Šípek, dítě plané růže s léčitelskými schopnostmi

25.09.2015 Mgr. Jana Uhlířová

Až vás někdo pošle k šípku, nenadávejte mu. Hezky mu poděkujte a vyražte k šípkové růži. Její červené plody jen tak nepřehlédnete a mezi trnitými větvemi se skrývají drobné, jasně červené plody, jejichž příznivé působení na zdraví člověka popsal už anglosaský herbář z 11. století a jež byly nedílnou součástí lidového léčitelství. Jak mohou pomoci i vám?

S šípkovou růží se můžeme setkat i pod názvy psí růže, polní růžičky, růže trnová nebo šípina a v přírodě jí nalezneme na šedesát odrůd. Jako léčivý prostředek je využivali již staří Řekové a Římané, neznámé nebyly ani ve starověké Evropě, kdy byla pěstována jako léčivá rostlina v klášterech.

Na sběr plodů je nejlepším obdobím září a říjen až do příchodu prvních mrazíků – mrazem přešlé plody už se sice kvůli ztrátě vitaminů a riziku zplesnivění nedoporučují k sušení, ale jsou výborné na přípravu marmelád, sirupu nebo na dekoraci. Šípky naleznete na slunných stráních, mezích nebo okrajích lesů. Vždycky sbíráme jen dobře vyzrálé (těsně před dozráním obsahují nejvíce vitaminu C), na omak tvrdé a patřičně vybarvené, tedy tmavě oranžové až červené a bez stopek.

Doma šípky očistíme, osušíme a dáme schnout nejlépe na slunné stanoviště, kde je necháme schnout přibližně měsíc. Pamatujeme ovšem na to, že čím déle se šípky suší, tím více vitaminu C ztrácejí. Průběžně je samozřejmě kontrolujeme a odstraňujeme špatné kousky. To, zda jsou šípky již dostatečně usušené, poznáme, když jich pár rozdrtíme.

Usušit je můžeme i v sušičce nebo v troubě, v tomto případě zvolíme co nejrychlejší sušení, při teplotě 60 až 80 °C. Po usušení se plody šípku skladují nejlépe v plátěném pytlíku nebo ve sklenici, kde by minimálně rok měly v pořádku vydržet. Po roce už se ovšem obsah vitaminu C v plodech prudce snižuje, spotřebovat bychom je tak měli co nejdříve. A až příští rok vykvetou na přelomu června a července šípkové růže znovu, neváhejte a sesbírejte již okvětní lístky. Hodit se vám budou na přípravu účinného čaje proti žaludečním potížím.

Léčivá omáčka

Plody šípku obsahují velké množství vitaminu C a A, dále vitaminy K, B1 a B2 a cenné minerální látky, jako jsou rutin, fosfor, vápník nebo draslík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny a pektin. Dříve se šípky používaly jako prostředek proti kurdějím. Nejznámějším lidovým léčivým produktem je ale pravděpodobně oblíbený šípkový čaj, který povzbudí naši imunitu v podzimních a zimních měsících.

Z červených plodů se ale dá vyrobit mnohem více než čaj – vyzkoušet můžete třeba šípkové víno, marmeládu, kompot nebo sirup, který zahání nachlazení, horečnaté stavy i obtíže močových cest. Trápí vás paradentóza nebo onemocnění dásní? Nápoje z šípku jsou díky blahodárné kombinaci vápníku, rutinu a vitaminu C tím nejlepším přírodním lékem, který byste měli vyzkoušet – tiší nervový systém, působí proti bolesti a povzbuzuje imunitu. Šípek se neztratí ani ve vybranější kuchyni – jaký by to byl podzim bez klasiky, tedy šípkové omáčky s kančím masem?

Proč vyrazit na šípek?

·       zlepšuje imunitu

·       čistí močové cesty

·       snižuje hladinu cholesterolu

·       léčí aterosklerózu

·       pomáhá při ledvinových kamenech

·       ulevuje při bolestivé menstruaci

·       má vliv na normální srážlivost krve

·       přispívá ke zdárné rekonvalescenci

·       má povzbudivé účinky

·       zlepšuje růst kostí po zlomeninách

·       pomáhá při avitaminóze

·       působí detoxikačně

·       upravuje střevní mikroflóru po užívání antibiotik

·       pomáhá při bolestivosti kloubů