdne Rakijí nebo řeckou národní lihovinou Ouzo dochucovanou anýzem. Čirá barva Ouza se po doplnění vody nebo ledu změní v mléčně bílou tekutinu. Samozřejmostí je i jedna z nejznámějších brandy světa – řecká Metaxa.