Důvody jsou podle expertů rozmanité, počínaje tím, že máme nedostatek času na přípravu pokrmů, což nás vede k tomu, že konzumujeme hotová jídla, a konče novými tendencemi ve stravování, které nemusejí být zdravé. Ať už jsou důvody jakékoli, je zřejmé, že ve snaze jíst zdravě upouštíme od zásadních principů. A dokonce jsme přesvědčeni, že činíme dobře: jestliže porovnáme individuální zvyky u stolu, ukazuje se, že většina lidí je vůči sobě dost shovívavá a myslí si, že jí mnohem lépe, než tomu je ve skutečnosti. "Je to paradox dnešního stravování. Dostatek jídla spolu se změnou zvyků a životního stylu ochudil konzumaci a vedl k tomu, že upouštíme od jednoduchých jídel, která patří ke středomořské tradici," uvádí Michele Carruba, ředitel Centra pro studium a výzkum obezity při milánské univerzitě.

V jídelníčku nám chybějí ryby

Údaje institutu Censis ukazují, že riziková je zejména nejkřehčí populace: děti, těhotné ženy a senioři. Děti dnes například jedí velmi málo ryb, které by měly konzumovat nejméně dvakrát týdně i ve věku do tří let (dobré jsou středomořské ryby, ale také mražené, především ze subarktických oblastí, kde je moře méně znečištěné). Děti naopak jedí hodně soli a cukru, pečiva a moučných výrobků vůbec, které se často v hojné míře dávají nejmenším. Chybou je považovat je za dospělé v miniatuře: až do tří let mají odlišný metabolismus a trávení.

Průzkum pak překvapivě ukázal, že nikdo není bez chyby. Na základě údajů o konzumaci je možné seřadit Italy do pěti profilů, z nichž žádný není dokonalý. Dokonce chybují i ženy, které věnují více pozornosti svému zdraví. Například čtyřicátnice, které stále drží dietu (31 procent dotázaných), cvičí a jedí ryby, bílé maso a luštěniny a jsou přesvědčeny, že přijímají dostatek zeleniny, jí ve skutečnosti konzumují málo. Spíše dodržují nevyvážené diety s přebytkem proteinů a nedostatkem celozrnných výrobků.

Také vyznavači zdravého životního stylu (22 procent dotázaných) a lidé stravující se střídmě (14 procent), kteří jsou většinou již pokročilého věku, se domnívají, že žijí zdravě, ale ve skutečnosti tomu tak není. Lépe na tom nejsou ani muži, počínaje všežravci (14 procent dotázaných) až po mladé lidi, kteří se v jídle neomezují (18 procent). Ti první často jedí příliš mnoho luštěnin, pečiva a masa, ale zřídka si dají rybu, mléčné výrobky a vejce, zatímco ti druzí jedí všeho hodně, ale téměř nikdy ryby, a často si dopřávají alkoholické nápoje a sladkosti. Všichni tedy musíme změnit své zvyky a vrátit se k původní středomořské dietě, jakou se řídily naše babičky.