Revoluce v hnojení má jméno peletizovaný kompost

16.08.2021 Jana Čiháková

Pelety zná každý jako jednu z forem biopaliv. Že jde ale zhuštěný granulát s odlišným obsahem využít i v zemědělství, to je novinka. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně v současnosti zkoumají možnosti výroby a využití kompostu právě v podobě pelet.

Oproti klasickému hnojivu v sadech, na poli nebo třeba ve vinicích jsou pelety stabilnější a lépe se přepravují. Podle Vladimíra Mašána z Ústavu zahradnické techniky ZF MENDELU peletizace zahradnického kompostu představuje perspektivní řešení v hledání nových druhů organických hnojiv s přidanými užitnými vlastnostmi.

Úbytek organické hmoty u zemědělské půdy je v české krajině dlouhodobým jevem. Aby se situace změnila, tak se odborníci z praxe v současnosti zaměřují na hnojiva dostupná lokálně ve větším množství, která jsou v řadě případů dostupná za minimální výrobní náklady. Právě kompost mohou zemědělci získávat lokálně nebo si ho sami produkovat.

„V rámci České republiky se jako jedni z mála zaměřujeme i na možnost využití odpadních surovin z vinohradnictví a vinařství jako jsou matoliny, vinné kaly, odpadní réví a jiné, to vše na principech zero waste agriculture, tedy na principu maximálního zužitkování odpadních materiálů," vysvětlil Mašán.

Jedna výhoda za druhou

„Jednoduše jej lze uplatnit při zapravení do hlubších vrstev půdního profilu například ve vinicích a sadech i při revitalizačních opatřeních půd v městském prostředí," uvedl vědec. Výhodou je i možnost aplikace vyšších dávek, stabilita, která prodlužuje dobu použitelnosti a možnosti přepravy, nebo přidávání dalších složek jako např. biouhel, alginit, bentonit, které v půdě napomáhají vázání živin a vody.

K výrobě pelet vědci využívají běžný kompost, který ale nesmí obsahovat větší pevné příměsi, proto je dobré kompost prosívat. Na Zahradnické fakultě v Lednici odborníci kompost lisují na peletizační lince, ve které získává obdobný tvar jako třeba biopalivo. Pelety většinou mají v průměru šest milimetrů. „Někdy je možné využít i brikety, nebo kapsle, ale to není pro zemědělskou praxi úplně vhodné. Brikety se kvůli velkému objemu špatně zapravují do půdy a kapsle jsou zase náročné na výrobu," uvedl Mašán.

Budoucnost hnojení

Vědci přednostně využívají kompost ze své experimentální kompostárny v Lednici. „Díky tomu jsme úpravou podílu vstupních surovin schopni přesně nastavit jeho složení respektující zastoupení dřevní štěpky, travní hmoty, odpadů z vinohradnictví a vinařství, nebo odpadů ze zpracovatelského průmyslu. Na plochách v kampusu Zahradnické fakulty i ve spolupráci se zemědělskými subjekty v regionu pak ověřujeme vliv aplikovaného kompostu na půdní vlastnosti, výnos a kvalitu pěstovaných rostlin," popsal Mašán. Pozitivní výsledky na půdu a následně na porosty lze spatřit již po dvou letech od aplikace.

Zdroj Mendelu, foto shutterstock